Rum se vrátil! I když jen jako Strakoňák…

Takže tradiční otázka – jaké to pro tebe bylo, vstoupit zase na tenhle led?
„Všude je to v podstatě stejné, jen lidi se mění. Ale tady jsem vyrostl, takže určitě to pro mě to bylo jako bych hrál doma.“

Bylo vidět, že na tebe ani po letech fanoušci nezanevřeli. Jak jsi vnímal, když kotel skandoval ‘Rum! Rum!‘?
„Hokej hraju už dost dlouho na to, aby mě znalo hodně lidí tak nějak všude i na jiných zimácích, ale tady je to bomba. Přece jenom jsem tu odehrál asi osm sezón, tak to by bylo, aby si mě lidi nepamatovali. Už to ale asi nebude takové jako to bývalo. Je vidět, že lidi nechodí, když se nehraje. A hlavně nechodili vloni, kdy to tady kluci potřebovali.“

Před zápasem, a dokonce i během něj, jsi se usmíval na diváky, nebál ses ani jim zamávat. Nevadí tohle trenérům?
„Oni už si zvykli. Já jsem vždycky říkal, že se chci hokejem bavit, což mi teď vychází. Je to jen o to náročnější, že navíc chodím i do práce.“

Měl jsi radost, že se na tebe dneska mohli přijít podívat všichni kamarádi a známí?
„Dobří kamarádi jezdí i do Strakonic. Kecalové přijdou v Písku.“

Tak alespoň protihráči. Určitě se znáš s množstvím hráčů, kteří letos zase hrají v Písku. Proběhlo před zápasem nějaké hecování?
„Hecovali jsme se akorát s Michalem Pinkasem, s nikým jiným jsem v kontaktu nebyl.“

No a co Pína…
„Říkal, že mě vychytá, což se mu povedlo, takže mě nezbývá než jemu a celému Písku pogratulovat k vítězství.“

Jak se hraje, když v desáté vteřině dostanete gól?
„Zní to divně, ale hrálo se dobře. Nás to vzbudilo.“

Museli jste ale být rozladění, ne? Určitě jste šli do zápasu s tím, udržet co nejdéle bezbrankový stav jako v tom hodněkrát zmiňovaném utkání ve Strakonicích.
„Každopádně, ale bohužel to nevyšlo hned takhle v prvních sekundách. S tím nejde nic dělat, my jsme hráli dál, i když Písek byl na koni, protože ti mladí, co tu teď jsou, hrají nejlíp, když se vede. To můžu potvrdit když to třeba srovnám s tím zápasem u nás, tak tam oni hráli po rohách, pěkně bruslili s pukem, brzdili, ale nic z toho.“

Jaké to vůbec je pro tebe hrát proti hráčům typu Vládi Kubeše, který ti v rohu během chvilky třikrát prudce změní směr? Ty už toho přece jen, ve vší úctě, moc nenabruslíš.
„Tak já tam na něj nejdu, když nemusím. Já si na něj počkám. On musí dát góla, on musí do brány, musí k ní přijet. V rohu ať si brzdí, tam odsud gól nedá. A když, tak jeden za pár let.“

Strakonice nedávno změnily trenéra. Co se v mužstvu změnilo?
„Zase taková změna to nebyla, protože to převzal dosavadní asistent, který žádné radikální změny nedělal. Teď mi všechno přijde uvolněnější. Celý mančaft, a hlavně mladí kluci, si ve hře víc dovolí.“

Co odchod Romana Horáka? To bylo asi pro tým velké oslabení.
„Roman mohl být platný hráč pořád, je jenom škoda, že skončil.“

Strakonice se na začátku sezóny topily na dně tabulky. Pak ses znovu připojil k mužstvu ty a najednou jste v osmičce. Dá se to nějak takhle spojit?
„To ne. Oproti loňsku máme hodně mladé mužstvo a kluci zezačátku sezóny hodně zápasů prohráli o gól nebo o dva a nevěřili si. Postupem času se naše hra zvedla, ale na druhou stranu, pořád máme problém dávat góly.“

Ty jsi ve Strakonicích nejstarší a nejzkušenější hráč, tak proč nejsi kapitán?
„Céčko není o tom, že ho musí mít nejstarší hráč. Já zkušenosti sice mám, ale vůbec mi nevadí, že kapitán nejsem. Máme v týmu mladého kluka, který má pro mančaft větší perspektivu. Je to dobrý hokejista a náš kapitán.“

Neměl jsi chuť se vrátit, když Písek spadnul do druhé ligy?
„Ne.“

Sleduješ od té doby, co jsi odešel, jak se Písku daří?
„V podstatě až letošní sezónu. Vloni jsem viděl všechny domácí zápasy baráže, ale jinak výsledky sleduju až letos, protože jsme ve stejné skupině.“

A přeješ alespoň Píseckým návrat do první ligy?
„Já jim to přeju, ale ten mančaft na to nemá. A navíc tady nikdy nebudou peníze na první ligu.“

Na závěr jedna zajímavost. Snad se nepletu - od té doby, co jsi odešel z Písku, máš pořád stejnou helmu, modrou starou Jofu...
„No ano, tu jsem si zaplatil, a když vydrží, budu jí mít do konce kariéry.“