Menu Další Zavřít Zavřít
REPORT ZÁPASU
     15.10.2005       František Suchan

To byla paráda…

Junioři sehráli proti Rokycanům nádherný zápas, ve kterém navíc dokázali uspět. Soupeř, v jehož sestavě se objevilo i pár plzeňských hráčů, patřil rozhodně k tomu nejlepšímu, co lze v lize potkat. Ale na Písek to tentokrát nestačilo. Nepříliš jistého brankáře Koláře totiž postupně překonali Všetečka, Pešta, Kouba a Hora, přičemž hosté odpověděli jen dvakrát. Nejprve srovnali na 1:1, v závěrečné třetině pak už jen dokázali využít přesilovku pět na tři. V brankovišti navázal na výtečné výkony momentálně zraněného Marka Čunáta skvělým představením Matěj Lukeš. Hlavně jeho zásluhou zůstávají body doma.
8.kolo, pátek 14.10.2005
(2:1, 2:0, 0:1)

Komentář

Ještě se neodehrálo ani půl minuty a na trestnou lavici putoval hostující bek Tytl, pomáhající si nedovoleně vysokou holí. V početní výhodě pak s menšími problémy udržel v útočném pásmu puk na své holi kapitán Stropnický, načež elegantně vybruslil od pravého mantinelu a naservíroval u druhé tyče čekajícímu Růžičkovi nabídku par excelance. Důrazný centr si však na hokejce neseřídil zaměřování a namísto odkryté klece trefil přesouvajícího se Koláře. Odpovědí byl nájezd Malého s Houdkem, což vyřešil první jmenovaný razantním golfákem, nevědomky tak ale započal galapředstavení Matěje Lukeše. Explzeňský gólman si připsal svůj první zákrok v utkání.

Pěknou akci předvedla na druhé straně i písecká dvojice. Fořt zatáhl do pásma a přenechal do druhé vlny Ondrejcovi, který sice málem zastřelil rokycanského gólmana, žádné větší ohrožení však nezpůsobil. O to se naopak postaral hostující Vrba, který bez přípravy pálil po přihrávce zpoza brány. Chybu obránců napravil více než jistým způsobem připravený Lukeš. Na konci 9. minuty dostali domácí druhou možnost přesilové hry a tentokrát ji už využili. Na modrou čáru obdržel od Fořta zásilku Klas, načež ji krásně přeposlal na druhou stranu osamocenému Všetečkovi. Než se bránící čtyřka stačila přesunout, napřáhl bek se čtyřiadevadesátkou na zádech ke gólové ráně, své první v letošní sezóně.

Z vedení se ale IHC neradovalo dlouho. Za nenápadný zákrok byl vyloučen Stropnický a i Rokycanští ukázali, že umějí přesilovky. Pešta odbyl bránění obránce Slance, jehož prudký pokus ještě Lukeš vystihl, na Pousku, který si našel odražený kotouč a zamířil pod horní tyčku, byl ale i on krátký. Další oslabení pak domácí přežili bez úhony právě díky svému brankáři a v poslední minutě to byli opět oni, kdo mohl hrát s jedním hráčem v poli navíc. A nabízená šance nezůstala nezužitkována. Znovu u toho byl Martin Všetečka, který i přes snahu protihráčů vyhodit udržel útočné pásmo a ještě stačil přihrát Ondrejcovi. Ten pak už jen zvedl hlavu a vybídl ke skórování Peštu. Úspěšně. Do šaten se šlo za stavu 2:1.

Druhou část hry začali domácí taktéž zostra. Růžičku by ve snaze dotlačit do brány kotouč přikrytý Kolářem nezastavila snad ani berlínská zeď, jediným, kdo to dokázal, byl rozhodčí, který nepřipustil diskuse a gól docílený po odpískání neuznal. Podobně důrazně si vzápětí počínal i Formánek. Ten sice kulatou pryž procpal za gólmana, nikoliv však za brankovou čáru. Do tutové šance uvolnil chytrou přihrávkou Peštu Všetečka, útočník druhé formace ale tváří v tvář Kolářovi zklamal a nechal pouze vyniknout jeho lapačku. Hned vzápětí hodně zazlobili Pouska s Kovářem, avšak tím, kdo se smál naposledy byl Matěj Lukeš - a aby se v v bráně nenudil, přesně v polovině hrací doby se domácí beci nepohodli ve střídání a vstříc němu uháněl nikým neobtěžován Hofrajtr. Pohyb rameny sem, tam, klička… a Lukeš chytá.

Zanedlouho se ve středním pásmu zmocnil puku Malý, víceméně si projel superobří slalom mezi žlutomodrými brankami, ale nakonec se stal jen dalším z řady neúspěšných čekatelů na gól, kterým žádost nezamítl nikdo jiný než Matěj Lukeš. Ten se ještě nestačil ani oklepat a už musel krotit prudký pokus obránce Křížka. I tentokrát vyšel ze souboje jako vítěz. Za snahu svého kolegu mezi tyčemi odměnili útočníci. Bican zabral v napadání a u zadního mantinelu obral o puk jednoho z beků. Před bránu si zatím najížděl Hora, jemuž však Bicanova přihrávka přeskočila hůl. To ale nevadilo, protože hned za ním pádil vstříc brankovišti Kouba, kotouč zachytil a umístil ho nad marně se natahujícího Koláře. A třetí písecký útok pokračoval v aktivitě i nadále. Bican předvedl téměř ten samý úspěšný forčeking a opět se zmocnil iniciativy. Uvolnil Horu, který okamžitě našel v gólové pozici Koubu. Jeho střela, tentokrát mířící po ledě, skončila na betonech rokycanského gólmana.

Lukeš musel krýt pokus Ceperka a krátce nato i souhru Houdka, který individuálně přešel přes Šváchu, a dorážejícího Malého. Tragický nedůraz obránců před vlastní klecí vyřešil poněkud hruběji až útočník Kouba, načež se strhla menší potyčka. Protože byl Pavel Kouba tím, kdo všechno vyprovokoval, v následném krácení trestů byl právě ten jeho přebývající, takže hosté hráli přesilovku. Faktem, že má na ledě jen tři spoluhráče, se nijak neznepokojoval Petr Ondrejec a s mnoha díky si vypůjčil puk od jednoho z Rokycanských. Namísto vyhození přes všechny čáry volil vyjetí ze třetiny, v čemž ho podpořil i Jan Hora. Proti nim stál jediný obránce, takže Ondrejec jednoduše posunul na svého parťáka, který se protáhl až ke střele. Tu ještě Kolář kryl, avšak sám Hora puk za brankovou čáru rychle doklepl.

Poslední dějství hry se neslo ve znamení snahy domácích udržet příznivý stav. To ale nijak nesvazovalo ruce Formánkovi, který v tísni dvou soupeřů dokázal tvrdě vypálit, čímž brankáře doslova posadil na pr…. V oslabení během třiapadesáté minuty pak nejprve s přehledem zachytil puk Stropnický a vyslal Horu šetřit drahocené vteřinky, poté ale sudí viděl v důrazu Tomáše Růžičky krosček a poslal domácí tým do třech. Rokycany nepřipustily spekulace a jednoduše a účelně zakombinovali tak, že Lukeš se mohl jen otočit a vyndat kotouč z brány poté, co jej tam lehce doklepl Kovář.

Do závěrečné sirény se pak už neujala ani Všetečkova dělovka na jedné straně, ani pokus o rozhození Lukeše nevybíravými zákroky na straně druhé. Valenta s Malým byli posledními, kdo skvěle chytajícího brankáře ohrozil. Neúspěšně, “Mates“ byl prostě v pohodě…