Menu Další Zavřít Zavřít
Rozhovory
     17.02.2012       Pavel Šácha

Nemůžeme teď kalkulovat, do zbylých zápasů je třeba dát úplně všechno, říká talentovaný bek

Kdyby se v letošní sezoně sestavoval žebříček píseckých hokejových překvapení, jeho jméno by figurovalo na nejvyšších příčkách. Teprve dvacetiletý obránce David Pavlíček dostal v průběhu této prvoligové sezony příležitost ukázat, co v něm vězí. Chytil ji za pačesy a patří ke spolehlivým stálicím defenzivních řad. Z osobního hlediska může být tedy spokojen, také jeho rozpoložení je ale pevně spjaté výhradně s úspěchy či neúspěchy celého týmu. A ten teď na sklonku základní části neprožívá zrovna příjemné sportovní období…

Nepovedený zápas se Šumperkem přišel v tu nejméně vhodnou dobu. Co se přihodilo, že v něm diváci dlouho viděli jen stín mužstva, které je předtím tolikrát rozjásalo?
„Byli jsme si dobře vědomi, jak moc důležitý je to pro nás zápas. Řekli jsme si, že pokud zopakujeme výkon proti Třebíči a přidáme góly, bude to dobré. Začátek se nám povedl, využili jsme přesilovku a bylo to dobré. Jenže pak jsme úplně přestali hrát a soupeř výsledek otočil. Najednou jsme se dostali do takové hloupé křeče. Hrozně moc jsme chtěli, ale až do konce jsme se prostě vytrápili. Stalo se, a už s tím nic neuděláme. Nezbývá nám, než dát teď úplně všechno do těch tří zbylých zápasů základní části. Nekoukat nalevo, napravo a udělat maximum pro úspěch.“

Šňůra tří porážek v řadě vaši účast v play-off dost oddálila. Proč se najednou nedaří?
„Vyhráli jsme předtím zápasy hlavně kvůli tomu, že jsme měli výborný pohyb a hráli s obrovským nasazením. Neřekl bych, že jsme se nějak uspokojili nebo polevili v bojovnosti. Nevím… (smutně) Prostě se nám teď ani trochu nedařilo plnit na ledě to, co máme stanovené. Možná nás srazil zápas v Litoměřicích. Měli jsme ho výborně rozehraný. Od druhé třetiny už jsme sice hráli špatně, ale určitě se nemělo stát, abychom soupeři dovolili otočit z nula dva na tři dva. Tam bych možná hledal počátek té krize. I když znovu říkám, následující utkání s Třebíči herně špatné nebylo, ale nedali jsme v něm góly.“

Přejděme k vám. Pomineme-li poslední výsledky týmu, prožíváte skvělou sezonu…
„Ze začátku – ještě za pana Stárka – jsem jezdil hrát druhou ligu do Jindřichova Hradce. Pak přišel pan Řeháček, sledoval mne na tréninku a rozhodl se mne zkusit v zápase. Od té doby hraju stabilně. Jsem za to samozřejmě hrozně rád a doufám, že mám pro mužstvo alespoň nějaký přínos. Je to totiž vždycky hlavně o týmu, osobní pocity a spokojenost jsou k ničemu, když se mužstvu nedaří.“

Čekal jste takovou šanci?
„Trošku jsem doufal, že bych si mohl první ligu zahrát, ale zase tak moc jsem tomu nepodléhal. Důležité bylo, že jsem nevěšel hlavu a věřil tomu, že ta příležitost třeba přijde. Stalo se a v každém zápase se snažím hrát tak, abych splnil, co se ode mne na ledě očekává.“

Jak se v písecké prvoligové kabině cítíte?
„Parádně, partu máme výbornou. V šatně panuje dobrá nálada, i když samozřejmě stoupá a klesá s výsledky. Tak je to ale všude. Líbí se mi, že tu není žádný výrazný problém. Je tady hodně kluků odjinud, ale všichni jsou super. To platí i pro ty, kteří jezdí z Kladna. Perfektně zapadli a žádný z nich sem nikdy nepřijel s tím, že je to pro něj nějaký trest nebo ponížení.“

S čím vyrukujete do zbylých tří kol základní části?
„Nemůžeme kalkulovat, je třeba se pokusit za každou cenu urvat co nejvíce bodů. Pak se uvidí, jestli nám to bude stačit na osmičku nebo ne. V posledním kole hrajeme v Chomutově, a tam to bude těžké. I proto musíme přivézt body už v sobotu z Benátek. Pak nás čeká doma Havlíčkův Brod, a myslím si, že to bude pro Písek zápas roku. V něm pro nás bude ohromně důležitá podpora diváků. Vím, že jsme je v tom posledním zápase nepotěšili, ale v pondělí proti Havlíčkovu Brodu budeme jejich pomoc opravdu moc potřebovat.“