Písecký hokej kráčí po kluzkém okraji propasti

A právě písecký hokej se ocitá přímo v ohnisku těžkých bojů. Naprosto bez obalu hovoří o všech jeho strastech (ale i radostech) generální manažer klubu IHC Komterm Písek Jiří Černý. Absolutně přitom neskrývá obavy o další osud ligového hokeje u Otavy. „Tak jako většina klubů v republice máme samozřejmě problémy rozpočet naplnit a s obavami hledíme do budoucna,“ potvrzuje. Zároveň z jeho slov vyvěrají výrazné podněty pro to, aby Písek opouštěl bojiště s radostnými pocity alespoň dílčího vítěze oné bitvy.

Můžete krátce zhodnotit aktuální stav píseckého hokeje. Co se zatím z vašich plánů podařilo?
„Začněme u mládežnického hokeje, který má v Písku velmi dobré jméno. V některých kategoriích se nám daří, v jiných méně. Šeftrenérovi Romanu Heindlovi se ale bezesporu podařilo vytvořit kvalitní profesionální trenérský tým, který svými kolektivními a individuálními úspěchy přesvědčuje o své velmi dobré práci. Co se týče ´áčka´, splňujeme to, co jsme si na začátku sezóny předsevzali, to znamená dávat příležitost mladým hráčům, pracovat s týmem a pohybovat se co nejdále od sestupových příček. Podařilo se navázat poměrně úzkou spolupráci s extraligovými kluby HC Sparta Praha a HC Rytíři Kladno. S klubem HC Mountfield pak přetrvává spolupráce už od minulé sezóny.“

Už s předstihem a mimo led se však narodil jeden velmi výrazný úspěch. Můžete o něm pohovořit?
„Je to pravda. Podařilo se nám získat dotaci v rámci projektu Sportovně komunitní centrum Písek. Na počátku tohoto projektu byla snaha udělat něco s katastrofálním stavem zázemí zimního stadionu. V lednu minulého roku jsme nabídli městu Písek pomoc a podporu při řešení tohoto problému. Navrhli jsme mu, že zpracujeme projekt pro získání dotace z třinácté výzvy Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad a tuto žádost poté poskytneme městu darem.“

A plán se vydařil…
„Následně už se všechno odvíjelo podle ideálního scénáře, za kterým se ale skrývalo hodně práce. V lednu jsme prezentovali projekt Komunitní centrum Písek na městském zastupitelstvu, a to se za podpory starosty Ondřeje Veselého usneslo všemi hlasy této aktivitě požehnat. Naše žádost o dotaci ve výši 22 miliónů korun, což činí osmdesát pět procent celkových finančních nákladů (zbylých patnáct procent hradí město Písek – pozn. aut.), nakonec obstála ve velmi silné konkurenci projektů. Vždyť z celkového finančního objemu vypsaného pro aktuální výzvu nakonec odčerpala dvaadvacet procent. Nutno říct, že o úspěch žádosti se zasloužil především náš generální partner, společnost Komterm, a.s., který ji nejen podpořil, ale uhradil také náklady na její vypracování ve výši bezmála půl milionu korun.“

Jakou proměnou tedy zimní stadion v rámci projektu projde?
„Významným specifikem tohoto projektu je jeho multifunkční řešení. Bude tu víceúčelová tělocvična a posilovna, moderně vybavená přednášková místnost, rekondiční centrum s masážní místností, saunou a odpočinkovou místností. Vzhledem k současnému velmi nevyhovujícímu stavu stávajícího zimního stadionu se počítá s vybudováním odpovídajícího zázemí zejména pro sportovní aktivity, jakými jsou hokej, hokejbal, inline hokej, i pro pravidelná soustředění a tréninky hokejistů a inlinistů. Všechny uvedené prostory včetně nově vzniklé tribuny pro vozíčkáře budou upraveny tak, aby byly bezbariérové.“

Přejděme k současné hokejové sezóně a jejímu rozpočtu. Jak se daří ho naplňovat?
„Současný rozpočet celého hokejového klubu na sezonu se pohybuje okolo částky 16 milionů korun. Z toho je 10,5 milionu pro A-tým a 5,5 milionu pro mládež. Tak jako většina klubů v republice máme samozřejmě velké problémy rozpočet naplnit a s obavou hledíme do budoucna.“

Hovořil jste o částce deseti a půl milionu pro A-mužstvo. Můžete blíže specifikovat její použití?
„Podstatnou část rozpočtu, zhruba sedm milionů korun, tvoří náklady na odměny hráčů a realizačního týmu, které jsme se snažili udržet na co nejnižší úrovni. Dohodu jsme uzavřeli jen s těmi hráči, kteří akceptovali naše omezené finanční možnosti, a měli i mají zájem u nás hrát. Dalšími podstatnými položkami jsou materiální zabezpečení týmu, které si vyžádá asi dva miliony korun, a doprava, což činí půl milionu korun.“

A co vstupné? Je možné z něj alespoň částečně financovat hokej, tak jak se to děje v zahraničí?
„V českém, potažmo píseckém hokeji, o kterém se tady bavíme, to není možné. Jen pro představu… při návštěvě osmi stovek lidí na utkání a průměrné ceně vstupenky na jednoho diváka ve výši pětačtyřiceti korun – to když vezmu na zřetel sníženou cenu permanentních vstupenek – je výtěžek ze vstupného třicet šest tisíc korun. A nasaďme to na přímé náklady na jedno utkání. Činí mimo jiné sedmnáct tisíc korun za pořadatelskou, zdravotnickou službu a ostrahu, patnáct tisíc pro rozhodčí a časoměřiče, dva tisíce na tiskové materiály…“

Po jakých cestách je tedy zajištěn hokej ve městě?
„Písecký hokej financují naši partneři prostřednictvím reklamních smluv uzavřených s klubem. Náš hlavní partner Komterm zajišťuje společně s partnery, které přivedl, sedmdesát procent tohoto rozpočtu.“

Nabízí se lakonická, ale stěžejní otázka. Bude Komterm i nadále financovat písecký hokej?
„Z uvedených čísel je zřejmé, že budoucnost píseckého hokeje je s naším hlavním partnerem úzce spjata. Komterm má smlouvu do konce této sezóny, a již několikrát avizoval, že za současné ekonomické situace není schopen prodloužit smlouvu za stávajících podmínek. To se bohužel týká i ostatních partnerů klubu. Tento výpadek v příjmech z reklam očekáváme ve výši až sedm milionu korun, což by velmi pravděpodobně zapříčinilo konec mužského hokeje v ligové soutěži.“

Doufáte tedy v pomoc od města?
„Dnes je stále patrnější, že ve městech, která se výrazně finančně nepodílejí na fungování sportovních klubů, vrcholový sport končí. A hokej v Písku není a nemůže být výjimkou. V mnoha klubech mají města majetkovou účast. Jsem přesvědčen, že město má k financování sportu dostatek možností, aniž by přitom vynakládalo vlastní prostředky. Ať už je to prostřednictvím zvýšení příjmů z majetku vlastněného městem, spolupráce se strategickým partnerem, jakým je například Komterm, či v budoucnu prostřednictvím finančních prostředků získaných na základě schváleného loterijního zákona.“