Ne! Písku to teď prostě nejde!
Písečtí se sice ujali poměrně brzy vedení díky povedené trefě v útoku zaskakujícího beka Hauera, během druhé třetiny ale o náskok přišli a byli to oni, kdo musel v posledním dějství dotahovat jednogólovou ztrátu. To se nakonec díky dalšímu ojedinělému ofenzivnímu záblesku s podpisem nejlepšího střelce mužstva Řehoře povedlo, avšak za necelou minutu už zase modrožlutí prohrávali. V posledních okamžicích utkání pak bylo docela pěkné podívání na snahu hráčů IHC o zvrat, fanoušci by ale podobné tempo chtěli vidět po celý zápas. Navíc po nešťastném Hauerově klopýtnutí hosté zvýšili, takže Burkoňův zásah už neznamenal nic kromě stanovení konečné podoby výsledku. Zkrátka a dobře - trápení pokračuje...
Hosté se směrem dopředu pořádně odhodlali až koncem třetiny. Začátkem té druhé pak rychle a celkem lacino přišli k téměř dvě minuty trvající dvojnásobné početní výhodě. Písek se první minutu bránil v poklidu a s nadhledem, zčistajasna ale přišla kombinace na jeden dotek po ose Meloun – Bukáček - Lojek, a žďárský útočník, stojící přesně tam, kde měl v podobné situaci stát – tedy na hranici kruhů – rozsvítil červené světlo ranou pod horní tyčku.
Písečtí se nenechali položit. Netrvalo dlouho, a přišly dva okamžiky, v nichž hrál hlavní roli zatím produktivní Jan Maroušek. Ten nejprve vykličkoval puk pro Míku, který už možná měl střílet, ne volit přihrávku zpět, jíž navíc zblokoval jeden z hostujících borců. Ještě v témže střídání pak Marouškův dobrý pokus švihem jen tak tak že Jedlička vytěsnil mimo tyče.
Zhruba od poloviny utkání tempo hry s přibývajícím časem postupně opadalo, a to na jedné i druhé straně. Sem tam se někdo dokázal dostat do nějaké té příležitosti, hlavně se tak ale dělo po nějakém tom zaváhání někoho z protihráčů. Jinak toho bylo k vidění hodně, hodně málo.
V sedmatřicáté minutě nejprve dobrou přihrávkou uvolnil Míku Hauer, ovšem celá akce brzy skončila bez výsledku pro domácí barvy, ba co více, rázem se na nebohého Svobodu vyřítilo trio soupeřů. Zkázu dokonala střela Bukáčka, která si dokázala proklestit cestu skrze Kubišovy chrániče.
Do posledních dvaceti minut hry pak Písek vkročil viditelně nervózní. Jeho snaha o otočení dalšího ze série hrozivých výsledků však byla jednoduše zoufalá. A hráčům Žďáru náramně vyhovovalo, když se hrálo co nejdále od jejich brány. Co na tom, že ani oni nic kloudného nevymysleli. Až náhle - vlastně z ničeho – přišlo chvilkové zahřátí pro promrzlé písecké publikum. Míka na mantinelu elegantní zadovkou poslal do útoku Burkoňe, který se udatně probil přes obranný val soupeře. Puku, který přitom na okamžik ztratil zpod kontroly, se okamžitě ujal rozjetý Řehoř a nechytatelnou bombou do “vinglu“ vyrovnal.
Nic ale nebylo tak jednoduché. Okamžitě po následném vhazování ujel domácí obraně Kunstmüller, jeho slabý švih ale Kubiše příliš neohrozil. Na opačnou stranu se hned vydal Kica, jehož nájezd byl zastaven zákrokem na hranici faulu. A do třetice – do dalšího protiútoku se utrhlo duo Kunstmüller - Bukáček, které už úspěch slavilo. Miroslav Bukáček nevymýšlel žádné kombinace, jen napřáhl a trefil přesně.
Písečtí najednou nasadili viditelně vyšší rychlostní stupeň a před Jedličkou bylo chvílemi opravdu velké horko. K čemu to ale bylo, když nepřicházely šance a navíc brankář Žďáru, ani možná nevěděl jak, ale chytil i Míkovu střelu bez přípravy po chytrém Marouškově uvolnění. Vyloučení Aleše Koželuha necelé dvě minuty před závěrečnou sirénou dalo domácím naději, na modré čáře ale nešikovně s kotoučem na holi zakopl Hauer a ujíždějící Kunstmüller trochu se štěstím našel skulinu pod Kubišovými betony. To, že téměř okamžitě napálil po Kicově přistrčení puk za Jedličku Burkoň, už nezměnilo nic. Písek v samém závěru nedokázal srovnat ani v šesti bez brankáře.