Menu Další Zavřít Zavřít
REPORT ZÁPASU
     12.03.2006       František Suchan

Junioři předvedli skvělý výkon, přesto nemají ani bod

Jestliže je Ústí nad Labem nejlepším týmem letošní ligy juniorů, pak Písek musí být přinejhorším druhý! S mužstvem, které je posilněné ze všech světových stran, totiž mladíci z IHC sehráli tak vyrovnané a na pohled nádherné utkání, že si rozhodně nezasluhují krčit se s nulovým ziskem na posledním místě barážové tabulky. Na zásahy Lopuskiho a Matouše, určující na začátku druhé třetiny stav 0:2, dokázali odpovědět Gajovský s Maršíkem, oba po asistencích naplno bojujícího Tomáše Růžičky. V osmačtyřicáté minutě však přesilovku pět na tři využil Kloz a neúnavný nápor domácích utnul v poslední minutě do prázdné brány Hajšman. Škoda...
Písečtí trenéři před utkáním provedli řadu změn v útočných trojicích - například poprvé v sezóně roztrhli duo Holec - Gajovský, či zpět do útoku postavili Petra Ondrejce.
baráž, neděle 12.3.2006, 16:00
(0:1, 2:1, 0:2)

Komentář

Jak asi bude zápas vypadat, napověděla hned po úvodním buly aktivita první písecké formace. V jejím centru se po boku s Holcem a Stropnickým objevil Petr Ondrejec, v poslední době známý jako obránce. Byl to právě on, kdo vydoloval od zadního mantinelu puk pro důrazně zakončujícího Holce. Za okamžik vypíchl ústeckým útočníkům puk Petele, z čehož těžil pro změnu Ondrejec. Na Schwambergera najížděl křížen obráncem, proto volil rychlou střelu mezi betony, která ovšem přívlastek prudká zaslechla jen zamlada a zdálky, takže ústecký brankář neměl sebemenší problém s jejím zpacifikováním. Úvodní nápor domácích vygradoval v 9. minutě, kdy skvěle provedená výměna puku v rohu útočného pásma mezi Jungbauerem, Růžičkou a střílejícím Gajovským učinila z hostujících hráčů pouhé přihlížející komparzisty. Ovšem Lvi nejsou žádní otloukánci, to v žádném případě! A i když zpočátku nepůsobili tak nebezpečně, najednou prokázali, čeho jsou schopní. Bauer se uvolnil na pravé straně a poslal přihrávku před bránou nepokrytému Hajšmanovi, kterému kdyby kotouč neproletěl mezi nohama, dával by do prázdné brány. V nasazeném tempu pokračoval i v dalším střídání útok vedený Janem Klozem a v nastálém zmatku se náhle před brankovištěm zjevil polský reprezentant Mikolaj Lopuski. Dlouhou kličku mu sice Lukeš s vypětím všech sil zastavil, na okamžitou dorážku už ale nedosáhl. Zanedlouho navíc fauloval Kouba a Písečtí se museli bránit vstřeleným gólem nabuzenému soupeři ve čtyřech. Ač branková konstrukce za Matějem Lukešem zvonila všemi tóny, žlutomodří se ubránili a hned po návratu svého hráče na led se naopak vrhli na zteč oni. A ke gólu nechybělo mnoho. To dokázal i Kloz, který jakmile konečně dostal puk pod svou kontrolu, nerozpakoval se s okamžitým vyhozením na zakázané uvolnění.

První třetina tak skončila 0:1, ovšem domácí mohli oprávněně doufat ve zlepšení. Plán jim poněkud zkomplikovala chyba Peteleho, který za sebou nedlouho po zahájení prostřední části zapomněl Matouše, jehož k úniku vybídl dalekonosným pasem Jedlička. I když se písecký obránce snažil seč mohl, aby své zaváhání odčinil, ústecký forvard ustál i jeho nejzoufalejší řešení – rybičku pod nohy – a prostřelil Lukeše ranou zápěstím. Jenže přesně za čtyři minuty následovalo zdánlivě obyčejné vhazování v obranném pásmu Lvů, které vyhrál Gajovský na hůl svého nového křídla – Tomáše Růžičky. Ten odtáhl dotírajícího beka na střed a Nikolovi Gajovskému vrátil přihrávku do lahůdkové pozice. Stačilo jen udat kotouči souřadnice na cestu do odkryté klece. Zanedlouho byl za napadení vyloučen Bauer (druhé a poslední (!) vyloučení Ústí v zápase), ovšem vypadlo to, že Písečtí se ani nevyhrabou z vlastního pásma. Nakonec to ale přece jen dokázali a už ve třetině útočné našel Růžička na modré Tomáše Maršíka, který si v prvním momentě snad ani neuvědomil, jak moc ho nikdo nebrání. Když zjistil, jakou dálnici má před sebou, napřáhl a nechytatelnou pumelicí podruhé rozvlnil Schwambergrovu síť. Vyrovnávající branka výrazně prospěla hokejové kráse. Hra se přelévala z jedné strany na druhou a většinou to byli oba gólmani, u nichž končili zajímavé a nápadité akce borců z pole. Nejvýraznější moment ustál písecký Lukeš v samém závěru třetiny, kdy si na puk odražený od zadního mantinelu počkal u tyčky Bauer, ale neprotlačil jej kolem betonu brankáře IHC. V dorážkách mu pak vydatně pomáhal Janus. Tak vydatně, že donutil Michala Procházku k tomu, aby mu po chlapsku vysvětlil, že takhle tedy ne. Bohužel, rozhodčí výchovné úmysly domácího obránce nepochopil, a Písek tak začínal poslední dějství ve čtyřech.

