Květoňova paráda, Holcovo probuzení a Kořánkova obětavost

„To vyplynulo ze situace. Podle mě ti beci udělali hroznou chybu. Hlídali si Mikiho a Kolce na mantinelu a já jsem šel jen na útočníka, který couval a neměl vůbec žádnou rychlost. Tak jsem to zkusil a vyšlo to,“ pokrčí jen rameny písecký tahoun. Takže zkrátka a dobře, v jeho vysvětlení neexistuje nic jednoduššího pod Sluncem, než projet celé kluziště a fouknout puk pod horní tyčku. A vůbec, to zakončení? Také neméně obdivuhodná práce! „Už od modré čáry jsem věděl, že budu střílet na lapačku. Tohohle gólmana jsem si pamatoval už z Tábora. Má rychlé nohy, umí perfektně vyjíždět blafáky - o čemž jsem se sám přesvědčil – proto jsem přesně věděl, kam zamířím,“ prozrazuje Květoň. A přidává i svou strategii, která ho v jeho přesvědčení utvrdila a kterou možná mnoho hokejistů neprávem podceňuje… „Vždycky sleduju brankáře už při rozbruslení. A tentokrát jsem viděl, že co střela na lapačku, to gól.“

Po úvodní sérii obrovských šancí, které Písečtí zahrabali do propadliště hokejových dějin, přišlo tohle fantastické číslo vhod, aby povzbudilo spoluhráče, jimž se už možná na mysl začaly vkrádat pesimistické úvahy. „Určitě! Nám to pomohlo a i diváky takhle pěkný gól nabudil. Byla to nádhera!“ okomentoval nádherný moment Milan Kořánek. Ani trenér Rybáček nešetřil chválou na autora branky. „On výborně čte hru. Jiný by třeba přihrával do strany, ale on vidí, že jsou beci daleko od sebe, projde přes protihráče a dává to do víka. To prostě musí mít v sobě, s tím se musí narodit. On tohle zkrátka umí a je v tom vynikající,“ vykládal. Navíc neopomněl zmínit ani další Květoňovu chvíli – přihrávku mezi kruhy na Holce, který pak zvýšil na 2:0. „Nedával to z první, ale počkal, až obránce zareaguje na pohyb, a až potom to dal Mírovi Holcovi, který měl díky tomu více času. Ty góly byly jasně Tomášova práce,“ uznal kouč. „Úplně jak řekl Vláďa Kubeš - to je hokejista, jehož myšlení a techniku by mu mohl závidět kdejaký extraligový hráč. To je naprostá pravda,“ dodal ještě na adresu Tomáše Květoně.

Stejně jako "Kytka" se ale ve čtvrtém klání série konečně prosadil i další dosud mlčící střelec. Již zmíněný, s dvaceti brankami druhý nejlepší střelec mužstva v základní části, Miroslav Holec. Ten rozvlnil síťku dvakrát, stačil orazítkovat tyč a zahodit minimálně dvě další příležitosti k hattricku. A ještě, jak u něho bývá zvykem, svou rychlostí motal hlavy protihráčům. „Dneska už to bylo lepší. Snad se zase chytnu, když jsem se trefil,“ zauvažoval sám devatenáctiletý křídelník. „Minulé zápasy to bylo hrozné. To jsem si nevěřil už ani na kličku, utíkal mi puk,“ vzpomínal. Čtvrteční výkon ho ale dostal do fazóny, jakou oplýval v průběhu dlouhodobé části ligy. „Snažil jsem se neustále soustředit a pořádně makat. V Klášterci jsem podle mě málo bojoval, teď jsem se to snažil změnit,“ zmínil Holec recept, jak ven z nepohody. Tak si přejme, ať mu forma vydrží!

Třetí hvězdou mezi borci v poli byl forvard, který sice v dosavadním průběhu play-off ještě nezaznamenal ani bod, přesto je ale jeho příspěvek neméně cenný. „Skákal po palici, je úplně zabitý, ale rval to až do konce. To je od kapitána naprosto super, jak jde příkladem. Díky mu za to,“ rozplýval se nad obětavostí Milana Kořánka Jan Rybáček. Měl skutečně proč. Písecký bojovník totiž na ledě vynikal hlavně v mnoha oslabeních, kdy nebojácně blokoval rány soupeře a rozrážel jeho kombinace. V poslední tetině pak při jednom ze svých kamikadze skoků schytal dělovku kláštereckého obránce do ruky. „Šlo to přes hokejku a přerazilo mi to prst. Musím s tím na rentgen, ale snad to nebudu mít zlomené,“ přeje si sám zmiňovaný, přičemž se podívá na svůj oproti normálu jednou tak takový namodralý ukazováček. I přes nepříjemně vypadající poranění však zápas dohrál. „V té chvíli to ani nebolí. Až to přijde k sobě, bude to horší,“ hořce se usmívá Milan Kořánek. Nezbývá než věřit, že bude do soboty v pořádku…