Hodnocení hráčů v sezóně 2006/2007

Stejně jako loni, i po letošní sezóně trenér píseckého A týmu ohodnotil své svěřence. Jan Rybáček je v první řadě spokojen s přístupem mužstva, k němuž se připojil před Vánoci. „Kluci byli perfektní. Neměl jsem s nimi žádný problém,“ pochvaluje si. A co do složení kádru? „Máme výtečnou brankářskou dvojici, nerad bych o ni přišel,“ tvrdí. „V poli máme několik hráčů, kteří to odtáhli, když bylo potřeba,“ těší jej také. Přesto by se mu pro příští ročník hodily nějaké posily. Už jen proto, že mladý rakeťák Holec jistojistě opouští svůj mateřský klub.

Brankáři

#53 Michal Pinkas


Celkem za sezónu: 36 zápasů, 1989 minut, 89 inkasovaných gólů, průměr obdržených branek 2,54 na zápas, 4 čistá konta

Zvenčí neustále kritizovaný, v kabině oblíbený a na ledě rozporuplný. To je brankářská jednička IHC Písek. Pinkas je jednoznačně velmi dobrým gólmanem, ovšem nutno přiznat, že se mu letos „podařilo“ několik zkratů. Jenže ačkoliv mu jsou o hlavu otloukány chyby proti Benátkám, Táboru nebo Klášterci, není důvod jej zatracovat. Tenhle pohodář totiž své mužstvo za ne zrovna neprostupnou obranou často svými zásahy tahal z průšvihu.
Jan Rybáček: „Zkušený gólman, který ví, co potřebuje. A to jak v tréninku tak v utkání. I když dostal během mého působení nějaké laciné góly, pořád to byla jistota se stálou výkonností, která dalších osm, devět situací za zápas zachránila. Mrzí mě, že musí vstřebávat nepravdivé věci, které o něm někteří lidé šíří.“

#33 Filip Kubiš


21, 968, 48, 216; 2,98, 0

Opět musel snést nevděčnou roli druhého brankáře. Ale jako už mnohokrát se s ní popral statečně a oproti minulé sezóně dostal i více možností se předvést. Když naskočil, působil sebevědomě a odhodlaně. Nevyhnul se několika drobným zaváháním, ta jsou ale vzhledem k jeho situaci částečně omluvitelná.
Jan Rybáček: „Velmi dobrý gólman. Pasoval jsem ho do role dvojky, ale příležitost dostal. Dokázal mi v řadě případů, že dovede zaskočit, kdykoliv je to potřeba. Vím, že když dám Filipa do brány, je to další jistota, která umí tým podržet.“

Obrana

#26 Martin Veselý


46 zápasů, 3 góly + 10 asistencí = 13 bodů

Stabilní člen sestavy možná v porovnání s předchozími roky trochu ubral na důrazu a tvrdosti a nedal ani tolik branek. Na to, že hrál téměř všechny přesilovky, mohl mít bodů víc. Co do konstruktivity se však ukázal jako zase o něco lepší než dřív.
Jan Rybáček: „Velmi slušný bruslař, jeden ze stabilních beků, na kterých jsem stavěl. Umí číst hru, má slušnou rozehrávku i střelbu, je ochotný dodržovat, co se po něm chce, v tréninku je pracovitý. Chybí mi u něho agresivita před vlastní brankou. Vinou toho dostávali s Jirkou Svobodou zbytečně góly. Bude-li však na sobě pracovat, může se dostat někam dál.“

#22 Jiří Svoboda


43, 2+3 = 5

Zlepšil se. Svoboda totiž ještě loni nepůsobil jako juniorský reprezentant se zkušenostmi ze Slavie. Tentokrát se mu však vyhnuly zdravotní trable, a tak mohl bez problémů s parťákem Veselým jistit záda první písecké formaci. Nesbírá moc kanadských bodů, ale v obranném pásmu ho najdete vždycky tam, kde má být.
Jan Rybáček: „Velmi inteligentní kluk, velmi pracovitý. U něho je problém ve vrozených parametrech. On je na obránce strašně hubený a proto nevyhrává osobní souboje a nesvědčí mu agresivní styl soupeře. Kdyby výrazně nabral svalovou hmotu, mohl by z něho být velmi dobrý bek. Rozehrávku má solidní, ale střelbu od modré čáry bych od něho potřeboval razantnější.“

