Úspěch se starším dorostem pro mě byl největším úspěchem v mé dosavadní kariéře

V sezóně 2011/2012 jste vyhrál tituly se Slávií v české inline hokejové extralize a mistrovství světa juniorů v inline hokeji. K tomu ještě úspěch v ledním hokeji v extralize staršího dorostu v podobě čtvrtfinále play-off. Jak tyto úspěchy jako hráč vnímáte? Co pro vás znamenají?
Na prvním místě je pro mě jednoznačně lední hokej, ale když skončí sezona na ledě tak se těším na in-line. Je to pro mě způsob odreagování a udržování se v kondici. Úspěchy v in-line hokeji jsou pro mě neuvěřitelnou zkušeností. Ono když hrajete v týmu s hvězdami v podobě Milana Tomana nebo Petra Kafky, tak je to pro mě svým způsobem splnění vlastních snů. Úspěchy beru také jako velkou motivaci do další sezóny ledního hokeje. V hokeji pro byla nejpovedenější loňská sezona ve starším dorostu, kdy jsme v play-off dosáhli velkého úspěchu. Chtěl bych ještě jednou poděkovat klukům i trenérům kteří se na tomto úspěchu podíleli a popřát jim hodně štěstí do dalších sezón.

Zmíněné mistrovství světa juniorů se konalo v Kolumbii. Přibližte prostředí ve kterém se hráči českého národního mužstva pohybovaly?
Nejdříve bych začal asi cestou, která byla úmorná, když strávíte 14 hodin v letadle tak se ke konci cesty už koušete nudou. Největším nepřítelem v Kolumbii pro nás byla asi obrovská vlhkost vzduchu a zdejší strava, která se té naší nijak extra nepodobala. Další nezvyklou věcí byla policejní eskorta, která nás doprovázela naprosto všude. Hala na šampionátu byla velmi hezká, menším nedostatkem byly jen kabiny. Dalo by se říct že místo kabin nám sloužily menší místnosti s pár židlemi pouze k převlečení, ale jinak mi celé mistrovství přišlo velmi dobře připravené.

Událo se při při dlouhé cestě něco, co stojí za zmínku?
Cesta byla velmi zdlouhavá, letěli jsme po trase Praha-Paříž Paříž-Bogota Bogota-Bukaramanga a cesta i s čekáním nám zabrala přibližně den a půl. Za zmínku snad stojí jen to, že se sešla dobrá parta kluků a celou cestu jsme si společně „užívali“ a byla sranda.

Jaký je váš největší zážitek z mistrovství světa juniorů v inline hokeji?
Asi nejde zmínit pouze jednu věc. Celé mistrovství světa byl velký zážitek a zkušenost. Vyzvedl bych asi zahajovací ceremoniál, který se mi moc líbil a největší zážitek z plochy bych asi hodnotil téměř vyprodanou halu, která fandila Kolumbii. Před ní se mi podařilo vsítit první branku finálového zápasu a to pro mě byla velká euforie.

Oslavoval jste dva skvělé úspěchy z inline hokeje a umístění v play-off s Pískem?
Nějaké menší oslavy proběhly po každém z úspěchů, ale radši bych se k tomu více nevyjadřoval. (s úsměvem)

Jak je těžký přechod z ledu na umělou inlinovou plochu?
Asi jak pro koho, ale pro mě osobně to letos bylo docela složité, jelikož jsem na in-line bruslích strávil víc času než předešlé roky. Nejhorší je přepadávání dopředu, protože na in-line bruslích má většina lidí přední kolečko malinko předsunuté před brusli. Také mi pár tréninků trvá zvyknout si na těžší kotouč na ledě.

Jak se liší výstroj na lední hokej a na inline hokej?
Výstroj je v podstatě stejná, pochopitelně až na brusle a chrániče ramen. Za zmínění stojí také odlišný kotouč.

Kde bude vaše další působení v následující sezóně v ledním a inline hokeji?
V další hokejové sezóně se zkouším poprat o místo v extralize juniorů v Mladé Boleslavi, kde bych rád působil. A v in-linu zůstanu věrný dresu Slávie Praha i přes to, že v pražských derby jsem jednoznačně fanda slávistických rivalů, tedy Sparty.