”Byl jsem na náš klub i tým hrdý,” vzpomíná písecký odchovanec
Jakub Kovář toho již za svou poměrně krátkou kariéru stihl mnoho. Je držitelem titulu Junior roku 2007, vyzkoušel si zahraniční angažmá v klubech Oshawa Generals a Windsor Spitfires, obléká reprezentační dres a letos se vrací do HC Mountfield České Budějovice. Mnozí z vás si pamatují na jeho začátky v IHC Písek. „Na Písek vzpomínám hrozně rád a pořád,“ jak sám říká.
V zámoří se mi líbilo moc, byla to pro mě veliká zkušenost… Jak hokejově, tak i po životní stránce. Jsem rád, že jsem se loni rozhodl do Kanady odejít.
Je za námi čas letních příprav. Liší se nějak kanadská příprava od české? Jak?Tak příprava se liší hlavně v tom, že ji u nás týmy dělají pohromadě. V Kanadě se hráči připravují na sezonu jednotlivě, popřípadě se spoluhráči…
Mnoho hráčů si také dělá svou osobní přípravu. Jaké sporty kromě hokeje máš rád a jak je využíváš ke své individuální přípravě na sezónu?Já mám rád hodně sportů, ale v období letní přípravy si radši ve svém volném čase vlezu do postele, než abych se šel honit třeba na tenisový kurt. Opravdu na to v těhle týdnech není nálada a síla.
Letos se vracíš po roční přestávce do HC Mountfield. Tvůj přestup do Českých Budějovic byl, ale několikrát „na spadnutí“ už ve Tvém mládí, když jsi býval ještě hráčem IHC Písek. Cítíš nějaký rozdíl mezi příchodem do Českých Budějovic tenkrát a dnes?Necítím rozdíl vůbec žádný, ani necítím, že bych se někam moc vracel… V Budějovicích už jsem doma byl před tím, než jsem odešel na sezonu a ted se zase vracím do týmu, který dobře znám a ke spoluhráčům, se kterými si dobře rozumím. Rozdíl cítím spíše v tom, že letos se ode mě už bude očekávat mnohem víc než tenkrát, takže se na to musím dobře připravit.
Tehdy jsi odcházel z extraligy dorostu IHC do extraligy juniorů HC České Budějovice. Dnes se chystáš na naši nejvyšší soutěž. Jsou nějaké citelné rozdíly v přípravách na tyto jednotlivé soutěže?Po fyzické stránce se připravuji pořád stejně. Rozdíl bude spíše v tom, abych na tu sezonu byl připraven hlavně po psychické stránce. Čeká mě hned několik nových věcí, tak musím být připraven.
Bylo jiné hrát extraligu v Českých Budějovicích a extraligu v Písku?Rozdíl v tom byl obrovský. Už jen v tom, že v Písku jsem se za každou cenu vždycky snažil nechat na ledě duši pro vítězství mužstva, byl jsem na náš tým i klub hrdý a udělal bych pro něj cokoliv. Když jsem přišel do Budějovic, tak jsem si nejdřív potřeboval vybojovat postavení v týmu, takže spíše šlo o to, aby se hlavně dařilo mě osobně.
A teď Tě poprosím o trochu vzpomínek na Tvůj mateřský klub. Sleduješ ještě výkony svých píseckých kolegů?Na Písek vzpomínám hrozně rád a pořád…Stále mám v hlavě všechny sezony, které jsem v Písku strávil. Ty stovky zápasů, které jsem v píseckém dresu odchytal, všechny naše velká vítězství. Písecký hokej sleduji pořád. Přál bych si, aby se klub zvednul a poskládalo se tu takové mužstvo, které by bylo schopné dostat písecký hokej tam kam patří a to do 1. ligy. Myslím, že naše město by si to určitě zasloužilo…
Co říkáš na loni vybojovanou dorosteneckou extraligu?Myslím, že tenhle úspěch byl loni tím nejlepším co v Písku hokejová sezona mohla nabídnout. Vypadalo to, že písecká mládež pomalu upadá, ale dorostenci ukázali, že tomu tak není a že v Písku je stále na čem stavět. Sám vím, jak je těžké takového výsledku dosáhnout, tak je mi jasné, že v těch klukách něco je. Doufám, že na tenhle úspěch někdo brzy naváže dalším.
Vzpomínáš rád na svá školní léta v IHC Písek? Vzpomínáš na svou úplně první hokejovou sezónu?Samozřejmě, že vzpomínám na svou první hokejovou sezonu. Přesto že jsme v ní tehdy na moc úspěchů nedosáhli, rád si na ní občas zavzpomínám. Bylo mi tehdy 7 let, když jsem poprvé stál v brance v mistrovském utkání… Je to už hodně dávno, ale nikdy na to nezapomenu. To byl pro mě jeden z prvních krůčků do hokeje. Doufám, že jich ještě hodně přibude.
A určitě další častá otázka: Jak se Ti chytá v reprezentačním mužstvu?Za reprezentaci byl vždycky skvělý pocit chytat, i když poslední šampionát se nám vůbec nepovedl a nevezl jsem si z něj dobrý pocit domů. I přesto na reprezentaci vzpomínám moc rád… Zažil jsem v našem národním dresu krásné chvíle a udělám všechno proto, abych ještě někdy na sebe ten dres se lvíčkem na prsou oblékl.
Tvoje přání pro nadcházející sezónu?Mým největší přáním do nové sezony je, abych byl zdravý. A po sportovní stránce hlavně přesvědčit vedení budějovického klubu, že neudělali chybu, když mě angažovali jako brankáře číslo 2. Chtěl bych jim splatit důvěru dobrými výkony a dostat se s mužstvem co nejdál, jak v Lize mistrů, tak poté v play-off…
Redakce Jakubovi přeje hodně štěstí v hokejovém i osobním životě.