#2 Zbyněk Neckář


47, 3+9 = 12

Ještě na začátku sezóny působil jako nezkušený mladík, na němž zanechá stopy každý dílčí nezdar. Chyboval, ztrácel kotouče. Avšak po změně trenérů jako by se něco zlomilo. Neckářovi zřejmě pomohlo, že dostal od nového kouče důvěru a své možná udělal i Rybáčkův trénink zaměřený na obranné činnosti. Statný bek se rázem s každým zápasem lepšil, až byl ve srovnání s podzimem naprosto k nepoznání. Začal totiž konečně využívat svých předností.
Jan Rybáček: „Na rozdíl od Jirky Svobody má pro beka učebnicovou postavu. V tréninku je individuálně velmi dobrý, má ale problémy s psychikou v zápase. Pokud se mu však něco povede, umí zahrát skvělá utkání. Musím říct, že od té doby, co jsem u mužstva, jsem pozoroval zlepšování jeho výkonů. Ke konci sezóny z něho byla opora.“

#21 Tomáš Burkoň


47, 5+14 = 19

Místní odchovanec se vrátil po prvoligové sezóně, aby zacelil místo po Pavlu Procházkovi. Tomu se, co do počtu získaných kanadských bodů, celkem přiblížil a až na několik výjimek, kdy zkrátka neměl den, byl nepostradatelnou součástí týmu. Stále se jedná o velký příslib do budoucna.
Jan Rybáček: „Velmi talentovaný hráč s výborným čtením hry. Také ho ale limituje postava. Jinak by jeho výkony byly ještě výraznější.“

#30 Filip Procházka


44, 4+7 = 11

Jsou zápasy, kdy si ani nevšimnete, že byl na ledě. U obránce to však není tak úplně na škodu. Starší z obou bratrů v píseckém dresu totiž své defenzivní povinnosti bez problémů zvládá, i díky elegantnímu bruslení a faktu, že se nebojí zahrát do těla. Jak loni Miroslav Šperl, tak jeho nástupce Rybáček po něm však chtěli častější podporu útoku. A je pravda, že technickou výbavu na to Procházka má a zkušenosti už také stačil nějaké pobrat.
Jan Rybáček: „Další talent, jemuž nechybí nadprůměrné individuální schopnosti. Má i velmi dobré bruslení. Dal nějaké góly, hrál si svůj standart, ale přiznám se, že jsem od něho čekal víc. Aby vymyslel něco navíc pro mužstvo a častěji střílel. Je to bezproblémový kluk, ale tohle mi u něho chybělo.“

#77 Lukáš Hauer


37, 5+5 = 10

Povedlo se mu svými výkony propracovat se až do konečné nominace na univerziádu. S přihlédnutím k loňskému ročníku však na jeho hře letos něco těžko definovatelného scházelo, byl zkrátka méně vidět. Tak jako tak, stále je to hráč, který umí dát pěkný gól a je schopný plnohodnotně zaskočit i v ofenzivních řadách. Zároveň ale čas od času vysekne nějakou tu minelu, která pak stojí spoluhráče minimálně pár šedivých vlasů.
Jan Rybáček: „V tréninku vypadá výtečně. Má obrovské sebevědomí, které ale někdy jde až proti němu. Věci chce někdy řešit až moc složitě, protože si věří. Z toho pramenily chyby, kterých se čas od času dopouštěl. Ještě přínosnější by pro mužstvo byl, kdyby hrál jednodušeji.“

#81 Petr Bezouška, #85 Michal Procházka


17, 0+0 = 0
22, 0+1 = 1

Dva mladí beci, kteří čekali na svou šanci. Procházka po loňské sezóně, kdy ještě vypomáhal juniorům a zaskakoval v áčku, letos nastoupil zhruba do poloviny z celkové dávky utkání a byl na něm znát pokrok, jaký udělal. Bezouška, nová tvář v píseckém dresu, se nejprve musel vypořádat se zdravotními nepříjemnostmi. Má za sebou působení v juniorské extralize i mužské první lize, což při jeho věku svědčí o kvalitách.
Jan Rybáček: „Byli to náhradníci, ale když jsem potřeboval, splnili svou roli bez problémů a chybějící hráče nahradili a neudělali výrazné chyby. To je pro mě skvělé zjištění.“

