Junioři deklasovali bezzubý Tábor
Táborští hráli špatně, v obranném pásmu Písku byl téměř neporušený led, poněvadž se sem soupeři přijeli vždy tak maximálně projet a hned zase honem bránit. Navíc byli často vylučovaní, což nakonec stálo i u zrodu druhé branky. Přesilovku z modré dirigovali Burkoň s Peroutkou, načež první jmenovaný vypálil do chumlu před bránou a odrazem od hole, nebo jiné části výstroje Jakuba Šimoníka, nabrala střela směr do sítě. Za okamžik vyslal Jankovský Ondrejce s Holcem, po jejichž kombinaci zívla na Petra Ondrejce prázdná klec, ale dříve než písecké levé křídlo stačilo zasunout, skončilo za bránou. Oba útočníci si spolupráci zanedlouho zopakovali, tentokrát však zakončoval Holec, ovšem pouze do lapačky brankáře Maška.
Krátce poté, co herní čas začal odpočítávat druhou polovinu, předjel vše, co mělo brusle a hokejku Tomáš Růžička a směrem k táborské bráně vyslal prudký pokus zápěstím. Maškovi kotouč propadl, což umožnilo Margetovi propasírovat jej z téměř nulového úhlu mezi betony a rozsvítit tak potřetí brankové světlo. Mašek pustil mezi tyče Šelepu, na něhož jako první zahrozil Holec a do konce druhé třetiny se ještě jednou předvedl i Růžička. Táborští hráči na ledě připomínali spíše mírové pozorovatele a během prostřední dvacetiminutovky si Tomáš Vojta možná mohl s klidným svědomím dojít i na klobásu.
Až ve 45. minutě přišla snad jediná vážná akce Kohoutů. Veteránsky působící bek Kolář stříleně přihrával před bránou tečujícímu Vobořilovi, čímž ale na Vojtu stejně nevyzráli. Zato na druhé straně, jako by Miroslav Holec řekl všem modrobílým: „Tady se mi postavte, taaak, a já si vás pěkně jednoho po druhým projedu…“, protože mezi totálně nepohyblivými Táborskými ladně proplul, našel na levé straně Jungbauera, načež jeho přesné sklepnutí pohodlně dopravil za naprosto nehlídanou brankovou čáru. Neuběhla ani minuta a Margeta od zadního mantinelu poslal lahůdkovou nabídku rozjetému Horovi, kterému stačilo pouze vybrat si, kam chce gól dát. Vybral si prostor pod horní tyčkou. Zanedlouho vyslala obrana do rychlého protiútoku Ondrejce, jenž však samostatný nájezd zakončil tím, že málem zastřelil nebohého Šelepu, poněvadž jím vyslaná rána skončila na brankářově masce.
A ještě si projděme zbylé dva góly. Tak nejprve se podruhé trefil Šimoník. Holec s Ondrejcem zamotali Táborským hlavu , načež se puk dostal mezi kruhy k nehlídanému “Šíšovi“, který bez meškání přesnou střelou rozvlnil brankovou síť. No a nakonec v čase 18:35 dostal od Stropnického přihrávku na osu pásma Jankovský, a i přesto, že jeho golfák nebyl zrovna z nejprudších, prolétl Šelepovi mezi nohama. Konec. 7:0!
