Starší dorost si zahrával s osudem, Tábor však v Písku nakonec padl
První dvacetiminutovka dnešního zápasu měla náboj, který jihočeskému derby jednoznačně slušel. Diváci v jejím průběhu přihlíželi vyrovnané hře s šancemi na obou stranách. Skóre utkání otevřeli koncem třetí minuty Písečtí svou strategií založenou na momentu překvapení: útočnou třetinou prosvištěla prudká Horova střela od modré čáry, kterou v rozhodující okamžik šikovně tečoval Matěj Fríd, na úkor čehož byl hostující gólman zbaven jakékoliv reálné šance na správnou a pohotovou reakci. Po pohledné, leč neúspěšné rozebíračce tria Šuhaj-Novotný-Novák se slova ujal aktivitou hýřící táborský Radim Škrdleta, jemuž se díky troufalé kličkované podařilo vyšachovat domácí obranu, tím se dostat až před Buchtu, kterého bezprostředně poté překonal přizvednutou střelou umístěnou pod víko. I ve druhé gólové šanci domácích, k níž zanedlouho došlo, měl prsty písecký obránce Hora. Ten i napodruhé pálil od hranice útočného pásma, tentokrát ale z levé strany, nicméně stále s jedním a tím samým úmyslem. Dráhu letu kotouče v tomto případě pozměnil k lepšímu Tomáš Stauber, po jehož zásahu puk už jen kradmě proklouzl pod Lekešovým betonem. Krátce před koncem periody mohlo být znovu srovnáno, neboť hostující Himpan dostal skákavý pas do středu hřiště, odkud nastartoval svůj únik, který se rozhodl zakončit střelou mezi betony, písecký brankář je ovšem stačil včas srazit, čímž pro svůj tým udržel prozatímní příznivý stav 2:1.
Začátek prostředního dějství strávili domácí hokejisté ve třech, celé dvě zdánlivě nekonečné minuty ovšem ustáli vskutku se ctí, a to zejména díky své velké obětavosti, s níž do ran houževnatého soupeře padali. Nutno však podotknout, že ubráněné dvojnásobné oslabení bylo na dlouhou dobu jediným opravdu zdařilým počinem, který Písečtí zkoncipovali. Od oné chvíle je provázelo marné snažení dát svým akcím hlavu a patu, z jejich hry se vytratila jiskra, dopouštěli se četných minel a ve vlastním pásmu chvílemi připomínali spíše zmatené včely na lesní mýtině. Mladí Kohouti to pochopitelně vycítili a v rámci druhé třetiny tak měli několik dobrých chvil pré. Po druhém brejku táborského Himpana si hoši od Otavy neohlídali ani v mezikruží osamoceného Jonáše Adamce, jehož pokus našel místo pod Buchtovou vyrážečkou. Další v pořadí bylo přečíslení hostů pramenící ze ztráty kotouče, Chocholoušek s Bednářem ale aplikovali učebnicovou akci, kterou Buchta před zápasem očividně důkladně nastudoval, neboť jejich úmysl hravě přečetl a proti střele prvního jmenovaného se zvládl včas přesunout. Svěřenci trenéra Volfa se mírně zorientovali až v závěru dvacetiminutovky, kdy se o překonání Lekeše pokusili během souvislejšího tlaku, každá ze sledu nepříjemných ran ovšem brankovou čáru minula. Oba celky tak odcházely do šaten s tím, že po přestávce začne za nerozhodného stavu 2:2 vše nanovo.
Třetí třetina v mnohém připomínala výčet hokejové terminologie. Strhla se bitva na ostří nože, během níž bylo k vidění opravdu hodně: půltucet branek, přesilovky, trestné střílení, opakované vzepětí sil, strmé pády, důraz, hra bez brankáře a především obrovská chuť poprat se o vítězství na holích obou celků. Vstup do závěrečného dějství vyšel lépe domácím, kteří se konečně zbavili smůly, jež se jim doposud lepila na brusle, když si třetí úspěšnou teč svého týmu připsal na vrub Matěj Přibyl. Onu střelu, která skončila v síti, vyprodukoval Vojtěch Šuhaj, jenž si záhy spravil chuť. Předešlý úspěch jako kdyby vůbec nebyl dle jeho tradičního hračičkovského gusta, pročež se zmocnil puku, uvolnil se krásným obloučkem vedoucím přes střed pravého kruhu, odkud zavítal až před Lekeše, kterého v závěru své individuální akce vykoupal kličkou do bekhendu. Hosté si po jeho trefě vzali oddechový čas, který jim zjevně pomohl. Nejvíce si z rychlé porady vzal Jan Škoda, jenž po pasu od zadního mantinelu zakončoval z pokleku pod horní tyč. Velkou možnost odskočit soupeři pak neproměnil při svém trestném střílení Tomáš Stauber, díky čemuž se táborské střídačce značně ulevilo. Toto zachované torzo naděje pak záhy zvládli přetavit v další zásah, když prudkou střelou pod lapačku srovnal na 4:4 Radim Škrdleta. Brankoviště žlutomodrých posléze zahalily ještě temější mraky, neboť za čárou skončil i pokus Pavla Chocholouška pálícího z otočky. Písečtí se ovšem ukázali jako mistři hazardu - i tentokrát jim totiž vyšel risk s odkrytými zády. Zhruba minutu před koncem se dokázal prosadit Ondřej Hora, jehož zásluhou dospělo utkání do samostatných nájezdů.
K dovednostní disciplíně sice hráči IHC dokráčeli po pořádně strastiplné cestě, když však došlo na lámání chleba, dali na veškerá svá pochybení, jichž se v průběhu utkání dopustili, zcela zapomenout. O výsledku zápasu rozhodl již v první ze tří sérí kapitán žlutomodrého výběru Adam Novák svým přizvednutým bekhendem, po němž se Lekeš marně natahoval, úspěšní ovšem byli i další dva povolaní exekutoři - Vojtěch Šuhaj a Ondřej Hora. Táborští v nájezdech na duchapřítomného Buchtu ani jednou nevyzráli, museli se tudíž spokojit s jedním bodem a akceptovat konečný výsledek 6:5.
