Menu Další Zavřít Zavřít
REPORT ZÁPASU
     21.10.2006       František Suchan

Písek padl, tentokrát ale po boji a se ctí

Takovýhle hokej přitáhne diváky na tribuny! Po zoufalém trápení z úvodu sezóny se už píseckým borcům konečně blýská na lepší časy. A tentokrát to bylo blýskání vskutku třpytivé. Domácí nabídli proti favorizovanému Vrchlabí zatím nejlepší letošní výkon, který o třídu, možná i od dvě předčil jejich předešlá vystoupení. Draví Písečáci se nebojácně tlačili do zakončení a se soupeřem, který se taktéž snažil hrát hokej, předvedli na druhou ligu úchvatnou podívanou. Dominovali oba brankáři - Petr Ševčík i Filip Kubiš. Co se týká vývoje, tak hosté se do poloviny zápasu ujali dvoubrankového vedení, o něž je ale připravil svými dvěma trefami Petr Kica. Rozhodnutí přišlo až v samém závěru z hole Valka a díky tomu vyhrál šťastnější, nikoliv lepší tým.
17.kolo, sobota 21.10.2006, 17:00, Zimní stadion Písek
(0:1, 1:1, 1:1)

Komentář

Hosté z Podkrkonoší načali utkání ve vysokém tempu a hned od prvních vteřin plnili svou pověst o velmi dobře bruslícím a aktivním mužstvu. Písek se však úvodnímu náporu ubránil a i díky přesilovce z 9. minuty se i on naladil na útočnou na vlnu. Následnou převahu modrožlutých vyjádřil dvěma nebezpečnými pokusy Míka, zanedlouho po Neckářově drzém průniku skrze dva bránící hráče a Pošmourného dorážce se kotouč rozverně pohyboval v okolí brankové čáry. I to však naznačovalo další fakt – gólman Vrchlabí Petr Ševčík měl viditelně svůj den, a když už nepředvedl perfektní zákrok, dlela nad jeho brankovištěm paní Štěstěna. Jinak si lze jen těžko vysvětlit, co mohlo přizvednout střelu Mikesky z bezprostřední blízkosti vysoko nad horní tyčku. Vše se událo poté, co centr druhé formace obdržel gólovou přihrávku od Kořánka, jež předtím umotal v rohu svého strážce. Koncem třetiny se pak iniciativa začala navracet na hokejky bíločervených, domácí obránci jim však příliš dýchatelno před Kubišem vytvořit nedovolili. Už už se zdálo, že první dějství skončí bez branek, když pár sekund před sirénou chyboval v rozehrávce Svoboda. Nabídl tak puk rychlíkovi Valkovi, jenž se rázem řítil bez odporu na píseckou bránu podporován Králem. A široko daleko nic, co by jim v tom zabránilo. Následovala přihrávka a okamžitá střela v podání kanonýra Lukáše Krále, která si proklestila cestu do sítě kolem Kubišových chráničů.

Kdo čekal, že gól, který si Písečtí odnesli s sebou do šatny, je zlomí, mýlil se. Ihned po návratu na led se hrálo podle domácích not. Jenže byl tu jeden háček. Háček, co měl na zádech napsáno ŠEVČÍK. Proti němu se nejprve postavil osamocený Müller, jehož golfák skončil v náručí hostujícího zachránce. Pak přispěchal Burkoň a chytře poslal puk do protilehlého a hlavně odkrytého horního rohu branky…. NIC! Kde se vzala, tu se vzala, vylétla na správné místo Ševčíkova vyrážečka. Za okamžik se na vrchlabskou bránu řítil z křídla opět Martin Müller. Pokus mířící mezi gólmanovy betony se ale také přiřadil k těm, na něž si historie už nikdy nevzpomene.

Perfektní zákroky Petra Ševčíka nabudily i jeho spoluhráče v poli. A Písečtí si kromě zoufání nad tím, že takovéhle šance přece není možné nevyužít, museli hledět i toho, aby pomohli Kubišovi. Taktéž suverénně působícímu, sluší se dodat. Nezastrašila ho ani Králova dělovka přímo do masky, ani nebezpečná přesilovková dorážka v podání beka Matějíčka. Jenže když hráli v početní výhodě domácí, zpackali situaci na modré Neckář s Filipem Procházkou a po Králově nádherném pasu se od půlky hřiště najednou úplně sám řítil vstříc gólovému dobrodružství Lukáš Valko. Ten měl dost času na to, aby přesně zamířil, což také udělal, a odrazem od horní tyčky do Kubišových zad se kotouč strastiplně, ale přece dostal na místo určení.

