Novic Müller: Zvedneme se a budeme tam, kde máme být!
Müllera, jemuž spoluhráči neřeknou jinak než Papír, pak z míry nevyvedl ani fakt, že v přípravě na utkání s ním nebylo počítáno do hrajících třech formací. „Při tréninku většinou nenacvičuju, spíše bráním. Mám ale také něco ve druhé lize odehráno, takže to takový problém není,“ zavrtěl hlavou. Navíc s Petrem Kicou a Ondřejem Pošmourným si podle vlastních slov na ledě rychle porozuměl: „Oba jsou rychlí a já bych řekl, že já docela taky, takže jsme si snad vyhověli.“ To sice ano, v jednom ohledu mu ale jeho parťák Kica mohl vyhovět ještě více. Müller mu v závěru střetnutí chytrým pasem nabídl obrovskou šanci, jenže písecká sedmdesátka ji neproměnila. „Štve mě to hodně moc. Počítal jsem, že to bude gól, proto jsem ani nešel na dorážku. Možná kdybych šel ještě do brány, mohl jsem to dát já,“ smutnil pak autor skvělé přihrávky. A nemějte obavy, že svému kolegovi nevyčinil! „No to je jasné…“ směje se, což značí, že zase tak moc naštvaný na Kicu určitě není. Ovšem kanadský bod mohl Martinu Müllerovi pomoct v boji o základní sestavu, o níž si možná ale tak jako tak svým výkonem řekl. „To záleží na trenérech. Já doufám, že jo. Trenér mi říkal, že musím čekat a až se naskytne příležitost, tak týmu pomoct.“
Do Písku přicházel dravý křídelník určitě s tím, že míří do vítězného mužstva. Teď musí být z výsledků svého staronového klubu docela rozladěný… „Mrzí to nejen mě, ale celý tým. Já ale věřím tomu, že se to zvedne a my budeme tam, kde máme být,“ říká odhodlaně a viditelně to myslí upřímně. A třeba, pokud bude i nadále dostávat příležitost, pomůže i právě on sám IHC zpět na loni vybudované pozice. Potenciál na to má, zdravotně už s ním lze také naplno počítat. „Koleno už je v pohodě. První dva týdny jsem to ještě cítil, teď už je to ale stoprocentní.“
Hosté chtěli minimálně bod
Hlavně ve své druhé polovině mělo utkání docela spád a hra se přelévala z jednoho konce hřiště na druhý. S tím, že se nejednalo o nezajímavé přetahování souhlasí i Šperger: „My jsme hráli otevřeně, nebetonovali jsme to.“ Navíc dodává, že v porovnání s některými minulými výkony svého týmu se jednalo o posun kupředu. „Třeba minulý týden doma proti Žďáru jsme rychle vedli tři nula, jenže pak jsme hráli katastrofálně. I diváci na nás začali pískat, protože se jim hra nelíbila. Dneska jsme se předvedli v mnohem lepším světle. Všechny pětky dodržovaly to, co měly.“ O to více snad může Písecké těšit, že uspěli. Na druhou stranu, hosté chvílemi vypadali, jako by nepříznivý vývoj ani neměli zájem otočit ve svůj prospěch. „To potom asi zkreslovala ta vyloučení, kdy jsme hráli dlouho ve čtyřech. Možná jsme už také nemohli úplně naplno fyzicky, pak to mohlo vypadat, že nechceme tolik vyhrát. Já si to ale nemyslím. Podle mě spíše chyběly síly, vůli zvítězit jsme měli,“ odmítá Šperger podobné spekulace.
Pětatřicetiletý harcovník přestoupil ke vzduchotechnikům letos z jindřichohradeckého Vajgaru. „Stále si zvykám na nové spoluhráče. Ještě to není úplně ono, ale myslím, že se pomalinku rozehrávám a věřím, že to bude stále lepší,“ uvažuje ohledně svého sžívání se s týmem, který by vzhledem ke složení kádru měl pomýšlet na elitní osmičku ligy. „To minimálně! Kdybychom se nedostali do play-off, bylo by z toho v Milevsku asi velké rozčarování.“