Návrat na rodný led po dvou letech
Na Vysočině mnoho známých neměl, což dokládá ve své další odpovědi. „V Třebíči jsem se znal snad jen s brankářem Kučerou, který dříve působil v Budějovicích. A samozřejmě také s Topolem, který přišel se mnou.“ Starší hráče Třebíče si ale pamatuje ještě z působení v Písku, když proti nim hrával. „V paměti mně utkvěli hráči jako Oliva, Žiška, Holý…“
A jak se mu opět hrálo na ledě, který zná určitě nejdůvěrněji? „Dobře,“ stručně odvětí a připojí nezbytný úsměv. „Slíbil jsem klukům basu za vítězství, ale nic z toho asi nebude,“ ohlíží se za utkáním, které pro jeho nový klub dopadlo porážkou, ačkoli se pro něj vyvíjelo slibně.
Do zápasu Mazanec nastoupil proti spoustě kamarádů, i na ledě se občas dal do řeči s některým protihráčem. Párkrát však muselo jít kamarádství stranou, třeba Jelen si na Mazancovo sražení u hrazení hlasitě stěžoval přímo u autora, který se však na věc dívá už s úsměvným nadhledem. „On už Jelen nic jiného ani neumí než tu jeho zpětnou zasekávačku, snad si nemyslel, že se mu budu při ní uhýbat!“, směje se Mazanec. Rozhodčí však byl na straně píseckého kapitána, zákrok se mu také nelíbil, odměnil ho dvěma minutami.
Jméno Mazanec je v Písku pojem. Je to ale asi zatím především zásluhou staršího bratra Milana, který se rozhodl po loňské sezóně pověsit brusle na hřebík. Mladší David k tomu říká: „Volal jsem Milanovi, jestli si to ještě nechce rozmyslet, že bychom mohli nastupovat proti sobě, ale on svůj krok už nezměnil. S hokejem už kvůli mně znovu nezačal. A já? Já se snad v píseckém dresu ještě někdy objevím, v dohledné době to ale asi nebude," uzavírá náš rozhovor v současnosti bek Třebíče David Mazanec.
Fotogalerie
