Petr Bezouška: Působení v Písku mi může hodně pomoci
„To určitě. Během Vánoc jsem byl měsíc nemocný, takže jsem rád za každý zápas, který si můžu zahrát. A když zároveň třeba aspoň trošku pomůžu juniorům, tak je to jen dobře.“
Měl jsem hlavně na mysli to, že proti Klatovům vlastně při jednoznačném výsledku o nic nešlo. Že je pro vás lepší na rozehrání právě taková lehčí zátěž.
„To je pravda, teď je to lepší takhle v klidu. Když jsme ale v neděli hráli v Příbrami, bylo to nahoru dolů a měl jsem toho plné zuby. Jel jsem tam asi jen po třech tréninkách, takže jsem byl opravdu hotový. Dneska už to bylo dobré.“
Takže se dostáváte do formy?
„Lepší se to, nohy už tolik nepálí. Předtím se mi i špatně dýchalo, protože jsem nebyl ještě úplně zdravý. Teď už to jde.“
Aby toho ale nebylo málo, přidaly se vám aktuálně problémy s ramenem. Vypadá to, že se problémů nezbavíte…
„To jo, no… (smířeně pokývá hlavou) Táhne se to se mnou od začátku sezóny. Nejdřív jsem měl zraněná třísla, pak jsem nemohl nastoupit, protože se nevědělo, čí jsem hráč. Když se to vyřešilo, rozehrával jsem se za juniory, jenže hned jsem dostal disciplinární trest. Po něm jsem odehrál několik zápasů, ale přišla ta nemoc. Takže z pěti měsíců, co jsem tady, jsem asi tak dva a půl vůbec nehrál. Zatím to je opravdu výborná sezóna…“
Mimochodem, čí jste tedy nakonec hráč?
„Ostravy. Měl jsem být agenta, ale zjistilo se, že patřím Ostravě. Tady jsem jen na hostování.“
Ještě k vašemu bolavému ramenu - s ním teď hrát můžete?
„Jo jo, to není nic zase tak vážného. Já myslím, že to mám jen naražené nebo namožené. Stalo se mi to v Příbrami. Nevím, jestli jsem šel blbě do souboje, dokonce jsem to při hře ani necítil. Když jsem ale jel domu, začalo mě v tom rameni tahat. Uklidnilo se to, ale teď poslední tři dny mě to zase začalo docela bolet. Nemohl jsem kvůli tomu ani pořádně spát. Dneska před zápasem to bylo dobré, protože jsem si to namazal a rozhýbal. Jenže jsem jednou vystřelil a zase mě to rozbolelo.“
Takže teď jdete na masáž, která by vám měla pomoct?
(pokyvuje) „Pan Kuřátko (mládežnický zdravotník) se mi s tím pokusí něco udělat. Věřím, že se to dá brzy v pořádku. V neděli jedu hrát do Letňan, tak aby to bylo v klidu.“
Ve středu jste musel naskočit do zápasu A týmu, protože tam panuje velká marodka. Nebyl jste nervózní po takové době?
„Nervózní jsem byl, ale protože se to vyvíjelo docela dobře, brzy to ze mě opadlo. Když skočíte na led a povedou se vám jedna dvě věci, spadne to z vás a hrajete už v klidu. Škoda toho závěru, který jsme neudrželi.“
V Písku jste se objevil už coby dorostenec. Co vás přivedlo po několika letech zpátky?
„Před sezónou se v juniorské extralize zrušily výjimky a v Ostravě mi řekli, že dostat se tam do áčka bych měl složité. Proto jsem hledal, kam bych mohl odejít. Agent zavolal do Písku, jestli by nebyl zájem. Byl jsem tady v létě na měsíční zkoušce a po ní jsme se domluvili.“
Hrálo v tom i nějakou roli právě vaše zdejší předchozí působení?
„Určitě, znal jsem to tady. Taky jsem věděl, že zdejší áčko chce jít na postup a že by mi to mohlo pomoct v tom, abych se trošku vyhrál. A kdyby se postoupilo, tak jedině dobře.“
Prošel jste řadu klubů, hrál jste juniorskou extraligu, kam tedy stavíte vaše současné písecké angažmá?
„Já to beru tak, že mi to strašně moc dá. Přece jen juniorský a dospělý hokej jsou úplně o něčem jiném. U juniorů se spíše lítá a bojuje, kdežto u dospělých je spousta šikovných hráčů, kteří hrávali i extraligu. Třeba Milan Filipi nebo v Táboře Györi. A já si myslím, že hrát soutěž s takovými hráči mi moc pomůže. Mám tady smlouvu do konce roku, co bude dál, sám nevím.“
