Archiv
Písecký dorost zase bez bodu
Až budou jednou senioři a budou válet kdesi v extralize, na tuhle sezónu v píseckém dorostu asi zrovna rádi vzpomínat nebudou. Po 31. kolech okupují mladíci od Otavy v desetičlenné tabulce osmou pozici, a i když předvánoční vývoj naznačoval písecký “šplh“ k vyšším pozicím, lednový a únorový bodový přísun je však natolik dietní, že baráž o nejvyšší soutěž je skutečně utopií. Ani zápas s béčkem Pardubic moc radosti nepřinesl. Písek zásluhou Tomáše Kavlíka sice rychle odpověděl na rychlou branku hostí, nicméně poté již skórovali pouze “perníkáři“. V zápase o čtyři body si tak domu vezou všechny.
Jakub Kovář: Juniorskou extraligu už příští rok chytat nechci
Mnozí odborníci jej označují za nejlepšího brankáře juniorské extraligy. Zřejmě zcela zaslouženě. Jakub Kovář drží ze všech gólmanů chytající mládežnickou soutěž mimo jiné i nejlepší průměr obdržených branek na zápas. Písecký odchovanec se také zúčastnil dvou posledních šampionátů jak hráčů do osmnácti, tak i do dvaceti let. V současnosti, při zranění Romana Turka plní Kovář roli budějovické brankářské dvojky. "Takže jsem se do Tábora zatím nedostal," říká nadějný gólman k tomu, že mu byly vyřízeny střídavé starty do Tábora, jednoho z nejbližších konkurentů Písku.
Ani forma Pelhřimovu na Písek nestačila
Miroslav Holec je k nezastavení. Poté, co načal úvodními brankami Žďár, nešetřil ani Pelhřimov a díky jeho trefám, mezi které se vklínil gól Ondřeje Mikesky, se Písečtí radovali z důležitého vítězství. Pelhřimov byl slabým soupeřem pouze na papíře, jeho poslední výborné výsledky vzbuzují respekt. Písek ho však dokázal v sezóně pokaždé porazit a hodně přispěl k současnému umístnění "Pejru". Mužstvo trenéra Rybáčka neztrácí kontakt se špičkou, boj o co nejlepší místo do play-off bude ještě hodně zajímavý!
Soupeři pozor! Míra Holec se rozjel!
Dělá to vždycky, tentokrát to ale dělal ještě viditelněji a elegantněji. Pro Miroslava Holce sloužili v sobotu vpodvečer soupeřovi obránci jen jako názorné pomůcky, na nichž dokazoval svůj nesporný talent. Nepolapitelné průniky, překvapivá řešení situací, ladné bruslení. To vše bylo k vidění v dresu s jedenasedmdesátkou. „Oni ale nebyli nijak těžký soupeř,“ mává rukou hráč, jehož jméno znovuzrození písečtí příznivci skandovali během utkání nejčastěji. "Mííííra Hooooolec", neslo se tribunami vždy, když hbitý forvard provedl něco neobvyklého. Směrem ke kotli pak sám mladý hokejista nejednou děkovně pokynul.
Už je asi čas vykašlat se na hokej, usmívá se otlučený bojovník Ondřej Mikeska
Na první pohled vypadal jako nějaký junior. Jedenáctka na zádech a zarputilá bojovnost ale napovídaly, že jmenovka nelže a s plexisklem (a později mřížkou) přes celý obličej se po ledě skutečně prohání starý známý Ondřej Mikeska. Novou image musel zvolit kvůli stále ještě ne úplně zahojené zlomenině líce. „Kluci se tomu smáli, ale bylo to skutečně po nějakých osmnácti letech,“ vzpomíná druholigový veterán, kdy že naposledy nastoupil na led s kompletní ochranou tváře. I přesto to se ale Mikeska v utkání s Táborem podílel na všech brankách svého mužstva.
Zpráva z jednání výboru IHC Písek
Témata pondělního setkání výboru klubu IHC Písek se točila kolem několika ožehavých otázek, které se v současné době týkají píseckého hokeje nejvíce. Ať už je to shánění posil do nadcházejícího konce sezóny, ať už to jsou nepříliš přesvědčivé výsledky písecké mládeže nebo také spolupráce s městem a s jeho novým zastupitelstvem. Několik stanovisek a závěrů z jednání shrnujeme v tomto článku.
