Střípky historie: Euforii vystřídalo výsledkové zklamání
Před sezonou 2010/2011 se Písek nacházel ve velké euforii z postupové sezony. Od začátku přípravy na nový ročník se již všichni v klubu poctivě připravovali na druhou nejvyšší soutěž. Nedílnou součástí příprav bylo také posilování kádru, který měl být zpočátku tvořen z hráčů, kteří postup vybojovali. Vedení klubu přivedlo několik nových tváří i zvučných jmen a navíc si ponechalo polovinu kádru z postupového týmu. Ani na trenérské lavičce k příliš velkým změnám nedošlo. K trenérovi Suchánkovi akorát přibyl nový asistent David Míka, který v průběhu postupové sezony ukončil hráčskou kariéru.
Vstup do sezony byl stejně euforický jako dosavadní příprava na sezonu. Ovšem vydřel pouze první tři kola, pak jakoby se písecká mašina zadrhla. Výsledkově se nedařilo a na to muselo vedení klubu reagovat obměnou kádru. Loni druholigové hráče, kteří vybojovali postup, začali nahrazovat hráči z první ligy. Tento impuls zdál se být dostačující, ovšem jeho trvání nebylo příliš dlouhé. Zlepšené výkony sice znovu mužstvo nastartovaly, ale dlouho nevydržely. Postupem času změny v kádru přibývaly a mužstvo dočista ztratilo svou původní tvář. Nakonec se se špatnými výsledky svezl i trenér Suchánek, který byl nahrazen Aloisem Chlustinou.
Nový trenér, jakoby sebou přivedl i úplně nové mužstvo. Pod taktovkou nového lodivoda začali písečtí přehrávat i nejlepší soupeře a svými výkony se mohli rovnat prvoligové špičce, tato naprostá výkonnostní proměna ale také netrvala dlouho. Výkony se usadily a vykazovaly takové výsledky jako před trenérskou rošádou. Mužstvo se tak nedokázalo odlepit od posledního místa do konce první poloviny základní části.
Do druhé poloviny soutěže ale nastupovali Písečtí s vidinou přijatelnějších soupeřů a vícero bodových přídělů. Ty se ale nedostavily. Když už to ale vypadalo s píseckým mužstvem nejhůře, přišla série dvou za sebou jdoucích vítězství, která Písku předhodila jistou naději na přímou záchranu bez baráže. K tomu bylo ale potřeba udělat důležitý krok. Vyhrát třetí utkání v řadě na táborském ledě. Utkání o "šest bodů" ale Písek nezvládl a po hokejové blamáži byl potopen v barážových hlubinách.
Po jistotě účasti v baráži se v Písku naposledy posilnil kádr a mužstvo se fyzicky i psychicky připravovalo na baráž. Ta odstartovala prvním zápasem proti krajskému rivalovi z Jindřichova Hradce, který dokázal ihned na úvod baráže Písecké porazit. Studená sprcha pro všechny příznivce činovníky i hráče v Písku předznamenávala, že nastolený černý scénář ještě nehodlá skončit. Po úvodní porážce přišlo o místo hned několik hráčů a také trenérská dvojice, kterou nahradilo duo Heindl – Krupka.
Druhý zápas po zlepšených výkonech Písek vyhrál a zdálo se, že je již všechno na správné cestě za záchranou. V dalším domácím utkání se ale navázat na zlepšené výkony nepodařilo a po další porážce byla na světě další velká komplikace. Záchranářské plány pak zhatilo utkání v Mostě, které Písek také nezvládl a již neměl ani teoretickou šanci na záchranu.
Písek se tak rok po svém postupu opět poroučel o patro níž a naplno si protrpěl svou nováčkovskou daň, která ho srážela celou sezonu. Mužstvo, se kterým Písek odehrál většinu své sezony totiž rozhodně nevykazovalo takové výsledky, na které mělo kvalitu.