#24 Jakub Oranský


14, 0+1 = 1

Zatímco loni byl neodmyslitelným kolegou Pavla Procházky, tentokrát pouze sporadicky odehrál zhruba první čtvrtinu soutěže. Pak se ozvaly jeho problémy se zády a nadějný obránce byl po vzájemné domluvě „uklizen“ do Strakonic. Na ledě se však už neobjevil.

#18 Aleš Jelínek


2, 0+0 = 0

Byl angažován z Havlíčkova Brodu jako výpomoc pro play-off. Stačil však odehrát pouhé dva zápasy.
Jan Rybáček: „Měl to těžké. Přišel do mužstva, kde nikoho neznal a neměl čas na sehrávání. A přesto obstál, pro nás byl posilou.“

Útok

#10 Jan Řehoř


49, 21+19 = 40

Nejproduktivnější člen týmu. Řehořova střela má razanci a přesnost, umí vymyslet i překvapivé řešení herních situací. Ve druhé lize je to útočná síla největšího kalibru. Vytknout mu lze snad jen skutečnost, že v rozhodujících chvílích nebývá tím správným lídrem. Potvrzuje to i nula na jeho kontě v kolonce bodů získaných v play-off.
Jan Rybáček: „Všichni víme, že Honza je slušný hokejista. Avšak utkání, kde patřil k super tahounům, zahrál pod mým vedením dvě. V ostatních případech zapadl a nepředvedl to, co jsem si představoval. Samozřejmě, byl první v bodování, takže pro mužstvo byl platný. Mohl by ale být ještě lepší.“

#12 David Míka


47, 15+19 = 34

Nejlepší hráč IHC Písek v sezóně 2006/2007. Tečka. Zůstal zdravý a střílelo mu to jako před nějakými deseti lety. A když se k jeho celkovým čtyřiatřiceti bodům připočte statisticky nezaznamenatelná skvělá práce dozadu, máme výsledek v podobě prototypu užitečného moderního hokejisty. Nic na tom nemění, že své kvality dokazuje pouze na druholigových hřištích.
Jan Rybáček: „Pro mužstvo je jeho práce neocenitelná. Nenahraditelný v oslabeních. Kdykoliv mu řeknu, aby šel na led, jde. Je na něho absolutní spolehnutí, díky zkušenostem dělá minimum chyb. Navíc umí solidně vystřelit a je vyspělý i technicky.“

#25 Milan Kořánek


43, 7+13 = 20

Správný kapitán, který jde příkladem. Jakmile praktikuje svůj styl, tedy neúnavné bušení do soupeřovy rozehrávky, tvrdé střety a střelbu z každé pozice, je výtečný.
Jan Rybáček: „Bojovník pro černou práci, jaký je v každém týmu potřeba. Do hry dává srdce, umí strhnout ostatní. Neúnavně napadá i brání. Další jasná volba na oslabení.“

#14 Tomáš Květoň


34, 11+22 = 33

I přes problémy dokázal, jak neskutečné schopnosti skrývá ve své hlavě a rukou. Přenesl se přes odchod svého ideálního kolegy Kubeše, překonal vleklá a nepříjemná zranění i neoprávněnou kritiku a jakmile se dal zase do pořádku, zářil. Svou herní inteligenci by mohl vyučovat, je to jistota bodového příspěvku téměř v každém utkání. Navíc nesnáší porážky a když se nedaří jemu nebo týmu, snaží se udělat něco, čím by to změnil.
Jan Rybáček: „Od pánaboha má neuvěřitelné dary. Jeho čtení hry je málo vídané, o hokeji přemýšlí, umí vymyslet netušené věci. Sice nikdy nepůjde v rohu do souboje, umí na sebe ale vzít zodpovědnost a rozhodnout.“

