Jakub Suja: Chci být platným hráčem pro tým a poprat se o místo v extralize

Kdybyste měl trochu přiblížit kde jste hrál v minulosti, říci o své dosavadní kariéře pár slov.
Minulý rok jsem byl v Prešově, který hraje první ligu a díky střídavým startům do Spišské Nové Vsi jsem se podíval také do extraligy. Jinak jsem odchovancem košického hokeje, odkud jsem do Prešova přestoupil do týmů juniorů.

V tuto chvíli jste tedy stále hráčem Košic nebo už patříte Prešovu?
Prešovský tým mě koupil, také teď už patřím jemu.

Jak se vůbec naskytlo, že jste se objevil právě v Českých Budějovicích?
Domluvil mi to můj agent, kterým je Aleš Volek. Jel jsem se do Budějovic krátce představit a dobře věděl, že nebude jednoduché se do kádru hned probojovat, protože je tam plno kvalitních a zkušených hráčů. Domluva je taková, že budu hrát na farmě v Písku s možností střídavého startu do Budějovic. O místo v extraligovém týmu si musím říci dobrými výkony v první lize.

Takže teď budete bojovat za Písek. Jak se vám zatím líbí nový tým?
Bude důležité se sehrát a herně se sladit, než soutěž začne. Já osobně neměl šanci s nikým z hráčů v minulosti hrát, takže je třeba se s nimi na ledě co nejlépe poznat. Věřím, že to nebude až takový problém.

Už jste se bavil s trenéry, co od vás čekají?
Zatím jsme se ještě o podrobnostech příliš nebavili. Je mi ale jasné, že musím v Písku podávat co nejlepší výkony a pokud možno co nejvíce pomoci mužstvu. Věřím, že pokud se bude dařit týmu, bude se dařit i mně.

Jaký typ útočníka jste?
Myslím, že jsem ofenzivně laděný typ. Na druhou stranu je pravda, že když jsem byl v reprezentaci dvacetiletých, trenér mě využíval spíše k tomu, abych pomohl obraně. Jak jsem ale říkal, sám si myslím, že je mi bližší hra dopředu.

Dáváte si do nové sezóny osobní cíle, kterých byste chtěl v Písku dosáhnout?
Písek je nováček soutěže, takže to asi nebudeme mít jednoduché. Věřím ale, že budeme pro ostatní nepříjemným soupeřem, který nic nikomu nedaruje. Sám bych chtěl co nejvíce hrát a být platný pro tým.

Prošel už jste si Písek jako město?
Ano a byl jsem velmi překvapený. Přiznám se, že Písek jsem předtím prakticky neznal, natož vědět, co zde mám očekávat. Teprve teď vidím, že je to skutečně pěkně město se svým kouzlem.

Písek byl pro vás tedy velkou neznámou, navíc zde téměř nikoho neznáte. Zabavíte se vůbec ve volném čase?
Popravdě jsem příliš volna zatím neměl. Můj program je zatím takový, že se buď trénuji, jít nebo spím. Nyní se za mnou přijela podívat přítelkyně, tak uvidíme, co podnikneme spolu. Možná, že pokud bude čas, půjdeme si zaplavat.

Přítelkyně se také věnuje nějakému sportu?
Ne, ale velice ráda mě hodnotí po zápase. Když cítím, že jsem odvedl dobrou práci, rychle mě uzemní a vyčte si kdeco. (směje se)

Takže máte vlastního osobního trenéra?
Dá se to tak říct. (opět se rozesměje) Většinou je velmi kritická a vyčítá mi snad každou chybu, kterou jsem na ledě udělal.

Zpátky k vaší minulosti. S juniorském věku jste se díky svým výkonům zapojil jako hráč do projektu, kdy reprezentace do dvacet let tvoří samostatné mužstvo v extralize. Jak jste celou tuhle událost vnímal?
Myslím, že tohle byl skvělý nápad. Mladý hráč hraje místo juniorské ligy extraligu dospělých a získá ve svých letech obrovské zkušenosti. Jednak to zvedne sebevědomí hráče a pomůže mu to také při přechodu do dospělého hokeje. Já jsem byl v týmu hned první rok, kdy se tohle celé rozjíždělo a ze začátku to bylo velmi náročné proti ostatním týmům z extraligy vůbec něco zahrát. Rozdíly se ale pomalu začaly smazávat a ke konci ročníku to bylo podstatně lepší. Já celou záležitost hodnotím jedině pozitivně a jsem rád, že jsem si díky mohu mohl v juniorských letech zahrát nejvyšší soutěž.

Na Slovensku si tento projekt asi všichni velice pochvalují, že?
Určitě. Jak je vidět, dvacítka rok od roku podává lepší výkony, takže to dokonale plní svůj účel.

Po sezóně, kterou jste prošel s dvacítkou v nejvyšší soutěží, následovala pozvánka na největší akci sezóny, mistrovství světa. Jaký to byl zážitek?
Shodou okolností se tato akce konala v České republice. Trochu smolně jsme nepostoupili ze základní skupiny a hráli pak jen o udržení. Závěrečné boje jsme zvládli velice dobře a hlavní cíl pro šampionát, nesestoupit, jsme tak splnili. Celkový pocit byl tedy dobrý.