Hokej hraju od sedmi let, chyběl mi...
Gratuluji k sobotnímu vítězství nad posledními Strakonicemi. Ale asi to nebyl zas tak úplně snadný zápas, že?
Určitě to nebylo lehké vítězství. Bylo to z naší strany hodně upracované, oni hodně bojovali. Teprve když jsme my dali dva tři góly, tak se hra uklidnila.
Čekali jste takový zápas? To že vás tak prověří poslední tým tabulky?
Strakonice mají mladý, bojovný tým, takže dobře a hodně bruslí a napadají ve dvou hráčích. My jsme museli hrát zodpovědně zezadu, hlavně nedělat chyby. To moc neumíme, tak to dopadlo, jat to dopadlo....
Mohlo to ale také vypadat úplně jinak, šancí bylo dost, ale strakonický brankář vám byl dneska velkou překážkou...
Romana Špilera samozřejmě dobře známe, dobře víme o jeho kvalitách. Několikrát je podržel, ale na druhou stranu musím pochválit i Michala Pinkase. Výkony brankářů na obou stranách byly výborné.
Je to pro Písek první domácí výhra – týmu asi hodně psychicky pomůže. Cítíte to taky tak?
Doufám že jo, vyhráli jsme v Benátkách, už to nás hodně psychicky zvedlo. I když proti soupeřům jako Strakonice to budou všechno takovéhle těžké, bojovné zápasy, tedy než dáme nějaké góly. Ale myslím si, že půjdeme psychicky nahoru a když nám to tam začne padat, tak začneme soupeře přehrávat.
Právě koncovka je teď asi největší problém mužstva, nemyslíte?
Určitě. Góly prostě nedáváme, nejdeme do koncovky, netlačíme se před bránu, není tam podle mě důraz hlavně od útočníků.
Vy jste v Písku jedním z nejzkušenějších hráčů, vzal jste na sebe v kabině i vůdcovskou roli?
Ale tak samozřejmě, občas si slovo vezmu, ale od toho je tam spíš kapitán a zástupci. Já jsem rok a půl nehrál a teprve se do toho pomalu dostávám. Není to ještě ono, co bych od sebe chtěl.
Ale v obraně si své mladičké spoluhráče rovnáváte, ne?
Obranu si zdiriguju, to jo. Musím říct, že je tam dost chyb i od nás beků, rozehrávka nám občas vázne. Je třeba to ještě určitě zlepšit.
Hrál jste dlouho v obraně s Davidem Všetečkou, jak na něj vzpomínáte?
Hráli jsme spolu docela dlouho, takže mi chybí, byl dobrý hráč. Teď to ostatně potvrzuje v Třinci, hraje tam stabilně. Je určitě dobře, že se do extraligy dostal. Přeju mu jenom to nejlepší.
Jaký byl návrat k hokeji po roce a půl pauzy?
Druhá liga je úplně něco jiného, jsou tu hodně osobní souboje, hákování, držení, takovýhle věci a já ještě pořád nejsem na tom fyzicky tak, jak bych být měl. Měl jsem v přípravě nohu v sádře, těžký výron, měsíc a půl pryč, a je to ještě znát. Stále se do toho hokejového kolotoče dostávám. Doufám, že až tu fyzičku doženu, že všechno bude tak, jak má být.
Stýskalo se vám po hokeji, že jste se k němu rozhodl vrátit?
Chybělo mi to, to je jasný. Samozřejmě, když to hrajete od sedmi let, a pak na rok a půl najednou vysadíte, tak to chybí moc. Myslel jsem na hokej každý den... Ale musel jsem si najít v první řadě práci, abych měl určitou jistotu.
A co kdyby Písek postoupil do první ligy? Co to ještě zkusit jako profík?
Tak určitě by mi to nevadilo, ale záleželo by hodně na financích. V první lize je daleko těžší skloubit hokej s prací, trénuje se v ní daleko víc a je to rychlejší hokej, náročnější... Vždyť na to teď doplácí Vajgar - nemají lidi, nemají dost peněz a nedělá ani dobrotu to, že jezdí jiní hráči a furt se sestava mění. Co se týče Písku - zkrátka uvidíme, jak se bude dařit.
