Trenér Jindřich Setikovský: Postup je pro mě zadostiučiněním
Jak hodnotíte tuto sezonu? Myslím si, že pro mě je to takové zadostiučinění, že jsme se vrátili hned první rok po sestupu. Je dobře, že se to povedlo hned. Samozřejmě, ten postup je z pohledu budoucnosti relativně to snadnější, protože teď je potřeba postavit mužstvo, které nebude hrát o sestup, jako loňský starší dorost a letošní mladší dorost, ale aby to mužstvo hrálo nějakou solidní, důstojnou roli aspoň uprostřed tabulky. A to si myslím, že je daleko těžší, než samotný postup, který se taky nedá podceňovat. Stálo to hráče spoustu práce a dokázali, především mazáci, že byli silní, alespoň na první ligu. Já bych to rozdělil na dva, nebo tři důležité body. Ten první byl ten, že jsme, co se týče tréninkového objemu a dávek, zůstali stejně jako v extralize. To znamená, že jsme trénovali celý srpen každý den dvoufázově, někdy i třífázově, a potom, v průběhu sezóny, jsme trénovali dvakrát ve čtvrtek, byli jsme tady i v sobotu, každý den jsme měli posilovnu, kruhové tréninky, takže co se týče objemu, natrénovali jsme zhruba stejně jako rok předtím v extralize. To bylo asi klíčové. Pochopitelně, začátek soutěže byl takový kostrbatý, kdy v prvním kole jsme prohráli pět zápasů a pohybovali jsme se někde kolem šestého – sedmého místa, což jsem, upřímně řečeno, trochu čekal. Trénovali jsme extrémně hodně a bylo znát, že hráči jsou trochu zatažení, dělali všechno křečovitě a letní příprava tam byla znát. Ale na druhou stranu, už v prvním kole základní části, když jsme prohráli čtyři zápasy, se dá říct, že ve všech zápasech jsme soupeře přestříleli, měli jsme tlak, šance, akorát tam chyběla taková lehkost, nedávali jsme góly. A od druhého kola, ve kterém jsme vlastně neprohráli ani zápas, se to zlomilo, kluci začali hrát, dělat to, co jsme od nich chtěli a začali proměňovat šance. Pak v té nadstavbě, ve skupině o postup, jsme prohráli dvakrát v základní hrací době a dvakrát v prodloužení. Skončili jsme s náskokem 16 bodů z 20 zápasů. Nechci hodnotit hráče zvlášť, protože se na tom podíleli všichni stejnou měrou. Pro mě byl ani ne tolik překvapením, jako spíše jistotou gólman. Je to prostě základ. Loni, po odchodu Hausera, mě všichni přesvědčovali, abych ho přemluvil, aby se sem vrátil, nebo aby sem jezdil aspoň na střídavé starty, ale já jsem prostě věřil Křižákovi (Richardu Křížovi – pozn. red.). Myslím si, že on v této sezóně potvrdil, že je minimálně stejně dobrý gólman jako Hauser, ne-li lepší. Už jsem se bavil o mazácích, zase bych nikoho z nich nevyzdvihoval. Podařilo se nám, nebo spíše mně se podařilo po dlouhých a těžkých jednáních s Budějovicemi získat čtyři dobré obránce a to bylo asi klíčové nejen z pohledu jejich výkonnosti, ale i z pohledu toho, že jsme to mužstvo museli nejen doplnit, ale vůbec dát dohromady, abychom mohli hrát, protože přes léto nás trénovalo dvanáct. Sehnali jsme čtyři kvalitní obránce, doplnili jsme to našimi hráči, vrátil se Vostárek, který byl na zkoušce v Budějovicích, vrátil se Novák z Boleslavi, prostě si to tak nějak sedlo a především mazáci - druhoročáci ukázali, že jsou silní a že ten hokej hrát umí, a navíc si myslím, že vytvořili v kabině docela dobrou partu, i když někdy to bylo na můj vkus až moc, ale výsledek mluví sám za sebe.
