Drama o třech dějstvích
A nyní už ke hře samotné. Písek dostal jednu ze dvou výhod přesilovky pět na tři na začátku osmnácté minuty zápasu. Po čtvrminutce našel Petele přihrávkou po modré Mazance, jehož střele šikovně ukázal cestu mezi Zatloukalovy betony Jan Kovář. Opava mohla odpovědět na samém počátku druhé třetiny. Tošenovjan se ocitl ve výhodné pozici mezi kruhy a propálil Kováře. Kotouč poskakoval na brankové čáře a nakonec přece jen zamířil opačným směrem, než za záda domácího gólmana. Následovaly nedovolené zákroky Čermáka a Wolfa, čímž Písek opět získal dvojnásobnou početní výhodu. Tuto však sehrál tragicky. Pokračující krizi musel hasit jistými zákroky Jakub Kovář. Wolf se protáhl přes nehybné obránce až těsně před něj, Mlýnek se Szewczykem zakončovali přečíslení, nikdo z nich si ale na žlutou jednadvacítku nepřišel. Na opačné straně otevřel Kouba Formánkovi zlatem vysázenou cestu k Zatloukalovi, ten však nejproduktivnějšímu hráči IHC rychlý švih zlikvidoval.
34. minuta přinesla nádherné provedení přihrávek na jeden dotek. Opavský “ťukes“ po ose Herman – Wolf – Tošenovjan vzbudil uznání, pouze Jakub Kovář jaksi neměl pochopení a zakončujícímu Tošenovjanovi zkazil radost pomocí svého betonu. O protiúder se okamžitě postaral Bíza, který si všiml najetého Karla Jiříka. Už se zdálo, že svůj průnik starší z bratrů Jiříkových spálí, dokázal ale, že je mistr ve střílení kuriózních branek a i když jeho původní pokus skončil na Zatloukalových chráničích, nějakým prapodivným způsobem se nakonec přece jen dostal až za jeho záda. Žlutomodří pokračovali. Jan Kovář se v útočném pásmu napřahoval připraven vypálit přibližující se puk směrem na bránu. Ovšem ještě než k němu doletěl, ukradl mu jej Gába a elegantně obkroužil chumel těl před brankovištěm. Pak zvedl hlavu a zřejmě jako omluvu předložil Kovářovi odkrytou část klece.
Druhý Kovář se zase činil proti nebezpečnému Tošenovjanovi. Tentokrát střelu opavské dvaadvacítky vyrazil ramenem. Následně se i domácí museli bránit přesile dvou hráčů. Statečně odolali, ale jen do chvíle, kdy se druhý vyloučený, Mazanec, dotkl ledu. Herman a (kdo jiný než) Tošenovjan tak dlouho nerušeně testovali Kovářovu obranyschopnost brány, až se jim nakonec podařilo přece jen puk do požadovaného prostoru protlačit. Domácí ještě na tuto změnu stavu dokázali rychle odpovědět. Maršík uvolnil křížným pasem na levé straně Kašpara, který prokázal střeleckou formu a bezchybně umístěnou ranou k protější tyči poprvé a naposledy rozesmutnil i druhého brankáře červenobílých – Vojtěcha Kročka.
Pak už červené světýlko svítilo jen na druhé straně. A hned dvakrát. Nejprve si Wolf nikým neobtěžován našel to nejvhodnější místečko ve výhledu Jakuba Kováře a střílenou přihrávku od Plánovského zužitkoval nečekaně přesným bekhendem do víka. Zanedlouho si ve vlastním oslabení nešetrně vypůjčil kotouč od Peteleho Vlašánek a parádní dělovkou zavěsil. Utkání náhle dostalo nový náboj. Kovář ale neutralizoval jak nebezpečného Blagu, tak i za přispění své brankové konstrukce Jurdiče. Minutu před sirénou mohl definitivně ukončit snažení hostujících hráčů Gábou vyslaný Fořt, rozhodl se ale závěr ještě více zdramatizovat a zamířil jen do míst, kde čekala Kročkova lapačka. Opava tedy zkusila i hru bez brankáře, ale bez větších úspěchů. Když pak Karel Jiřík ze středového kruhu jen o fous minul prázdnou bránu, skončilo utkání těsnou výhrou IHC 4:3.