Špatná zpráva! Mošovský končí….
Devět zápasů. Tolik utkání stačil odehrát útočník Karel Mošovký než ho jeho nelítostný hokejový osud z ledu znovu odvolal. Úraz, který utrpěl v zápase 29. kola v Jindřichově Hradci, kdy ho jeden z protihráčů narazil na mantinel, znovu obnovil Mošovského dávné zdravotní problémy. Jednomu z největších talentů píseckého hokeje posledních let se tak návrat k velké škodě všech hokejových fanoušků nezdařil. Za svou snahu pomoci píseckému hokeji v dobách nejtěžších mu však patří nesmírné uznání.
Místo zápasu za Drahonice vypomohl Písku s Kolínem
Diváci zápasu s Kolínem hledali v zápasovém zpravodaji hráče s osmnáctkou na písecké soupisce marně. Že by zase nějaký junior? Ne, pozorní diváci jistě v postavě s číslem osmnáct rozeznali starého známého Jana Marouška, i když by jim k němu spíše pasoval původní dres s číslem 43. O startu jednatřicetiletého útočníka se rozhodlo nedlouho před zápasem, kdy se píseckým trenérům pod rukama vinou nemocí a zranění hroutila sestava na sobotní zápas. To by ještě nebylo nic tak neobvyklého, kdyby o Vánocích nevyšla překvapivá zpráva, že Jan Maroušek v Písku končí...
Filipimu řekli: Zkus to! A on zařídil tři body
Prožil skvělý návrat. Po dvou venkovních utkáních, v nichž si opět zvykal na zápasovou zátěž, se píseckým divákům v plné polní představil ve středu proti Pelhřimovu. A hned - jako v této sezóně první z hokejistů IHC - nasázel hattrick. Navíc se jeho tři trefy vešly mezi 29. a 43. minutu a nikdo další v té době neskóroval. Milanovi Filipimu, bývalému hráči například extraligových Pardubic nebo Českých Budějovic, ale třeba i polské Osvětimi, se podařil comeback do hokeje, i když už jen druholigového. Rok a půl o něm nebylo zmínky, teď je zpět. „Cítím se úplně v pohodě a chci pomoct týmu a sám mít z hokeje radost,“ vzkazuje čtyřiatřicetiletý centr, na jehož hře není znát ani dlouhá pauza, ani vleklé zranění. Navíc je patrné, jak má do ledové zábavy opět velkou chuť.
Jan Rybáček: Udělám, co bude v mých silách!
Již nějakou dobu se potichu mluvilo o tom, že by trápící se písecký tým mohl převzít právě on. Ve Strakonicích, jejichž áčko vedl a s nímž se probojoval až do semifinále druhé ligy, i posléze s píseckou juniorkou si totiž vedl obstojně. Poté, co se mladíci IHC pod jeho taktovkou loni dostali až do baráže o extaligu, mají letos i přes odchod opor velkou šanci tento úspěch zopakovat, a to převážně díky jeho cílevědomé koncepční práci. Jan Rybáček patří stále k mladším trenérům, nesnáší porážky, není spokojený téměř nikdy a má rád náročné výzvy. Teď ho čeká veletěžký úkol - vtisknout mdlému souboru vítězného ducha. „Hokejisti jsou tady velmi dobří, stoprocentně kvalitní, a z hlediska kondiční přípravy je to mužstvo připravené dobře. Je třeba zapracovat na psychice,“ říká. Do vánoční přestávky jej čekají tři utkání, v nichž nehodlá měnit herní styl. Poté se ale vrhne na taktické záležitosti a chce proházet i složení formací. V rozsáhlém rozhovoru se dozvíte podstatné věci ohledně jeho příchodu na lavičku…
Ve Strakonicích mohu dělat to, co umím
Stále ještě by mohl hrát hokej. Kdoví, jak by točil hlavy soupeřům dnes, když i v mládí projevoval výjimečný technický cit a vyzrálost. Pavel Hejl však dnes již hokej nehraje, nicméně brusle stále obouvá den co den. Nedávno se stal asistentem Stanislava Kašpara, trenéra Strakonic a se svým novým klubem přijel do Písku. A po zápase se netvářil nijak šťastně, vysoká výhra domácích mu radost neudělala. Jeho Strakonice nestačily. „Písek má zkrátka mnohem víc natrénováno,“ hledal důvody prohry 8:4 začínající trenér Pavel Hejl.