Borci ve žlutém se však víceméně v pohodě ubránili i protentokrát a ihned nato přešli opět do útoku. To mimochodem značilo, že nějaká remíza je vůbec nezajímá. Jak hokejové! Šimoník zatáhl do pravého rohu za Schwambergerovou klecí, odkud se vzápětí elegantně vysmýkl svému strážci jeho kolega Pešta a nechybělo mnoho, aby si jeho pokus zápěstím našel cestu za gólmanova záda. Akci z levé strany pak předvedl první útok. Ondrejec se Stropnickým udolali u mantinelu ústeckého beka, načež domácí kapitán vybídl u opačné tyčky stojícího Holce. Jeho střele bez přípravy nelze nic vytknout. Stejně tak ale ani Schwambergerovi, jehož bleskový přesun vše zhatil. Matěj Lukeš však svému sokovi nezůstal nic dlužen. Když pustil Klas do sóla Macha, roztáhl se písecký brankář po brankové čáře a široký blafák ústecké dvanáctky si suverénně pohlídal.

V sedmačtyřicáté minutě, kdy už pykal za katrem Maršík, způsobili v domácím brankovišti pěknou neplechu Kloz, Hajšman a Lopuski. Nedůraz opbránců se možná trochu zbytečně vydal napravit Růžička a zničil Hajšmana, bušícího hlava nehlava do Lukeše, který už měl puk pod kontrolou. Nemohlo následovat nic jiného, než dvě minuty za krosček a 1:47 přesilovky 5 na 3. Písecká trojice nebyla schopná vyhodit, ačkoliv k tomu měla pár příležitostí, a mohl tak vyniknout přehled Ústeckých a alespoň na chvíli brankářské umění Lukeše. Ve druhém případě ovšem jen do doby, kdy na modrou čáru dostal puk Fiala a nezištně jej přeposlal napříč pásmem, kde číhal Kloz. Za jeho střelou pod víko se Lukeš jen otočil. Nic jiného ani dělat nemohl.

Od této doby pokračovala domácí lavička pouze se dvěma formacemi, což vyneslo neustále vysoké tempo až do posledních okamžiků. Nejaktivnějším ve žlutém dresu byl pak jednoznačně Miroslav Holec. V pětapadesáté minutě se natlačil na střed, ale jeho rána byla zblokována. Dojíždějící Stropnický pak zamířil příliš vysoko. A hosté se báli o svůj hubený náskok, což dokumentovala řada zakázaných uvolnění, nebo alespoň přihrávek směřujících za každou cenu ven z pásma. Ale to už tu byl zase Holec a jeho raketový styl, díky němuž získal zpět ztracený kotouč a opět se hrnul do střeleckého prostoru. Tentokrát mu pro změnu v rozhodujícím momentě sjel puk z hokejky.

V čase 58:46 si Písečtí vyžádali oddechový čas a poslali do boje šestici bruslařů. Ondrejec, Maršík, Holec, Růžička, Gajovský a Jungbauer to zkoušeli odkud to šlo, Schwamberger ale svou bránu neprodyšně uzavřel. Jedu z jím vyražených ran si navíc přebral Kříž a vyslal Hajšmana, který dovezl puk do prázdné písecké brány. A za jedenáct vteřin už se dva góly v takovémhle zápase nedávají…

Ohlasy trenérů

Jan Rybáček, trenér Písku: "Co mám říct... jsme smutní! Hráli jsme dobře, dneska jsme odehráli nejlepší zápas v baráži, možná i v sezóně. Soupeř je nesporně lepší, hokejovější a zkušenější, ale my jsme si vytvořili řadu příležitostí. Také jsme jim dokázali zavařit v jejich obranné třetině. Ovšem o ten nezbytný kousek oni vyhráli. Třetí, rozhodující gól byl v přesilvce pět na tři, kde ústečtí hráči už jsou natolik zkušení a kvalitní, že to dovedou proměnit velmi dobře. I přesto, že sportvně uznávám kvality soupeře, je třeba říct, že naši kluci dřeli, bojovali a i když nerad prohrávám, musím jim za to poděkovat, protože hráli všichni na co mají. Ještě nic nevzdáváme, ale čekají nás už jen dva těžké zápasy."