#11 Ondřej Mikeska


40, 9+17 = 26

Kdo tvrdí, že už nemá na to, aby byl mužstvu prospěšný, nemá šajn o hokeji. Každý tým totiž potřebuje hráče jeho typu, který půjde naplno do každého souboje, i když se třeba právě hraje poslední třetina rozhodnutého zápasu. Mikeska je ostřílený harcovník, skvělý parťák do kolektivu a na ledě s nadšením obstarává prostor pro své spoluhráče.
Jan Rybáček: „Velký bojovník, do utkání dává maximum. Pro svoji lajnu zajišťuje obranu a tím jí obrovsky pomáhá. Vím, že když ho pošlu na led, udělá, co bude moct, aby byl úspěšný. Byl jsem za něho nešťastný, když jsem si přečetl reakce, že patří do starého železa. Není to pravda!“

#71 Miroslav Holec


42, 23+10 = 33

Když se sečtou branky ze základní části a play-off, byl nejlepším střelcem Písku. Za poslední rok zaznamenal obrovský výkonnostní posun směrem vzhůru. Loni se totiž mezi dospělými ještě rozkoukával a navíc jej zbrzdilo operované zápěstí. Letos se však dokázal vypořádat i se zraněním žeber a opět se vrátil do fazóny. Na jeho gólovém příspěvku to bylo znát. Pomohlo mu krátké angažování Karla Mošovského a posléze i zařazení ke Květoňovi s Mikeskou. A vsaďte se že o tomhle šikulovi s raketovým startem ještě uslyšíme…
Jan Rybáček: „Obrovský talent. Dynamiku v nohou, jako má on, jsem viděl málokdy. Jeho problémem je psychika. Nevím jestli je to mládím nebo povahou, ale on se potřebuje vždycky chytit. Jakmile se mu něco hned na začátku zápasu povede, je k neudržení a mužstvo táhne. Nezdary ho ale dovedou srazit dolů.“

#44 Milan Filipi


20, 9+10 = 19

Jeho návrat do výstroje Písku nevídaně pomohl. Přinesl obrovské zkušenosti do přesilovek i do třetího útoku, kde s letci Kicou a Kašparem po boku vytvořili ideální hokejovou formaci, která by se neztratila ani ve vyšší soutěži. Filipiho přehled a jistota, s jakou rozdával pasy nebo střílel branky, zaslouží potlesk a uznání.
Jan Rybáček: „Svým příchodem zacelil přesně to místo, které jsme potřebovali. Dodal do naší hry klid a zkušenost, dal důležité góly, když bylo potřeba. Zabrzdilo ho zranění, kvůli kterému nebyl v play-off tak výrazný. Má ale můj odbiv za to, jak se po roce a půl dovedl vrátit ve formě.“

#70 Petr Kica


46, 9+14 = 23
Kam se ztratil ten Kica, který před dvěma lety dominoval celé lize juniorů a zahrál si za áčko v Plzni? Tak se ptali mnozí na začátku letošní sezóny, mezi nimi i sám důrazný forvard. Zpočátku totiž vypadal jako naprosto obyčejný, řadový hráč. Jenže díky tomu, že si to sám uvědomoval, dál na sobě dřel a neměnil svůj přístup, byl koncem sezóny odměněn rapidní změnou. A vyniklo tak, že jeho fyzický fond je snad nevyčerpatelný. Kica může po ledě pendlovat nahoru dolů, trefovat protihráče a ještě u toho stihne párkrát skórovat nebo šikovně přihrát. V sérii s Kláštercem patřil jednoznačně mezi nejnebezpečnější a nejaktivnější členy píseckého IHC.
Jan Rybáček: „Byl zpočátku nevýrazný, ale postupem času se dostal na úroveň, kdy byl jednoduše výborný. To bylo hlavně v play-off. Je velice pracovitý a i když je hodně mladý, povzbuzuje a hecuje celý tým.“

#28 Václav Kašpar


48, 12+16 = 28

Dva roky se příliš neprosazoval, až letos ke své perfektní fyzické připravenosti a nádhernému bruslení přidal i potřebné trefy a asistence. Rázem se tak stal jedním z pilířů sestavy. Vypracoval se ve spolehlivého borce.
Jan Rybáček: „Umí přijmout všechny role. Může bránit i napadat, dokáže číst hru i dávat pěkné branky. Spolu s Kicou jsou perfektně kondičně vybavení. Na druhou ligu je to velmi dobrý hráč.“

