Archiv
Jak se krotí kohouti aneb s juniory krátce o tom, jak pýcha předchází pád
Zápletka domácí nadstavbové premiéry píseckých juniorů by v lecčem mohla konkurovat kdejaké vyhlášené latinskoamerické telenovele. Nedělnímu derby mezi hochy od Otavy a mladými kohouty z Tábora toho totiž moc nescházelo: utkání mělo spád, nechybělo mu napětí ani jiskřivá atmosféra, přineslo s sebou několik překvapivých zvratů a ještě navíc posloužilo jako cenná lekce pro oba zúčastněné výběry. Divácké srdce muselo zaplesat již nad infarktovým a nervydrásajícím průběhem úvodního dějství - jeho začátek patřil domácím hokejistům, již šli poměrně rychle do dvougólového trháku, o ten však relativně záhy (v rozmezí necelé minuty) a hlavně poměrně dost nečekaně přišli. Hosté si navíc zakrátko připsali ještě jeden gól k dobru, ani ten se ale na střeleckém účtu příliš dlouho neohřál - krátce před koncem periody bylo totiž opět srovnáno. Na světelné tabuli tak po první dvacetiminutovce zelo skóre 3:3, příznivci obou celků tím pádem měli o přestávce o čem diskutovat, trenéři co vytýkat a hráči nad čím se zamýšlet. Protože hektický start zápasu posloužil oběma týmům jako vydatný předkrm, prostřední dějství tak bylo o poznání střídmější. Lépe se s ním vypořádali Táborští, jimž se podařilo využít velké nedisciplinovanosti žlutomodrých a svému vyzyvateli na konto toho znovu odskočit. Písečtí tak od svého rivala inkasovali již druhou tvrdou ránu v řadě, pročež se zdálo, že hledat recept na překonání motivovaného a rozjetého Tábora budou hledat už jen stěží. Nakonec jim k tomu ale postačil jeden jediný impuls v podobě další vyrovnávací branky, po níž nejenže raketově procitli, v žilách jim navíc obratem začala znovu kolovat velká bojovnost a touha dovést i toto vzájemné střetnutí do vítězného konce. To se jim posléze podařilo, když svedli využít dvou soupeřových chyb. Tou první nejprve v přesilové hře znovu zvrátili vývoj zápasu, tou druhou v pořadí si už pouze pojistili svůj triumf. Svěřenci trenéra Volfa tak již potřetí v řadě sáhli po třech bodech, v nadstavbě jsou zatím stoprocentní a páteční měření sil s houževnatou Třebíčí vyhlížejí z průběžného prvního místa tabulky.
Dominik Hašek: V Písku jsou dobré podmínky pro trénink
Tohoto muže asi netřeba představovat. Dominik Hašek, mimo jiné olympijský vítěz a národní hrdina z Nagana, držitel Stanley Cupu, sedmi Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře NHL a dvou Hart Trophy udělovaných nejlepšímu hráči kanadskoamerické ligy, je osobnost svým věhlasem přesahující hokejové mantinely. Letos, v jedenačtyřiceti letech, bez váhání přijal roční nabídku na působení u Rudých Křídel z Detroitu, s nimiž před čtyřmi roky vyhrál nejcennější hokejový grál, a právě v těchto dnech končí svou individuální přípravu na další náročnou sezonu. Pod tradičním dohledem brankářského vševěda Josefa Bruka a poprvé také s tréninkovým partnerem Tomášem Poöpperlem už potřetí zavítal prohánět své nadpozemsky rychlé tělo i do Písku.