Mluvil jste o hráčích z Budějovic, o koho konkrétně se jedná? Byli tady dva prvoročáci, byl to Stauber a Šindelář, ale když vezmu mazáky, tak tam byl Kříž (Jan Kříž – pozn. red.), který už tady loni byl, pak Novotný, o kterém se dá říct, že je odchovanec píseckého hokeje, který po skončení loňské sezóny šel do Budějovic, pak se vrátil, další je Švagr, který tady nebyl nikdy, ale mě osobně asi překvapil nejvíc, protože jako obránce byl naprosto nejspolehlivější. Je to klasický bek, nikam moc neútočil, hrál spolehlivě, dobře rozehrával. Ten čtvrtý byl Dvořák a byl tady jenom na měsíc. Půjčili ho nám Budějovice, ale on tam hrál stabilně extraligu, a toho jsme v podstatě vyměnili za Novotného. Jak už jsem říkal, z útočníků to byl Šindelář a Stauber, ale to byli prvoročáci, kteří mužstvo doplnili, ale zas neměli tak výrazně dobrou výkonnost, aby byli lepší než naši. Taky nám pomohli, ale toto mužstvo táhli spíše druhoročáci, ať už domácí, nebo budějovičtí. Z těch domácích tady byl pochopitelně Kozák, který hrál stabilně, pak Vostárek, Vojta Marek, Torba… Prostě letos, na rozdíl od loňského roku byli druhoročáci silní a mužstvo utáhli. U mladšího dorostu, staršího dorostu nebo juniorů jsou základem druhoročáci, kteří mají více zkušeností a musí mužstvo táhnout, protože když to nedělají druhoročáci, prvoročáci to sami nezvládnou. Ale letos se to povedlo, druhoročáci v kabině i na ledě byli výrazní, což se projevilo i ve výsledku. Máte za sebou dvě odlišné ligy: sestupovou extraligu a postupovou první ligu. Jaký byl mezi nimi rozdíl? Samozřejmě extraliga je zákonitě kvalitnější. Hraje se tam více zápasů. Jak říkám, pro nás bylo klíčové to, že jsme udrželi extraligové tempo a v tréninku nepolevili, takže jsme vlastně oproti ostatním mančaftům měli natrénováno víc, měli jsme stejně kvalitní, nebo snad i kvalitnější mužstvo, než ostatní mančafty. Tím, že jsme měli natrénováno, jsme navíc 80 až 90 procent zápasů rozhodovali až v posledních třetinách, a tam podle mě rozhodla právě ta kondice a to, co jsme měli natrénováno navíc, oproti ostatním. Podle mě, rozdíl mezi extraligou a první ligou není v trénovanosti nebo v bruslení, ale spíše v šikovnosti hráčů a v zakončování, herní vyspělosti. Osobně si myslím, že v těch letech se to už nedá moc natrénovat, kluci musejí být šikovní od pánaboha. Ti, kteří jsou šikovnější, extraligu hrají, ale ti, kteří jsou na tom kondičně dobře, ale nemají tak šikovné ruce a vyspělé hokejové myšlení, hrají první ligu. Rozdíly jsou minimální, ale prostě tam jsou. Když už se bavíme o extralize, předpokládám, že s ní spojujete své působení i v příští sezóně… Zatím my, ani vedení nevíme, jak co bude, a já sám si nejsem jistý, zda budu u extraligového staršího dorostu nebo někde jinde. Každopádně, ať u toho budu já nebo kdokoli jiný, znamená to strašně moc práce hned od léta, protože se mužstvo musí značně doplnit. Nejen kvalitou, ale i počtem, protože jsme na tom zhruba stejně, jako jsme byli loni. Po tom, co odejdou mazáci, ať už do juniorky nebo zpátky do Budějovic, zbyde nás jedenáct. Máme dva brankáře, což je určitý základ. Je tady Kříž, coby druhoročák a Křepela jako prvoročák, který přechází z mladšího dorostu. Ale jinak se mužstvo bude muset doplnit dvěma kvalitními pětkami. Ale kde je vzít, to je zatím ve hvězdách. Máte v tuto chvíli přehled o osudu letošního kádru? Z prvoročáků, kteří by tady měli zůstat jako mazáci, zatím nemám zprávy o tom, že by někdo chtěl odejít. Je to logické, protože se postoupilo zpátky do extraligy a myslím si, že hráči, kteří tady jsou, si moc dobře uvědomují, že všude jinde budou muset bojovat o místo mnohem více než tady. Tady přece jenom mají větší šanci zásluhou toho, že se to