Josef Řeháček: Vyžaduji profesionální přístup po všech stránkách

Jaké máte pocity po prvním utkání?
S mužstvem se teprve seznamuji. Nebylo moc času něco zvláštního pro tento zápas vymýšlet. I přesto jsme v pátek zkoušeli založení útoku trochu odlišným stylem, než na který bylo mužstvo zvyklé a hlavně takovým, který se měl přizpůsobit hokeji, který Kadaň hraje. Sledoval jsem, že tým neměl dobré začátky zápasů, takže také tomuhle jsme chtěli předejít. Ani dnes to nebylo ideální a na začátku jsme mohli i víckrát inkasovat. Naštěstí nás podržel gólman a následně jsme také vstřelili důležitou první branku, což nás trošíčku uklidnilo. Bohužel jsme ve druhé části inkasovali a za stavu 1:1 mi připadalo, že tým přestal hrát. Trochu mi připadá, že si někteří hráči dostatečně nevěří, na tom všem ale budeme v dalších dnech intenzivně pracovat. Závěr zápasu byl ale z naší strany povedený. Po brance na 2:1 jsme hráli bezchybně, zodpovědně a soupeře takřka k ničemu nepustili. Celkový první dojem není vůbec špatný. Naopak. Hráči plnili pokyny a v důležitých chvílích nás podržel perfektně chytající brankář. Všem tímto děkuji za první tři body.

Můžete popsat svou trenérskou kariéru?
Po ukončení hráčské kariéry jsem si dal chvíli od hokeje pauzu. S trénováním jsem začal v Jablonci, kde se hrála druhá liga a fungovala tam poměrně kvalitní spolupráce s prvoligovým Libercem. Týmu se dařilo a já u něho setrval čtyři roky. Poté už se mnou vedení v Jablonci nepočítalo, chtělo změnu. Prakticky ihned mě oslovilo Vrchlabí, kde byly cíle jasné. Co nejrychleji postoupit do druhé a následně první ligy. Tým byl kvalitní a tak nebylo složité hned v prvním roce druhou ligu vybojovat. Další rok byla sezona také velmi dobře rozjetá a všechno opět směřovalo k postupu. V lednu nás ale potkala tragická událost. Automobil s hráči mužstva havaroval a jeden z hráčů nehodu nepřežil. S týmem to zacloumalo a v play-off jsme vypadli. Postup se podařilo vybojoval o rok později a já se po příchodu trenéra Jeřábka posunul na post asistenta. Po dvou letech jsem se na dva roky vrátil na pozici hlavního trenéra a letos v dubnu ve Vrchlabí ohlásilo vedení klubu konec.

Ve Vrchlabí padlo definitivní rozhodnutí až v dubnu, asi jste měl obtížné hledat v tu dobu nové angažmá, že?
Přesně jak říkáte. O konci hokeje ve Vrchlabí se rozhodlo v tak hloupou dobu, že už byla všechna trenérská místa obsazená, a proto mi nezbývalo, než čekat. Nakonec přišla tahle konkrétní nabídka z Písku a já ji rád přijal. Opravdu mile mne ten zájem potěšil.

Nebyl to pro vás přece jen krok do neznáma? Ze severu Čech je to do Písku kus cesty…
Tak to neberu. Navíc nepřicházím do úplně neznámého prostředí, protože jsem v Písku vojákoval a dobře to tu znám. Byl jsem předem srozuměný s tím, že pokud chci nadále trénovat, musím počítat s tím, že třeba půjdu za hokejem trochu dál od domova. Tak jsme byli domluveni i s rodinou. A když se to tak vezme, nejsem přece bůhvíjak daleko. Pokud bude možnost, sednu do auta a jsem za chvíli doma...

Písek je vám tedy blíže, než se zdá…
Přiznám se, že už před sezonou jsem tak trochu počítal s tím, že by mohlo dojít k tomu, že se do Písku přesunu s vrchlabskou licencí. Také v Písku už ale v tu dobu pravděpodobně bylo jasné, kdo tým přebere. Mně se nikdo neozval.

První ligu jste i přesto aktivně sledoval dál?
Samozřejmě. Častokrát jsem byl právě v Kadani, jezdil jsem ale třeba také do Berouna, Benátek či Hradce Králové. Písecké mužstvo jsem viděl třeba právě v Hradci.

Když jste tým viděl, všiml jste si nedostatků, na kterých budete chtít zapracovat?
Koncovka týmu není ideální. Také v utkání s Kadaní se po potvrdilo, tým dvě nebo tři tutovky neproměnil. Od prvního tréninku se snažíme útočníkům vnutit, aby se tlačili do brankového prostoru. Tohle celé je ale záležitost, která se nevyřeší ze dne na den.

Jaké jsou vaše další plány?
Je potřeba tým stabilizovat. Chceme, aby vznikly tři formace, které nastoupí do každého utkání a budou kostrou mužstva. S těmi budeme intenzivně pracovat, trénovat přesilové hry, oslabení a hlavně dbát na to, aby se co nejrychleji sehráli. Hráči se musejí na ledě znát. Musejí vědět, co očekávat jeden od druhého. Dále počítáme s pomocí Sparty a Kladna. Ti hráči, kteří přijdou v rámci střídavých startů na pomoc, by měli tým vhodně doplnit a nejlépe utvořit společnou formaci.

Jaká byla nálada v kabině, když jste tým přebíral?
Hráči pravděpodobně sami tušili, že změna je nutná. Na prvním tréninku byla vidět obrovská chuť, to mě samozřejmě jako trenéra potěšilo.

Co vyžadujete jako trenér od svého mužstva na prvním místě?
Je to především profesionální přístup po všech stránkách. Hráč by měl jít do každého tréninku i zápasu maximálně dobře připravený a nažhavený. To je pro mne prvořadý předpoklad úspěchu. Důležité samozřejmě je, aby mužstvo tvořilo dobrou partu a mělo do hokeje chuť. O takových těch konkrétnějších věcech týkajících se hry zatím ale nechci hovořit, na to je brzy.

Prozradíte, jaké cíle před vás postavilo vedení klubu?
Jsem člověk, který si rád klade vysoké cíle. V Písku je přání takové, aby se hrálo play-off. Máme před sebou dvaatřicet zápasů a ztráta na týmy z nejlepší osmičky není tak markantní. Věřím, že společně s hráči budeme úspěšní a na konci sezony si zahrajeme zápasy, které by si v Písku všichni přáli.

Máte nějaký vzkaz pro písecké fanoušky?
Myslím si, že stejně jako já jsou i hráči odhodlaní udělat všechno pro to, abychom se zvedli ode dna tabulky a šli za svým cílem. K tomu samozřejmě potřebujeme cítit i podporu od fanoušků, a není to jen taková fráze. Byl bych rád, aby svému týmu věřili a přišli mu v dobrých výkonech pomoci.