Rozhovory
ne 12.10.2003 | Kouba&Kouba, David Schlegel
Nový jednatel Písku – Václav Šrámek.
Pomenší muž, jehož postava však stále dává tušit bývalého hokejistu, nás uvítal již u vrátnice. Byl pátek 10.10. a on byl první den ve své nové práci. Nechtěli jsme ho dlouho rušit, vždyť právě vítal novou posilu Písku - obránce Jiřího Svobodu, on si však udělal čas na více než hodinu. První část rozhovoru věnujeme nejenom historii, ale i plánům, vizím a představám nového píseckého jednatele. Václav Šrámek je známou postavou z píseckého hokejového zákulisí, je spojen se zdejším hokejem již řadu let. To dokazují i fotky z píseckého hokejového archivu, které vám spolu s článkem přinášíme.
Nejprve tedy pogratulujeme za redakci i za naše čtenáře ke zvolení, a pak se již pan Šrámek pustí do vyprávění..
Hokejový život?
V asi 70. roce jsem dostal nabídku z Písku a vzhledem k tomu, že ten v té době hrál druhou nejvyšší soutěž, a to asi na takové úrovni, jako je to v této chvíli, tak jsem neváhal ani chvilku a přišel jsem sem hrát druhou nejvyšší hokejovou soutěž. Jsem původem Budějovičák, hokej jsem hrál asi deset sezón, poslední dvě sezóny jsem dělal hrajícího asistenta panu Slabému, po skončení kariéry jsem v podstatě až doposud trenér. Asi dvanáct let u áčka, ale většinou mezi áčkem, juniory a dorostem, poslední tři čtyři roky jsem dělal převážně u mládeže.
 |
Václav Šrámek s jedním ze svých svěřenců - Milanem Mazancem |
Volební program?
Abych se přiznal, neměl jsem žádný velký program. Spíš jsem věřil tomu, že pro výbor bude důležitější moje znalost klubových věcí, a že budou chtít zvolit osobu, která ví o tom klubu co nejvíc. A splňoval jsem i všechny ostatní náležitosti.Přesto, můj program byl asi takový: pokusit se udržet chod klubu v intencích, jaké jsou teď. Čili navázat na pana Slivku a to asi nebude žádná legrace. Jestliže ten klub je 10 let v nejvyšší soutěži, což je pro Písek velice dobré, tak bych byl rád, kdybych mohl pokračovat v těchto výsledcích. Chci tedy rozhodně v Písku první ligu udržet. To byl asi můj program. Žádné razantní změny nechystám.
Jak probíhala volba?
V prvním kole bylo devět přihlášených, z toho asi čtyři zřejmě nesplňovali podmínky. Byli vyškrtnuti, bylo jim poděkováno a zůstalo nás tam pět, kteří splňovali představy výboru. Dostali jsme pozvánku k osobní prezentaci, kde každý přednesl to, co si představuje. Za čtvrt hodiny jsme měli každý přednést, co si představujeme, jak hodláme klub spravovat. Po konzultacích se výbor sešel, neurčil ale nikoho, protože se nedohodl jednomyslně na nikom nadpoloviční většinou, a odložil jednání o týden. Celá pětice zůstala ve hře, protože každý dostal alespoň jeden hlas. Minulý týden měl výbor na rozmyšlenou a na nové jednání. Z něj jsem já vyšel jako jednatel.
Náplň funkce?
Budu v podstatě dělat to samé co můj předchůdce. Z funkce jednatele klubu mám na starosti kádr “áčka“ a zajištění všech materiálních a ostatních věcí okolo A týmu. Tedy smlouvy hráčů, shánění sponzorů a spoustu dalších starostí…
Sponzoři a finance?
Vše je jenom o práci, jít za sponzory, oslovit je, vysvětlit jim situaci, jaká v klubu je. Důležité však je, že si podstatnou část našeho rozpočtu dokážeme vydělat sami – provozujeme hotel, máme šicí dílnu…. Přesto není ta částka, kterou si dokážeme vydělat, zas až tak vysoká, a kdyby se našli noví sponzoři – bylo by to jenom dobře. Musí se to zkoušet a zkoušet, nic jiného se prostě nedá dělat. V tomto regionu je to tak.
Životní změna?
Samozřejmě, je to zcela jiná práce, doposud jsem dělal trenéra - byl jsem placený jako trenér mládeže. Pochopitelně budu muset omezit své trenérské aktivity, ale jsme malý klub, s malým rozpočtem, trenéřinu asi na hřebík zatím nepoložím. Přesto už asi nebudu moci být třikrát denně na ledě, koučovat zápasy svého manšaftu, pak se chodit dívat na zápasy žáků, jejichž jsem součástí jako trenér apod. Svůj času jsem však trávil hokejem doteďka, ať to bylo na zimáku s mládeží, na cestách se svým manšaftem, neustále s mladými hráči… Nebyl ani moc čas na áčko, teď bude mojí povinností zaměřit se na něj více, přesunout trochu svoje aktivity směrem k mužům. Už nebudu mít asi tolik času a prostoru na tu mládež, dívat se na její zápasy a tak. Prioritu má nyní první tým.
