so 20.11.2004 | František Suchan
Dorost po nevýrazném výkonu přenechal body Zlínu
Polovinu zápasu se domácím dařilo s o třídu lepším soupeřem relativně držet krok. Ve 26. minutě byl stav 1:3, což znamenalo, že kdyby se Písek trochu zvednul a začal výrazněji ohrožovat nejistého brankáře Zlína Pečírku, mohlo utkání vypadat úplně jinak. To se však nestalo a během 48. a 49. minuty padly do písecké sítě čtyři branky, z nichž ovšem rozhodčí jednu shovívavě neuznal. Během této přestřelky přenechal Jakub Kovář znechuceně své místo mezi tyčemi náhradníkovi Zemanovi, který si ale s hrubicemi beků neporadil o moc lépe. Jediný muž ve žlutomodrém dresu si zaslouží zvýšenou pozornost. Obránce Zdeněk Šimoník nastoupil na posledních deset minut, během nichž stačil “vyndat“ tři soupeře, nikdo přes něho nepřešel a navíc se patnáct vteřin před koncem blýskl parádní střelou, snad jedinou pořádnou z píseckých řad, kterou nepatrnou tečí zužitkoval David Formánek.
Extraliga dorostu, 24. kolo, so 20.11.2004
Písek
Zlín
3:7
0:2, 1:2, 2:3
Branky: 26. Karel Jiřík, 49. Jan Kovář, 60. Formánek (Šimoník, Heindl) – 16. a 48. Brunec (Korčák), 4. Tomis (Goiš), 25. Bořuta (Andráši), 40. Korčák, 48. Goiš (Tomis), 50. Marcaník (Tomis)
Rozhodčí: Haškovec – Blažek, Pech
Vyloučení: 9:9, navíc Staša (ZLI) 10 minut OT
Využití: 1:1 V oslabení: 0:1
střely na branku: 26:46
Písek: Jakub Kovář (48. Zeman) – Kašpar, Mazanec, Petele, Maršík, Švácha, Járos, Šimoník, Heindl – Kouba, Formánek, Bican – Gába, Ondřej Jiřík, Fořt – Jan Kovář, Pešta, Karel Jiřík – Bíza, Šafář, Moucha
Už ve třinácté vteřině zastavil pronikajícího Formánka nedovoleně Andráši a nabídl domácím početní výhodu. V ní zahrozili Gába s Fořtem, ovšem brzy nato se dělo něco mnohem podstatnějšího u Kovářovy brány. Tedy přesněji, v Kovářově bráně.
Adam Tomis vletěl do útočného pásma a nedal píseckému brankáři sebemenší šanci. Za minutu se vydal na superobří slalom Pešta, ale v rozhodující moment přestřelil. V 16. minutě hráli Jihočeši další přesilovku. Martin Mazanec dostal puk na modrou čáru, ovšem ukvapeně vystřelil a trefil jen před sebou stojícího
Brunce, čehož zlínský útočník využil. Všichni ostatní hráči si pak pouze jen mohli z exkluzivního pohledu prohlédnout, jak svůj sólový únik proměňuje učebnicově zvládnutým blafákem. Na počátku druhé třetiny se naopak bránil přesile Písek. Domácí čtveřice se nechala rozhodit, takže obránce
Bořuta v klidu zacílil a… BUM! Kovář viděl tak maximálně pozadí clonícího hráče a potřetí inkasoval. Za půl minuty se kolem útočné modré čáry jen tak potuloval
Karel Jiřík a náhodou se k němu odrazil kotouč. Písecká sedmadvacítka zřejmě usoudila, že nemá cenu něco vymýšlet a ze středního pásma nahodila směrem k Pečírkovi lehoulilinkou žabičku. Jaké pak bylo překvapení všech, když brankář Hamé s hanbou lovil puk ze sítě. Tento gól však pranic nezměnil na aktivitě hostujících útočníků, kteří nebohého Kováře zasypávali sprškou povedených ran. Beci nastalé situace řešili tak, že Zlínské před bránou akorát po odpískání pořádně profackovali, z čehož vyplynulo několik menších potyček. Do konce třetiny stačil ještě sám ujet Jurík, ale beton píseckého mága vystihl směr jeho pokusu. A dvacet vteřin před sirénou nechali domácí forvardi rozjet se
Korčáka, kterého poté nezastavilo už nic a svou jízdu korunoval přesně mířenou střelou pod horní tyčku.
Závěrečná třetina začala již plně v režii moravského celku. Přečíslení střídalo přečíslení a chudák Jakub Kovář málem přišel i o zdraví díky střelám, které směřovaly na jeho hlavu. V čase 47:28 skončila jedna z mnoha situací dvou na jednoho brankou. Zakončoval Jiří Goiš. Ihned po vhazování rozložili obranu Korčák s Bruncem a bezmocný Kovář se odebral na střídačku. Sotva se do brankoviště postavil Michal Zeman, předvedli zlínští hráči další parádní kombinaci, která byla zakončena naprosto regulérní brankou. Rozhodčí Haškovec však bez váhání označil situaci jako postavení v brankovišti a změnu skóre nepřipustil. Ihned nato, v čase 48:42 ujel Jan Kovář a zamířil mezi Pečírkovy betony. Karel Jiřík přijíždějící z druhé vlny zatlačil gólmana do brány a Haškovec okamžitě branku uznal, i když by se o její platnosti dalo polemizovat. Jako autor byl zaznamenán mladší z bratrů Kovářových. Uběhlo osmnáct vteřinek a přečíslení (ehm…) písecké obrany znamenalo sedmou branku. Skóroval Marcaník. O chvilku později trefil mezeru mezi Zemanovýma nohama Jurík, puku se ale do pokračující cesty postavila tyč.
Až čtyři minuty před koncem se Písečtí začali zajímat také o útok. Járos, Bican, Kouba i Formánek však své slibné pozice lehkomyslně zahodili. Alespoň malé potěšení přinesla poslední změna stavu. Formánek vyhrál vhazování na Heindla, ten nabil Šimoníkovi, kterému nádherně sedla střela golfákem. O letící puk pak ještě lehce bruslí zavadil Formánek a dal tak výsledku konečnou podobu.
