Menu Další Zavřít Zavřít
REPORT ZÁPASU
     25.09.2005       František Suchan

Junioři se na výhru nadřeli

Po nevydařeném vystoupení v Jindřichově Hradci měla juniorka možnost spravit si chuť proti soupeři papírově slabšímu. Klatovy vloni hráli okresní přebor, takže se povětšinou čekal jednoznačný průběh. Jenže to tak jednoduché nebylo. Nemít žlutomodří ve svých řadách Jana Horu, jehož hattrick jim umožnil dobrou výchozí pozici ke konečnému tříbrankovému rozdílu, mohlo skóre vypadat hodně zajímavě. Ale nevypadalo… Na tři zmíněné zásahy píseckého centra sice hosté našli odpověď, ovšem ne tak na vítěznou trefu Pešty a pojistky z holí Fořta a Bicana.
3.kolo, neděle 25.9.2005
(2:1, 2:1, 2:1)

Komentář

Obě mužstva odstartovala zostra, ale během úvodních minut nebyla k vidění jakákoliv výraznější akce. Náhle však zachyboval písecký Petele, jehož o kotouč obral Miroslav Šimán. Ten se tak rázem se ocitl tváří v tvář Lukešovi, kterého překonal rychlou střelou k tyči. První vážnější odpověď přišla až za celých deset minut hry. To Všetečkovu přízemní dělovku dorážel Ondrejec, avšak jen do klečícího Baara. Nedlouho poté, když hráli domácí přesilovku, krosčekoval Pressl před bránou Horu, a i když se nikdo z Klatovských nedotkl puku, zapískal rozhodčí v momentě, kdy Stropnický zasunul do odkryté klece. IHC alespoň dostalo výhodu dvojnásobné početní výhody a náležitě ji zužitkovalo. Formánek po vhazování odstavil dva protihráče, takže mohl Hora posunout na volného Koubu. Ten se nijak neukvapil a geniálně vrátil Janu Horovi do pozice, kdy stačilo jen doklepnout. Za tři minuty si v útočném pásmu zkušeně počkal Stropnický, až mu jeden z klatovských obránců padne do naznačené střely a poté předložil volně stojícímu Horovi přihrávku, která dostala rázem přívlastek gólová.

Jenže s úvodem druhé třetiny bylo srovnáno. Železného záměr na útočné modré vystihl Čuban a vyslal do sóla Špačka, který nevymýšlel složité kličky a Lukešovi poslal přesně mířený pozdrav zápěstím. Klatovští se nestačili ani doradovat a už mohli opět prohrávat. Maršík si všiml z trestné lavice se vracejícího Kouby, který se tak rázem ocitl s kotoučem a v plné jízdě, zatímco hostující obránci jen sledovali, co se děje. Jenže písecký křídelník při zakončení narazil na efektivní a hlavně efektní semafor Jaroslava Baara a navrácení vedení se protentokrát nekonalo. Protentokrát. Uběhlo totiž půl druhé minuty a Ondrejcovu nabídku nezužitkoval nikdo jiný než Jan Hora. Tentokrát se prosadil z otočky střelou po ledě kolem brankářova betonu. A aby se domácí tým konečně uklidnil, vyrazil za okamžik Baar Šváchovo nahození jen na hůl rozjetého Pešty, který škubl rameny a gólman Klatov se mohl jen v kotrmelcích bezmocně dívat, jak se za ním vlní síť.

Druhá polovina prostřední dvacetiminutovky ale patřila hostům. Matěj Lukeš si na nedostatek práce rozhodně nemohl stěžovat. Nejdůležitější zákrok vytáhl proti osamocenému Kubíkovi ve třiatřicáté minutě. Krátce před sirénou pak přece jen opět zahrozili i muži ve žlutém. Horův pokus se odrazil k nehlídanému Šimoníkovi, který, ač na něho zívala nehlídaná klec, si kotouč rovnal příliš dlouho, takže nakonec trefil jen ležícího Baara, který už snad ani nedoufal, že to pro něho dopadne takhle dobře. Jakub Šimoník si o přestávce od spoluhráčů určitě vyslechl pár narážek na své střelecké umění, takže když mu po 46 vteřinách třetí třetiny nabídl Hora ÚPLNĚ PRÁZDNOU BRÁNU, řeklo by se, že už napodruhé trefí…
Netrefil!
Opět ten samý scénář. Domácí dvacítka si dlouho rovnala mušku, takže se klatovský brankář stačil vymanit z dosahu dotírajících útočníků a téměř fotbalovou rybičkou se úspěšně vrhnul vstříc Šimoníkově pokusu.

Aby bylo utkání zajímavější, přišlo v páté minutě třetího dějství snížení na rozdíl jediné branky. V přesilové hře si z rohu elegantně vybruslil Benedikt, obtáhl Lukeše a skóroval. Pár šedivých vlasů pod helmou Jana Peteleho posléze jistě zapříčinil Roman Kuželík, který se dvakrát hned po sobě dostal přes domácího beka do slibného zakončení. Písečtí mohli děkovat Lukešovi. Nejlépe své díky vyjádřila druhá formace - Pešta prostrčil na Ondrejce, jehož mohutná postava vtrhla po levém křídle do útočného pásma. Od mantinelu následně putoval kotouč křížně na Fořta, jehož pumelici bez přípravy mohl Baar lidskými smysly těžko zaregistrovat, natož pak chytit. Petr Ondrejec nedlouho poté ještě přiťukl Bicanovi, před kterým se otevřela volná cesta k bráně. Pěkný blafák do bekhendu si to namířil jen pár centimetrů od levé tyče. Vlasaté křídlo si však náladu spravilo alespoň v poslední minutě. Na modré zachytil vyhození Železný a do jeho bomby letící po ledě nastavil hůl právě Jakub Bican. Pošesté a naposledy tak rozsvítil červené světlo za klatovským gólmanem.