Z derby s Táborem vyšli Písečtí bez bodu, ale se vztyčenou hlavou
První dvacetiminutovku otevřel a sympatický začátek Píseckých nastartoval svou nebezpečnou jedovkou z levého kruhu Martin Koupal, který se tak pro své spoluhráče stal okamžitou inspirací. Puk se totiž záhy dostal k Polatovi, jehož razantní ránu od modré čáry šikovně tečoval mladičký Novák, čímž se postaral o to, že jeho jmenovci strážícímu svatyni hostů poprvé citelněji zatrnulo. První úspěšný zákrok si na druhé straně připsal i Štekr, jenž svůj tým podržel proti z mezikruží pálícímu Urbancovi. Hráči IHC se ovšem osamoceným táborským ostrostřelcem nenechali zviklat, kotouč si opět spěšně převzali do své péče a i nadále přiživovali svou podnikavou náladu. Do samostatného úniku byl zanedlouho vyslán Jakub Doktor, ten však se svým přizvednutým bekhendem v rozhodující moment rovněž nepochodil. Chybnou rozehrávku Písku posléze zachytil Blažek, který sice měl zejména díky jeho počinem mírně konsternovaným a zaskočeným domácím dostatek času a místa pro to si své zakončení patřičně připravit, Štekrovu klec pak ale smolně minul. Obdobným způsobem zakrátko zahrozil i Březina, jeho pokus z prostoru mezi kruhy ovšem žlutomodrý brankář doslova labužnicky zlikvidoval lapačkou. Od oné chvíle už ale opět úřadovali převážně domácí borci. Táborského zaváhání ve střídání kupříkladu mínil využít Nováka dnes s chutí ostřelující Polata, načež hoši od Otavy sehráli ještě dosud jednu ze svých nejzdařilejších přesilovek, přesný zásah nicméně ani navzdory velké smršti ran a souvislému tlaku neslavili. O dalším bojovém plánu tak oba celky v šatnách diskutovaly za nerozhodného stavu 0:0.
Kohouti do druhé třetiny vlétli s jasným úmyslem vzít nadcházejících dvacet minut za podstatně lepší konec, nežli učinili v úvodu utkání, kdy si vyjma pár příležitostí vzniklých na úkor píseckých minel s pukem nepotykali zrovna dle nimi očekávaného gusta. Prvním průkopníkem této táborské idey se pak stal před brankovištěm hlídkující Havran, jenž dostal puk přímo na hůl a bez váhání vypálil z první, avšak nezacílil přesně. V útočné třetině obratem nebezpečně operovalo trio ve složení Koupal-Vlk-Suda, k nimž se zakrátko připojil i Bárta, jemuž se podařilo ukořistit puk ze soupeřovy hole a úspěšně se proháčkovat až za modrou čáru, kde byl ale následně zastaven nevybíravým zákrokem hostujícího obránce. Hned poté se proti Štekrovi nenadále vyřítil jako utržený vagon Pechánek, jehož rána byla reflexivně vyražena pravým betonem. Domácí gólman odolával dlouho, na prozatímním netknutém stavu měl stejně jako jeho brankářský kolega na druhé straně markantní podíl, v závěru druhé periody však nakonec přeci jenom kapituloval. Hlavní sudí totiž po sporném zákroku domácího hráče nařídil navzdory značné nevoli písecké střídačky a publika trestné střílení ve prospěch Davida Blažka, který nikam nespěchal, trpělivě se plížil a pečlivě rozmýšlel, kam svůj pokus umístí, načež vyslal prudkou střelu zápěstím, jež prošla nad vyrážečkou píseckého brankáře a zaplula k jeho pravé tyči. Jeho trefa tak kromě úvodní branky zápasu znamenala pro dosud statečně a odhodlaně bojující hochy od Otavy i nepříjemnou studenou sprchu, ze které se hodlali po pauze v každém případě oklepat.
Vstup do závěrečného dějství by si ale Písečtí byli bývali bezesporu dokázali představit i lépe. Již po necelých třiceti vteřinách hry se museli bránit, což ovšem nakonec zvládli zejména díky své velké obětavosti a bojovnosti na výbornou. Stejným způsobem vyvázli i z dalších drobných patálií - vždy dokázali kooperovat a svou předvídavostí zmařili většinu zamýšlených akcí hostů. Jedním příkladem za všechny se stal obranný zákrok Červinského, který svým dobrým postavením odklonil chystaný dlouhý svižný pas Březiny na Urbance, jenž se před Štekrem znovu ochomýtal zcela sám. Následující táborské souhře ale ani při vší snaze přeci jenom zabránit nedokázali: upotřebením svých rychlých rukou se do příhodné pozice dostal Blažek, jenž protřele nahrál zprava najíždějícímu Radimu Heřmanovi, který už jen parádně zavěsil, čímž celé přečíslení korunoval. Domácí přesto na jakékoliv skládání zbraní stále nepomýšleli - i nadále zarputile usilovali o vykřesání naděje. Příležitostí k tomu měli spoustu, poněvadž se hosté dopustili řady zbytečných faulů. Opravdu důslední byli Písečtí především při závěrečném tlaku, během něhož vystupňovali svou početní výhodu pět na tři odvoláním brankáře, Nováka však ani v šesti hráčích stále ne a ne nachytat. Při power-play naopak sami ještě jednou inkasovali, když přes větší část hřiště zakončoval do prázdné brányRadim Heřman, jehož druhá trefa v zápase pak i zároveň uzavřela skóre celého utkání na konečných 0:3
