První třetina super, pak to šlo z kopce…
Je sice pravda, že modrožlutí nijak neslevili ze své bojovnosti, co se však týče kreativity, působili od poloviny hrací doby spíše dojmem domova důchodců na víkendové procházce. A Klášterec toho chtěl využít. „Soupeř už neměl co ztratit, šel do toho hlava nehlava,“ bylo Rybáčkovi jasné. V té chvíli jeho tým podržel výtečnými zákroky Michal Pinkas. Tomu podle jeho slov ani sprška puků nevadila. „Je to pořád lepší, než tam stát a čekat, kdy poletí nějaká náhodná střela. Třeba jako ty góly. Oba padly z takových nahození, když jsem nic neviděl,“ vyprávěl muž, v jehož brankovišti se v jednom případě - podobně jako v předchozím klání - usídlila hokejová božstva, aby zabránila jasnému vyrovnání. Ve čtvrtek jej měl v jedenačtyřicáté minutě na holi Novák, jenže minul prázdnou klec. „Trefil nějak zvnějška tyčku. Já už jsem ho tam viděl,“ přiznal Pinkas. „Myslel jsem, že vystřelí z voleje a půjde to nahoru. Ale potom jsem se už jen posouval a čekal, jestli mě trefí nebo ne. Zaplaťpánbůh, že to nedal,“ oddechl si i po zápase, kdy už seděl v klidu uvelebený v šatně.
„Dneska jsme si koledovali možná ještě víc než včera, protože jsme chvílemi hráli strašně a oni měli hromadu šancí. Takhle play-off nejde hrát,“ zlobil se Milan kořánek. I jemu bylo jasné, že těsnou výhru domácí vyválčili se štěstím. Přitom mohli v klidu rozhodnout už na samém startu střetnutí. Hned v první minutě totiž dostali luxusní, více jak minutu a půl dlouhou výhodu přesilovky pěti proti třem. I když se pak třikrát prosadili, tuto nabídku trestuhodně nevyužili. „To je naše slabina. Klášterečtí jsou zvyklí hrát agresivně a to nám vyloženě nesvědčí. Když do nás vletí, tak my nejsme schopní si rychle přihrát. Zatímco oni jakmile dostanou puk na modrou, hned střílí a ani to nemusí být žádná rána, aby to skončilo v bráně. To nám chybí,“ ví písecký kapitán. Dalším neduhem byly inkasované branky krátce před oběma přestávkami. „Po tom prvním jsme naštěstí rychle zase odskočili. Nikdy ale není dobré dostat góla do šatny,“ poznamenal Kořánek. „Přijde mi, že my neumíme hrát a držet v klidu výsledek. Začneme lítat, bojíme se rozehrát, abysme něco nezkazili, a přitom stačí hrát uvolněnějc,“ je mu jasné. Ještě že Písečtí neinkasovali i na konci posledního dějství. Alespoň tam se však podle Jana Rybáčka zmohli na odpor a odvrátili případnou hrozbu prodloužení. „Až ke konci jsme se trošku zvedli a udrželi jsme se na kotouči,“ zmínil trenér. Naštěstí...
