Junioři klepou na bránu extraligy!
Kolik ještě zbývá utkání a jaké jsou šance vašich svěřenců k postupu?
Ještě nám chybí odehrát sedm utkání. Bude to ještě nesmírně těžké, protože už si nemůžeme dovolit žádné ztráty. Bohužel si stále myslím, že největší konkurent Mladá Boleslav je hokejovější, má proti nám s týmy z první osmičky přesvědčivější výsledky. My jsme s každým z nich ztratili bod nebo dva. Mluví pro ni také vzájemná utkání, které máme zatím horší. Jednou jsme s nimi prohráli a dvakrát remizovali. Příští neděli je máme doma, bude to zápas o čtyři body (pozn.: v lize juniorů se hraje dvobodovým systémem). Kluci se herně vylepšují a zájem o to, poprat se o postup, určitě mají, ale v poslední čtvrtině hrajeme pětkrát venku... Nic jistého není, bude to ještě dlouhá a náročná cesta.
Poslední zápas ale slavně nedopadl, prohrálo se 3:4 s Mostem, ten letos vašim svěřencům nesedí, že?
Na Most moc neumíme, vzpomeňme prohru 0:10 u nich. Ale tam byl hlavní příčinou výkon rozhodčího, kterému se už na začátku povedlo vyprovokovat a potom vyloučit Kubiše do konce zápasu, pak nás posílal do tří… Ale oni špatně určitě nehrají, máme s nimi veliké problémy i doma, v lednu jsme je přehráli nakonec fyzicky a herní kázní. Teď v pátek jsme hráli zakřiknutě a i přes lepší konec prohráli.
Jak známo, na trénincích postrádáte několik vašich hráčů, kteří sbírají zkušenosti již mezi muži. Netrpí potom pro ostatní kvalita tréninku?
S A-týmem trénuje od letní přípravy několik našich hráčů, kteří hrají zápasy za nás. Konkrétně to jsou čtyři beci – Procházka, Burkoň, Oranský a Peroutka a tři útočníci Pošmourný, Král a Blovský. Trénují s námi jen každý čtvrtek, jinak jsou s áčkem. Ti hráči nám na ostatních trénincích samozřejmě chybí, ale tak je to dané a tak to i bereme. Trénink pro ostatní potom není tak kvalitní, jako kdyby tam s námi bylo těch sedm hráčů.
Pojďme se podívat na váš kádr. Má tým v brance skutečnou oporu?
Ano, Kubiš nám chytá velmi dobře. Nechali jsme si ho tu, aby hlavně chytal tady za juniorku. Myslím si, že nikdo lepšího gólmana v juniorce nemá. Pokud chytá v klidu a plně se soustředí na zápas, tak už prakticky vedeme dva nula. (úsměv)
Vaše obrana inkasovala nejméněkrát ze všech, takže spokojenost?
Určitě. Obrana je naší silnou stránkou. Hrají v ní dobře zvlášť ti čtyři beci, kteří se už prosazují do áčka. Doplňujeme je mladšími hráči, kteří se jim snaží přiblížit a vyrovnat. My se snažíme je rozdělit do dvojic tak, aby ti mladší rostli vedle těch zkušenějších.
Tým nastřílel soupeři v 37 utkáních 157 branek. Komu se v útočení daří nejvíce?
Sladili jsme ty tři naše útoky tak, aby byly přibližně vyrovnané, takže žádná velká rozdílnost mezi nimi není. Několik nadějných hráčů v útoku také máme, dostávají potom příležitost i v A-týmu. Naposledy se v zápase áčka objevil Blovský. Moc tu svoji šanci ve třetí třetině ale nevyužil, protože hrál pravé křídlo a on je spíš vyloženě centr, navíc áčko hraje trochu jiný systém než my, takže mu to asi moc nesedělo. On také není žádný bourák, je to spíš typ technického hokejisty.
Určitě vidíte na hře svých hráčů také nějaké mezery, co by mohlo být ještě lepší?
Nedostatků je tam stále hodně. Někteří samozřejmě nejsou tak vyhraní, dál je to způsobeno jak bojovností, tak i fyzičkou, chybí nám lepší příjem přihrávky, přesnost přihrávky, někdy lepší bruslení. Někdy se až sám divím, že jsme na prvním nebo druhém místě. Ale vyrovnáváme to vůlí a hlavně chutí po vítězství.
U juniorů působíte společně s panem Jiřím Houdkem, jak funguje vaše spolupráce?
Domluvili jsme se, že budeme mít stejné pravomoce. Zpočátku jsme se každý týden střídali o tréninkovou jednotku, ale co jsem přešel do funkce předsedy oddílu, tak jsem to spíš přenechal jemu. Asi by se to trochu tlouklo, abych tam já jako předseda na ně nějak řičel. Zápasy koučujeme společně, on má na starosti spíše obránce.
Jak se daří obměňovat kádr juniorů, jaké byly změny před sezónou?
Oproti loňsku se sestava prakticky nezměnila, odešli nám snad jen dva tři hráči. Teď z toho můžeme těžit, máme velmi silnou skupinu hráčů narozených v roce 1984.
Jaká bude situace po sezóně?
Z toho silného ročníku 1984 budou moci zůstat na příští rok jen tři hráči na výjimku. My budeme muset rozhodnout, kdo z nich to bude. Spíš budou mít šanci ti, kteří by mohli nastálo naskočit i do áčka.
Nebojíte se toho přechodu do extraligy, pokud se to opravdu podaří?
Do extraligy to je opravdu velký skok, museli bychom tým vhodně doplnit. O tom jsme se přesvědčili loni, kdy jsme předtím skoro suverénně vyhráli ligu, a pak v extralize jsme často neměli nárok a prohrávali jsme. Na tom se ale také podepsal tréninkový výpadek při povodních. Úroveň klubů v extralize je tam větší a mají i širší výběr hráčů, než jako je třeba u nás. Když bychom chtěli v extralize uspět a hrát ji delší dobu, tak bychom se museli určitě poohlédnout po hráčích i někde jinde. Z našeho dorostu můžeme také čerpat, dobře vypadá třeba Gajovský i jiní, ale co jsem slyšel, tak někteří přejdou asi do jiných oddílů. Držet je nebudeme, byla by to pro ně škoda, i když u nás má dobrý hráč větší prostor na ledě než v extraligových oddílech, kde mají takových hráčů třeba deset. Kde budou v dalších letech hrát, záleží na nich a jejich rodičích. Říkám, nikoho nebudeme přemlouvat, ale budeme se moc snažit, kdyby se postoupilo, aby se potom ta soutěž udržela.
