Zdeněk Šťastný: Rádi bychom vrátili hokej v Písku tam, kam dlouhodobě patří
U píseckého klubu působíte již řadu let. Zažil jste dobré časy, ale také si procházíte časy nynějšími, které nejsou zrovna růžové. Co je pro Vás stálou motivací v práci u hokeje v Písku? K píseckému hokeji mě váže skutečně dlouholeté pouto, nikdy by mě však nenapadlo, že bych jej mohl reprezentovat na funkcionářské úrovni z pozice, jíž čerstvě s velkou pokorou a respektem zastávám, a jež je mi velkou ctí. Můj vztah k hokeji se vyvíjel velmi nenápadně, typickým byl například způsob, když jsem se ve věku žáka základní školy v parném létě podél řeky vracel z fotbalového areálu tehdejšího Spartaku z tréninku domů, zastavil jsem se na „zimáku“, abych se v tom nesnesitelném vedru trochu zchladil, v tu dobu tam pravidelně trénovaly písecké týmy dospělých (úsměv). Postupem času jsem se seznámil s bohatou a úspěšnou klubovou historií, poznal jsem se s lidmi, kteří se v té době aktivně podíleli na jeho vedení, stal jsem se oddaným fanouškem hokeje v Písku, který nevynechal jediné domácí utkání. Po návratu z vysokoškolských studií v Praze ve druhé polovině 90-tých let jsem přijal nabídku pracovat ve výboru tehdy prvoligového IHC - klub prožíval mimořádně úspěšné období, získal jsem řadu neocenitelných zkušeností. Od té doby jsem byl s píseckým hokejem prakticky v neustálém osobním spojení, i když jsem pak několik let zejména z pracovních důvodů (pracoval jsem v Praze a často pobýval v zahraničí) ve vedení klubu aktivně nepůsobil. Nová dimenze spolupráce započala znovu v roce 2008, kdy jsem byl osloven Petrem Pechkem a Pavlem Horažďovským, externě jsem s klubem zahájil spolupráci zejména v oblasti marketingu a PR. Moje motivace je zřejmá - ten vztah je příliš silný, nemohu a neumím se od hokeje odvrátit zejména v období, kdy reálně hrozil úplný zánik mužstva dospělých.
Vaší prací bude hledání finančních partnerů klubu, což v této době není jednoduché. Na druhou stranu s tím máte za ta léta bohatou zkušenost, je to tak? Máte pravdu, kromě dalších povinností spojených s řízením klubu jako takového, budu pokračovat i v této činnosti, tedy v maximálním úsilí zajistit dostatek finančních prostředků, aby klub a jeho sportovní i administrativní složky mohly reálně existovat. Penězi dnes ve sportu vše končí, vše začíná a tak stále dokola… Naštěstí jsem v novém výboru klubu obklopen velmi agilními a činorodými kolegy, na zajištění finančních prostředků budeme pracovat společně, na jednoho člověka by to bylo v současné kritické situaci příliš velké sousto. Moje dlouholetá zkušenost mi říká, že zajištění finanční soběstačnosti sportovního klubu se stává rok od roku stále složitějším – nicméně jsme odhodláni udělat vše potřebné, abychom byli znovu úspěšní.
V minulosti jste stál za příchodem generálního partnera klubu – společnosti Komterm. Byl byste rád, kdyby se v budoucnu podařilo opět přilákat jednoho významnějšího sponzora, nebo se po zkušenosti obáváte, že by jeho následný odchod opět mohl klubu přitížit? Upřímně, neumím si představit, že bych odmítnul nabídku partnera formátu generálního, takového, který by byl v daném okamžiku ochoten financovat chod klubu z jeho větší části. Samozřejmě to vše za předpokladu, že smluvní podmínky spolupráce s takovým partnerem budou formulovány způsobem, který bude od samotného jejího počátku směřovat k maximální ochraně klubových zájmů. Stejně tak je ovšem zapotřebí vzít v úvahu představy a požadavky samotných partnerů, domnívám se, že jsme schopni se případně dohodnout a najít pokud možno vzájemně výhodné řešení. Pokud bychom se odchodu generálních partnerů jenom obávali, museli bychom tento formát partnerství v jeho principu zcela zamítnout. „Riziko“ odchodu generálního partnera můžeme poněkud zmírnit pouze tím, že se pokusíme, aby portfolio našich partnerů bylo pokud možno co nejširší – to je jeden z nejdůležitějších úkolů nového klubového vedení IHC.
