Davida Pospíšila drží u hokeje sranda v šatně a vedle mladších spoluhráčů prý nestárne

S úsměvem na rtech a v triku s logem mladoboleslavského klubu vyšel z rozjařené chrudimské kabiny a ochotně se rozpovídal. Jeho tým právě uhájil výhru nad domácím IHC a sympaťák David Pospíšil, výrazná osobnost tuzemského hokejového dění, si mimo jiné po dlouhé době zahrál na píseckém stadionu, kde si coby voják odkroutil dva roky před definitivním nastartováním své dlouholeté extraligové kariéry. Tu strávil střídavě v Pardubicích a Plzni, na skok se ukázal i ve Vítkovicích nebo ruském Petrohradu. Loni pomohl v první lize Mladé Boleslavi, letos už ale coby kapitán šéfuje pohodářské partě, která se sešla v druholigové Chrudimi. „Pro radost tam zajedeme, potrénujeme, zahrajeme si,“ říká o sobě a svých současných spoluhráčích, kteří už s hokejem něco zažili…
Davide, vy jste v Písku působil, byl jste tu na vojně, takže vzpomínky máte jistě pěkné…
„Určitě. Sem tam jsem Pískem projížděl, ale teď jsem tady měl možnost strávit den. Přijel jsem už včera a dneska jsem si prošel město. Byl jsem se podívat na takové ty věci, které mi něco připomínají, protože na vojnu vzpomínám jenom v dobrém. Měli jsme tady - hlavně první rok - skvělou partu pod vedením trenéra Beneše. Vždycky se sem budu rád vracet.“

Další hezkou vzpomínkou bude asi i dnešní výhra, že?
„My jsme momentálně v situaci, kdy se nám vůbec nedaří. Pro nás je každé vítězství strašně cenné, my jsme to potřebovali za každou cenu zlomit a to se nám povedlo. Možná se na to nedalo moc koukat, bylo to hodně udřené a ubojované, ale účel to splnilo, vezeme tři body. Jsme rádi, že jsme tady vyhráli, protože ať je to jak chce, tak výsledky Písku se také zlepšují a vůbec, všechna mužstva se srovnávají.“

Čím to, že se v Chrudimi sešel tým hráčů, jako jste vy, Zadina, Jančařík, Barta, Mečiar nebo Lubina?
„Nevím, jak to berou kluci, myslím, že ale můžu mluvit za všechny, když řeknu, že by nám chyběl pohyb. Pro tu radost tam zajedeme, potrénujeme, zahrajeme si. I když letos už jsem měl mockrát chuť s tím praštit. Říkal jsem si, že nemám zapotřebí honit se tady a bojovat proti všemožným věcem. Ať už jsou to rozhodčí nebo něco jiného. Z boje se ale neutíká, já jsem slíbil, že odehraju sezónu, tak to dodržím.

Už v létě jste říkal, že budete nadále hrát hlavně kvůli zábavě v kabině, takže to je to, co vás u hokeje stále drží?
„Přesně tak. To funguje! (nadšeně) Ať je to jak chce, je mi šestatřicet a když budu s dvacetiletýma klukama, tak nebudu stárnout, kdežto mezi svými vrstevníky jsem za chvíli bez vlasů a rozklepaný.“ (usmívá se)

Nepřijde vám někdy, že si někteří hráči ve druhé lize řeknou – Hele, to je ten Pospíšil! – a chtějí se na vás vytáhnout i za cenu nevybíravých zákroků?
„Podle mě je to v normálních mezích. Kdyby někdo takový byl, tak si myslím, že se o sebe dokážu postarat, že se nebojím. Většina kluků je ale naprosto rozumná a i dneska tady v Písku bylo vidět, že když se někdo nepříjemně srazí, tak se zeptá, jestli se něco nestalo. Mělo by to tak být, protože je jedno, jestli hrajeme extraligu, první nebo druhou ligu, zdraví máme jenom jedno a přece nechceme udělat něco, kvůli čemu bychom nemohli dál normálně žít. V historii hokeje je podle mě takových případů až zbytečně moc na to, aby někdo chodil na led s tím někoho zranit.“

Písek v současné době vyřizuje hostování Radka Bělohlava, vašeho kamaráda. Mrzí vás, že dnes ještě nenastoupil?
(s údivem se směje) „Bělice měl hrát, jo?“

Dá se říct. Nestačily se ale vyřídit náležitosti a ani doktoři mu to zatím nedovolili. Vy to nevíte?
„To vůbec nevím! Že se neozval, fešák! O to by to bylo zajímavější, to bych měl velkou radost. Bělma to je starej nervák, odehrál jsem s ním dvě sezónky tady v Písku v lajně. To by bylo krásné! To bychom se možná i poprali.“ (opět se směje)

On se tady chce rozehrát a pak se vrátit do extraligy...
„To já mu zavolám. Řeknu mu, ať už to nedělá, že je to fajn, nemuset tolik pracovat a zahrát si jen tak pro radost.“ (smích)

Vy jste si na začátku kariéry dal na záda číslo 96.9, které vám pak svaz zakázal. Nenapadlo vás to zkusit teď ve druhé lize, kde by vám to možná mohli povolit?
„To nebylo tak, že jsem si ho jen tak vzal. Byl to můj sponzor a šlo o peníze. My jsme měli povoleno sehnat si vlastní sponzory a já jsem uzavřel mimo jiné kontrakt s jedním pardubickým rádiem. Dostal jsem za to přilepšení k platu, který tenkrát nebyl nijak závratný a každá koruna se počítala.“

Jak pokračuje vaše role televizního experta? Druhá liga vám ji moc neusnadňuje…
„Zrovna včera (21. 11.) jsem byl komentovat v Budějovicích pro ČT čtyřku. Proto jsem tady spal, jen jsem přejel. Jsme dohodnutí tak, že minimálně jednou měsíčně budu tu čtyřku dělat. Teď se nevysílalo, dělaly se hlavně fotbaly, takže jsem to včera tak nějak oprášil. A já se téhle práce nechci vzdát a do budoucna bych v ní chtěl pokrčovat, protože mě baví. Dostanu se díky ní do úplně jiného prostředí, poznám jiné lidi. Nejen sportovce, ale i ty, co sportem také žijí, akorát nějak jinak.“

Generální podporovatel

Partneři

Partneři ligy