Svěřenci trenérů Slabého a Šperla se najednou dostali pod velký nápor, jemuž odolali jen díky Kubišovým jistým zásahům. Ochránce písecké klece zneškodnil i únik Kříže a po Plodkově kroužení mu v šestatřicáté minutě pomohla branková konstrukce. A pak už se zase měli co ohánět hosté. Nejprve Pošmourný sám s pukem na hokejce podklouzl a z úhlu pak už nezamířil přesně, následovala Kořánkova nabídka Müllerovi, který i díky obětavosti vrchlabské obrany netrefil odkrytou část brány, a aby Ševčík potvrdil svou fazónu, vychytal i Kašpara. Na co ale už ani on nestačil, to byla rychlá otočka Kicy hned po následujícím vyhraném vhazování a přesně mířený švih takříkajíc do „vinglu.“ Písečtí pak až do přestávky zasypávali svého soupeře střelami. Na další úspěch si ale museli počkat až na začátek poslední části hry. A byl to opět třetí útok, který si svým důrazem zjednal respekt. Pošmourného pokus úspěšně dopravil za brankovou čáru znovu Petr Kica. Výbuch radosti po vyrovnání byl logický.

Jihočeši rázem ještě více ožili a působili odhodlanějším dojmem, a to až do sedmačtyřicáté minuty, kdy se dostali na necelou minutu do třech. Kubiš si však pohlídal chytrou ránu Matějíčka a i nadále zvyšoval akcie svého týmu, v čemž ho mohl po úspěšně ubráněném oslabení a následně nabídnuté přesilovce podpořit z kruhů pálící Kica. Jeden z beků Vrchlabí však puk přizvedl vysoko nad. Za chvíli nabil do podobného místa Michalu Procházkovi velmi agilně působící Müller, jenže mladý obránce minul. Útočné choutky museli Písečtí odložit na druhou kolej ve dvaapadesáté minutě. Za nechtěný, ale krvavý zásah do Králova obličeje totiž vyfasoval čtyři trestné minuty Kašpar. Domácí se ale i tentokrát ubránili a Kica následně mohl skrz Ševčíka procpat svůj třetí gólový úspěch.

Potom to přišlo. V tomto případě sedí přirovnání pojednávající o blesku a čistém nebi. V obranném pásmu Mikeska čistě prohrál vhazování s Hájkem, načež na kruhu stojící Valko bez rozpaků práskl do puku a nádherně se trefil nad Kubišovu vyrážečku. Hráči IHC se pak ještě snažili vydolovat si zpět zasloužený bod, jenže ani když Kica vykouzlil skvělou pozici pro Kašpara, nebylo jim přáno. Kotouč se tentokrát proběhl po zádech ležícího Ševčíka a skončil mimo tyče. Při power-play, které navíc posledních dvanáct vteřin přineslo díky vyloučení Matějíčka převahu šesti proti čtyřem, se neujaly ani nadějné pokusy Neckáře a písečtí borci byli zvukem ohlašujícím naplnění herní doby přinuceni skousnout hořkou porážku. Závěrečný aplaus ve stoje od jejich fanoušků jim však určitě ukázal, že perfektní, obětavý výkon nebyl marný.

Ohlasy trenérů

Josef Řeháček, trenér Vrchlabí: „Začali jsme dobře, dostali jsme se do vedení dva nula, načež jsme přestali bruslit, soupeř nás přehrával a dostal se tak zpátky do zápasu. Dnes se opět potvrdilo, že dvougólové vedení v hokeji nic neznamená. Jinak to bylo velmi pěkné utkání. Písečtí jezdili nahoru dolů a my jsme se ke konci báli o výsledek. Za stavu dva dva jsme byli pořád pod tlakem. Domácí hráli velmi dobře a vytvořili si spoustu šancí, které neproměňovali i díky našemu gólmanovi. My už jsme se nedokázali zvednout. Jak je jednou mančaft dole, jde to zpátky těžko. Naštěstí jsme dali třetí branku a vyhráli jsme. Bylo to ale hlavně díky tomu, že jsme měli větší štěstí.“

Ohlasy píseckých trenérů přineseme v samostatném článku.