Reprezentant Hauer dostal novou chuť do hokeje, Kreuzmana Písek nezajímá
Proti Strakonicím obstaral zvýšení stavu na 2:0. V následné přestřelce pak jeho výstavní bomba poněkud zanikla, což je docela škoda. Dvaadvacetiletý Lukáš Hauer totiž umí vystřelit opravdu pěkně zostra, o čemž přesvědčil už v loňském ročníku, svém premiérovém v barvách Písku, a dokazuje to i v sezóně právě probíhající. Tu musel vinou zraněného zápěstí na čas přerušit, poté na beka přeškolený útočník párkrát zaskočil v ofenzivních řadách. A začal opět sbírat kanadské body, které pomáhají Písku k pomalému, leč v poslední době úspěšnému postupu tabulkou výše. „V sobotu jsme měli s Nymburkem docela hoňku, nakonec jsme to ale zvládli, stejně tak dneska, takže už snad budeme v osmičce,“ doufá. IHC se opravdu po nějaké době nachází na příčkách, zajišťujících postup do vyřazovacích bojů.
Gajovskému vyhovuje, že v Nymburku dostává hodně prostoru
Odmalička byl zvyklý přetahovat přes hlavu žlutomodrý dres. Tentokrát udělal to samé, ovšem v šatně, kterou do té doby na píseckém zimáku nepoznal, a ačkoliv měl onen trikot stejnou barevnou kombinaci, patřil Nymburku. Právě tam totiž Nikolu Gajovského, devatenáctiletého odchovance IHC, posílá nabírat dospělé zkušenosti jeho nový klub z Mladé Boleslavi. V sobotu nastoupil poprvé na ledě, který jej hokejově vychoval, jako hostující hráč. „Je to něco nového. Na jednu stranu to je zajímavý zážitek, na stranu druhou nebylo zrovna ideální, že se s protihráči navzájem známe. I přesto se mi ale hrálo dobře,“ hodnotí.
Davida Pospíšila drží u hokeje sranda v šatně a vedle mladších spoluhráčů prý nestárne
S úsměvem na rtech a v triku s logem mladoboleslavského klubu vyšel z rozjařené chrudimské kabiny a ochotně se rozpovídal. Jeho tým právě uhájil výhru nad domácím IHC a sympaťák David Pospíšil, výrazná osobnost tuzemského hokejového dění, si mimo jiné po dlouhé době zahrál na píseckém stadionu, kde si coby voják odkroutil dva roky před definitivním nastartováním své dlouholeté extraligové kariéry. Tu strávil střídavě v Pardubicích a Plzni, na skok se ukázal i ve Vítkovicích nebo ruském Petrohradu. Loni pomohl v první lize Mladé Boleslavi, letos už ale coby kapitán šéfuje pohodářské partě, která se sešla v druholigové Chrudimi. „Pro radost tam zajedeme, potrénujeme, zahrajeme si,“ říká o sobě a svých současných spoluhráčích, kteří už s hokejem něco zažili…
Filip Kubiš si přeje více štěstí pro svůj tým, Pospíšil skóroval díky zkušenostem
V brankovišti se proti Chrudimi činil, přesto třikrát inkasoval. Filipa Kubiše sice pokořili dva zkušení harcovníci – Pospíšil a dvakrát Zadina – jinak ale dokázal zlikvidovat i nebezpečně vypadající situace, bloudící kolem jeho tyčí. A musel se ohánět už od úvodních okamžiků. „Zezačátku na nás vlítli, to je pravda. Už po několika vteřinách měli velkou šanci, ale netrefili bránu,“ přitakává sám gólman. „My jsme naštěstí začali hrát také, už jsme si asi uvědomili, že je zápas a hru jsme srovnali,“ dokončuje myšlenku, možná i s trochou ironie.
