Gólman Václav Pipek: Pro Písek vybojovala druhou ligu skvělá parta
Jak si viděl dvojzápas s Lomnicí, hlavně hororový začátek v prvním venkovním zápase? Teď už se tomu směju, ale mohlo to být 4:0, aniž bych si pořádně sáhl na puk. Celou sezonu jsme s těmi začátky měli problém. Spíš to bylo podcenění. Asi jsme čekali, že se soupeř porazí sám. Prakticky měsíc jsme nehráli ostrý zápas, oni byli rozjetí. Navíc na tak dlouhou cestu nebyl nikdo zvyklý. Stadion byl taky trochu zvláštní. Bylo to hrozné, co budu povídat. Ale zaplať pánbůh, že to dopadlo dobře. Zazářil tam Pepa Slavík, díky tomu jsme si přivezli náskok.
Co jste si v Lomnici říkali po první třetině? Bylo třeba něco měnit? My jsme to podcenili. Byli jsme nepřipravení a čekali jsme, co se stane. Mazi (David Mazanec - ponz. red.), jako kapitán, nás uklidňoval. Bylo to po první třetině 3:2, pak jsme se s nimi tahali. Nechtěli jsme si domu přivést velkou ztrátu, kterou bychom pak horko těžko doháněli. Chtěli jsme být na dostřel.
S čím jste šli do posledního zápasu doma? Chtěli jsme vyhrát, jednoznačně. Nechtěli jsme na nic čekat. Doma jsme prohráli během sezony jen dva zápasy na nájezdy. Chtěli jsme vyhrát pro lidi, kteří chodili celou sezonu. Fanoušci byli celý rok skvělí, proto je mi líto, že se stalo to, co se stalo. Jestli tam byly nějaké neshody fanoušků s kýmkoliv, tak jsme na to doplatili my, hráči. Hokej se hraje pro lidi. Když začal zápas, tak jsem si připadal, že hrajeme v Lomnici. Bylo mi z toho trochu do breku. To jsem za celou kariéru nezažil, aby se při vrcholu sezony nefandilo. Nechci fanoušky nijak hanit, celou sezonu byli skvělí, ale na tohle se měli vykašlat a zatnout zuby. Nás, jako tým, to strašně mrzelo.
Rozhodila tým ta dlouhá pauza v zápase, kdy se opravoval mantinel? Bylo strašně důležité, že jsme dali rychle po tom gól na 3:1 v přesilovce. Libor Jirků tam perfektně clonil a byla z toho branka. Přesně jak nám říkal pan trenér Vlček, pochopili jsme to až v posledních zápasech, i když jsme to chtěli dělat celou sezonu.
Jaké bude tvé hodnocení letošní sezony? Jsem rád, že se vedení klubu s Milevskem domluvilo na přestupu. Děkuji panu Reinišovi, že to dopadlo. Já jsem sem šel s tím, že nic jiného, než postup, neberu. Bylo fajn, se po dvou letech porážek vést na vítězné vlně. Oslavy vítězství ve finále jsem si kvůli nemoci ani neužil, takže jsem hrozně šťastný, že se povedl postup. Zažil jsem dvakrát postup do první ligy v pozici druhého nebo třetího gólmana, ale to nebylo takové. Teď jsem měl úplně jinou roli. Jsme strašně šťastní, že se to podařilo. Teď už je na vedení, co bude dál.
Zlom v sezoně nastal po prohře na ledě posledního Humpolce? Pro mě byl zlom zápas před tím v Českých Budějovicích s David Servisem. Tam jsem shořel jako papír. V Humpolci jsem kvůli zdravotním potížím nechytal. Fantasticky pak v dalších zápasech zachytal Káva (Tomáš Kafka – pozn. red.). Skvěle se s tím popral a kluci mu pomohli. Ale ten Humpolec byl asi zlomový. Řekli jsme si, že takhle ne. Na druhou stranu je v krajském přeboru základní část taková příprava na play-off. Cíl jsme nakonec splnili. Teď jenom doufat, že se to tady dá nějak dohromady a Písek bude hrát to minimum, které by se tu mělo hrát.
Zlatý hřeb sezony bylo určitě finále s David Servisem… Jednoznačně. To byla neskutečná euforie. Mě hrozně mrzí, že jsem si ten zápas neužil. Hrál jsem s horečkami, ale nechtěl jsem tým nechat ve štychu. Doufal jsem, že se povede postup, abych si s klukama oslavy užil. Byla tady fantastická parta. Kluci, kteří třeba nehráli tolik, nebyli nijak dotčení a byli pro manšaft platní. Byl tu skvělý kolektiv, který dokázal vybojovat pro Písek druhou ligu.
Přitom v rozhodujícím finále play-off nechybělo moc a bylo po zápase. Jak s odstupem času vzpomínáš na klíčový chycený brejk Šulčíka ve třetí třetině? To je jeden z mála momentů, který si pamatuju. Viděl jsem puk a naskočily my myšlenky, jak proti němu vyjedu. Kolikrát už se mi to ale nepovedlo a dostal jsem gól, takže jsem si to na poslední chvíli rozmyslel. Myslím si, že on se toho taky lekl a trochu to podcenil. Kdyby mě víc objel, tak dával do prázdné branky. Spíš to byla jeho chyba, než můj nějak skvělý zákrok.
Máš ambici zachytat si druhou ligu? V tuhle chvíli těžká otázka, ale určitě mám. V klubu mám úlohu i trenéra gólmanů, za to jsem strašně vděčný celému vedení, panu Šťastnému a Honzovi Kudrnovi. Já doufám, že jsem po těch špatných zkušenostech s trenérem gólmanů odvedl práci v rámci možností a že se mnou byli spokojení. V tom bych chtěl pokračovat. Co se týče druhé ligy, tak bych si ji chtěl určitě zahrát, to zdraví mi ještě jakžtakž drží. Záleží, jaký se tady poskládá tým, kdo ho bude trénovat a tak dále. Než se dá dohromady tým, může se stát spousta věcí.