#7 Martin Müller


21, 2+1 = 3
Možná kdyby se na podzim, kdy dostával více příležitostí, vícekrát gólově prosadil, mohl hrát v týmové hierarchii výraznější roli. Ať už v přípravě, nebo v následných zápasech totiž ukázal, že se jedná o solidního útočníka.
Jan Rybáček: „Plnil roli náhradníka, věděl jsem ale, že pokud ho nasadím, odehraje si své.“

#17 Ondřej Pošmourný


31, 5+8 = 13

Klidně ho pošlete na led, aby se rozjel a zbořil všechno, co mu stojí v cestě a on to bude dělat, dokud mu neřeknete dost. Pošmourný je zkrátka poctivý dříč, schopný splnit jakýkoliv trenérův pokyn. Když začne kličkovat, příliš neuspěje, ovšem v důrazu před protivníkovou brankou umí být znát.
Jan Rybáček: „Zranil se brzy potom, co jsem přišel, proto jsem ho ani neměl možnost pořádně poznat.“

#15 Karel Mošovský


9, 3+6 = 9

Útočník draftovaný Buffalem, který strávil hokejové mládí v zámoří a poté jeho kariéru zničila série otřesů mozku, se rozhodl vypomoct svému mateřskému klubu v době, kdy to bylo nejvíce potřeba. Za to, že v podstatě nasazoval vlastní zdraví, mu patří obdiv. Nastoupil sice pouze k devíti utkáním, než si po jednom z nevybíravých zákroků musel definitivně přiznat, že nemá cenu pokračovat dál, přesto zanechal nesmazatelnou pozitivní stopu.
Jan Rybáček: „To, kde všude hrál, svědčí o tom, jaký to je hráč. Zdobí ho výborná střelba, v kabině je hecíř. Víme ale o jeho zdravotních problémech a i já samozřejmě chápu, proč brzy skončil.“

#18 Jan Maroušek


16, 3+7 = 10

Sympaťák „Feďa“ pokračoval začátkem sezóny ve svých standardních výkonech a celkem nenápadně sbíral i body. Jenže brzy ho postihly zdravotní patálie, a když se uzdravil, nezbylo na něho místo v rozjeté sestavě. Vytratil se sice potichu a nenápadně, podobně jako působil na ledě, ovšem zaslouží si poděkování. Odvedl v Písku dobrou práci.
Jan Rybáček: „Nenašel jsem pro něho místo ve třech útocích. Je to technický hráč, ale nikdy nebyl moc na bránění a chybí mu i agresivita. Nedivím se, že mnou nabízenou roli při svých zkušenostech nepřijal. Je to inteligentní člověk, domluvili jsme se a on celou situaci zkrátka přijal. Za to jsem rád.“

#43 Ondřej Ježek


5, 1+2 = 3

Nadějný českobudějovický junior se dokázal prosadit, ačkoliv se v píseckém dresu objevil jen pětkrát. Vždy když nastoupil, představoval oživení hry.
Jan Rybáček: „Ondra je hráč, kterého bych do mužstva bral kdykoliv bez váhání. Platný hokejista a navíc pohodový super člověk. I když tu byl jen párkrát, pomohl nám.“

#87 Tomáš Růžička


15, 0+2 = 2
Zaskakoval pouze tehdy, bylo-li to nutné, jinak působil v juniorce. Zkušenosti s druhou ligou má už z dřívějších let a momentálně ukázal, že se nebojí využít svou postavu a přitvrdit i mezi výrazně staršími protihráči.
Jan Rybáček: „Nedostal mnoho příležitostí. Bude jen na něm, jestli se udrží v mužstvu.“

Na pět nebo méně zápasů ještě z útočníků nastoupili:
Josef Slavík, 3, 1+1 = 2
Jakub Bican, 5, 1+1 = 2
Teodor Margeta, 3, 0+0 = 0
Stanislav Pešta, 1, 0+1 = 1
Jiří Fořt, 1, 0+0 = 0
Michal Kozma, 2, 0+1 = 1

Generální podporovatel

Partneři

Partneři ligy

casino