mužstvo teprve rodí a budou tady od léta, a čím více toho natrénují přes léto, tím je větší šance, že se do kádru dostanou. Jinde by přišli do hotových mančaftů a museli by se znova prosazovat. Jelikož mužstvo bylo zhruba půl na půl, po odchodu mazáků tady zbyde devět až deset prvoročáků, ale z toho zdaleka ne všichni mají na to, aby hráli extraligu. Jakým způsobem se tedy budou doplňovat mezery? Máme v zásadě dvě možnosti. První je doplňovat sestavu nejlepšími hráči z první ligy, kteří by měli zájem jít do Písku hrát extraligu. O takových hráčích přehled máme, ale je to otázka nabídky a poptávky. Těm hráčům je třeba něco nabídnout. Dříve tu bylo k dispozici ubytování zdarma, které už dnes nemají. Pak dostávali nějaké hokejky, které už taky nedostávají. Zatím není na co je přitáhnout. Nebo potom, pochopitelně po skončení letní přípravy, těsně před ledem v extraligových mančaftech dochází k prvnímu sítu. Proto je tam možnost brát z Budějovic nebo z Plzně ty hráče, kteří se tím sítem propadnou. Nebo třeba zkusit přitáhnout ze Slovenska, z Ruska, z Ukrajiny… Je plno skautů, kteří se tomu věnují. Ale tady může jít o jednoho, dva, maximálně tři hráče, více ne. Na základě Vaší loňské zkušenosti, čeho by se měl vyvarovat trenér staršího dorostu, ať už to bude kdokoli? Musíme zvážit jednu strašně důležitou věc, jestli chceme hrát s většinou našich hráčů, anebo hráčů, kteří nejsou vyloženě písečtí, ale už tady nějakou dobu studují a přišli sem za hokejem, anebo jestli to mužstvo bude kompletně složené z hráčů odjinud. Já osobně si myslím, že loňský sestup, i když si myslím, že to byl sestup čestný oproti letošnímu mladšímu dorostu, kdy to bylo bez šance, jsme loni bojovali o to, že to můžeme zachránit, což nám nevyšlo, je to sport, ale všechny zápasy snad jenom na Spartu a Liberec byli relativně vyrovnané, tak já myslím, že jedna z chyb byla i moje, že jsme složili to mužstvo z hráčů, ať už vezmu Branského nebo Brabce, kteří byli jeden rok tady, další rok zase někde jinde a podle mě jim moc nezáleželo na tom, jestli se Písek udrží nebo neudrží v extralize staršího dorostu. Takovéto chybě se musíme vyhnout, abychom to zase nesložili z hráčů z deseti mančaftů. Pak se to potvrdilo, že všichni ti hráči, přestože to byli prvoročáci, tak odsud utekli. Místo toho, aby si třeba řekli: „Ano, byli jsme tady rok, pomohli jsme „sestoupit“ a teď jim pomůžeme nahoru.“ Ale jakmile skončila sezóna, všichni ti borci se rozprchli a plno lidí mě přemlouvalo, abych já je přemlouval, ale já jsem si řekl, ať jdou, proč bych je přemlouval a myslím si, že dneska je vidět, že jsme udělali dobře. Bylo vidět, že je vůbec nezajímá, jestli Písek bude hrát extraligu nebo první ligu. To byla asi největší chyba, které je třeba se vyhnout, ovšem otázkou zůstává, jak. Vlastní odchovance nemáme, z mladšího dorostu přijdou tři lidi, ve starším dorostu jich zbude devět, a jak říkám, zdaleka ne všichni mají extraligovou výkonnost. Bude to strašně těžké. Znamená to, že je třeba více zakládat na místních hráčích? Nemůžeme to postavit jenom na nich, protože jich tolik nemáme, ale měla by jich tam být většina nebo aspoň půlka a měli by to být takoví srdcaři, kteří budou chtít, aby se Písku hrálo dobře, a něco pro to udělají. Loni to tam prostě nebylo, bohužel. Mužstvo bylo špatně složené, ale to je zrovna jedna z věcí, za které jsem nemohl, protože jsem to mužstvo převzal po trenérech předešlých a taky jsem neměl moc možností to nějak ovlivnit. I když, jak říkám, Brabce s Branským jsem si přivedl já a s odstupem času jsem si uvědomil, že to byla chyba, že to byli hráči, kteří nám nepomohli. Zrovna když se bavíme o těchhle, tak oba skoro celou sezonu promarodili a to asi nebylo dobře.