Prakticky ihned po zvolení nového představenstva klubu se podařilo na písecký zimní stadion vrátit tým hrající pod tradičním názvem IHC Písek. Co to znamená pro Vás osobně? Pro mě osobně, ale jsem si jist, že i pro mé kolegy ve výboru, pro fanoušky i pro město samotné je to ve vztahu k píseckému hokeji jedna ze dvou nejdůležitějších zpráv (tou druhou je na stejné úrovni skutečnost, že i nadále zachováme činnost mládeže IHC, tuto dokonce na stejné kvalitativní úrovni ve všech republikových soutěžích). Tradiční a historicky nejúspěšnější kolektivní sport v mužských složkách ve městě Písku (v jihočeském kraji je písecký hokej historicky druhou nejúspěšnější hokejovou organizací hned za Českými Budějovicemi) je sice momentálně obrazně řečeno „na kolenou se zkrvavenou tváří“, ale úplně z hokejové mapy nevymizel. To je nesmírně důležité pro další vývoj událostí, jichž budeme v nejbližším období v píseckém hokejovém dění svědkem. Na tomto místě se sluší říci, že celému procesu tvorby základů nového týmu IHC Písek napomohlo velice vstřícné a ohleduplné jednání představitelů klubu HC Radomyšl, které administrativně umožnilo naprosto nekomplikovaný návrat našich odchovanců na soupisku našeho A týmu. Velké poděkování patří i hráčům samotným, projevili tím nejlepším možným způsobem svůj vztah k mateřskému klubu, který je v minulosti vychoval. Tento přístup nezůstane ze strany nového klubového vedení IHC bez odezvy, s představiteli HC Radomyšl jsme domluveni na budoucí dlouhodobé spolupráci.
V úvodním týdnu jste se objevil na několika trénincích A mužstva. Jaký na Vás udělal tvořící se tým první dojem? Musím říci, že velice dobrý. Cítím z nově se tvořícího týmu chuť a odhodlání. S některými z hráčů jsem se setkal i osobně, mají naší maximální důvěru. Stojí před nimi velká výzva a zcela určitě nelehký úkol navrátit písecký hokej v kategorii dospělých do ligové soutěže.
Je pravda, že se budete snažit postavit hlavní mužstvo převážně z hráčů výhradně spjatých s píseckým hokejem? Společně s kolegy z výboru jsme se jednoznačně shodli na tom, že filosofií následujících let bude návrat ke kořenům, lépe řečeno k píseckým kořenům (v případě jednoho doposud nejmenovaného, možná brzy se navrátivšího hráče to bude platit doslova v dvojím významu slova, k vysvětlení dospějeme později po zveřejnění konečné soupisky IHC pro nadcházející sezonu). Písecký hokej byl velice úspěšný především a tehdy, byl-li ve svém jádru tvořen hráči, kteří zde byli vychováni, kteří měli k městu a jeho nejbližšímu okolí „srdeční“ vztah.
Mluví se třeba o návratu brankáře Michala Pinkase… Ano, jedním z nich je i Michal Pinkas, někteří další písečtí odchovanci či hráči s Pískem dlouhodobě spojeni budou ještě následovat, více však v tomto okamžiku nemohu prozradit, vše je otázkou dalších jednání (soupisku oznámí trenéři Jindřich Setikovský a Radek Volf zhruba do 2-3 týdnů).
Sehraje tým před startem soutěže nějaké přátelské utkání? A tým sehraje několik (4 - 6) přípravných utkání, termíny a soupeři se ještě dolaďují, v tuto chvíli mohu jmenovat Vimperk (doma 31. srpna od 18:30), Příbram (doma 4. září od 19:00). Zápasy s juniory ČB a s HC Klatovy se ještě dojednávají, jeden ze soupeřů by měl být z Německa (mělo by se s ním hrát dne 1. září v Milevsku), budeme včas informovat na web stránkách našeho klubu.
Je asi velmi brzo mluvit o klubových cílech či cílech A mužstva pro další sezonu. Vy osobně nějaký konkrétní cíl před sebou máte? Cílem nás všech z vedení klubu IHC v tomto doslova přelomovém období - tedy i cílem mým - je postupný návrat píseckého hokeje, tohoto pomyslného sportovního „rodinného stříbra“ našeho města na úroveň, jež mu v dlouhodobém časovém horizontu náleží a patří. Poněkud konkrétnějším cílem je pak transparentní financování, otevřená a seriózní komunikace s naším z největších partnerů - Městem Písek. Je všeobecně známo, že osobním garantem tohoto námi deklarovaného přístupu bude místostarosta Písku Josef Knot, který je zároveň členem nového výboru IHC. Rádi bychom klub znovu vystavěli na pevných základech tak, aby byl stabilizovaný s potenciálem k jeho dalšímu možnému rozvoji.
