Dorostenci vyválčili další vítězství
střely na branku: 24:34
Začátek zápasu se, jak už bylo řečeno, odehrával bez výraznějších momentů. Oba týmy sice nasadily vražedné tempo, rychlonohé útočníky však stejně dobře zastavovali jistí beci. Hra se tak sice přelévala z jedné strany na druhou, ale ani jeden tým nezískal převahu a oba gólmani si spolu klidně mohli na dálku sdělovat nejžhavější zážitky, protože vyjma opravdu několika málo těžších zásahů neměli v podstatě žádnou práci.
První se přece jen zapotil domácí Jakub Kovář, a to až v 16. minutě proti Buriánovi. Třebíčský útočník se náhle zjevil na levém křídle nehlídán, avšak dříve než stačil něco vymyslet, Kovář mu svou holí odpálil kotouč. Burián se nevzdal a hned nato prověřil píseckého brankáře společně s Nahodilem v přečíslení. Kovář vyšel z tohoto souboje vítězně a jako by toho nebylo málo, ještě v téže minutě musel rychle sklapnout své betony proti dobře mířenému pokusu Kejdy. Domácí útočníci se ke slovu dostali až minutu před první sirénou. Díky důrazu Fořta střílel z bezprostřední blízkosti Ondřej Jiřík a po chvíli Pešta s Karlem Jiříkem nadějně tečovali Kašparův pokus.
Nasazená rychlost a obranná práce obou týmů nemohla vydržet věčně a změna byla viditelná hned po přestávce. Forvardi, ať už ve žlutém nebo červeném dresu, se začali probíjet do vyloženějších střeleckých pozic. Pro příklad poslouží samostatný nájezd Nahodila, který ovšem pouze vyprášil Kovářovy betony. Jako naschvál pak domácí brankář inkasoval z nenápadné situace. Obránce Mazanec chyboval při vyvážení kotouče o který jej obral Kundela. Ten ač tísněn svým “nahrávačem“, jenž se snažil vlastní zaváhání napravit, trefil přesně horní část klece. Brzy se ale počet vstřelených branek vyrovnal. Karel Jiřík převzal nahrávku od Šváchy a rozjel se, což znamená, že po ledě se chvíli pohyboval utržený vagón. Po levém křídle se dostal do útočného pásma, bez problémů převálcoval nebohého obránce a vypálil. Burgr sice střele vložil do cesty chrániče, Jiříkovi kolegové Pešta a Kovář však způsobili před bránou solidní zmatek a byl to právě Jan Kovář, kdo nakonec protlačil puk za brankovou čáru. Oba aktéři této situace si mohli své úlohy zakrátko zopakovat. Jiřík zachytil rozehrávku třebíčské obrany a okamžitě našel dobře postaveného Kováře. Ten protentokrát jen trefil Burgra. Nejvytíženějším článkem domácí obrany se pak stala maska Jakuba Kováře. Ta (a pochopitelně také hlava uvnitř) schytala v rychlém sledu dva přímé zásahy. Zejména ten druhý z hole Nahodila si vyžádal chvilkovou regeneraci domácího brankáře. Ve 38. minutě se snad poprvé za sezónu (nebo alespoň za domácí zápasy, které máme možnost sledovat) dostal soupeřův hráč čistě kličkou přes obránce Jana Kašpara. Povedlo se to kapitánu Horácké Slavie Burianovi, jeho jízdu ale vzápětí zastavil Kovář pohotovým zákrokem lapačkou.
Závěrečná dvacetiminutovka poté opět přinesla řadu promarněných šancí, z nichž nebylo jediné závažnější. Téměř vždy se jednalo o střely, na které měli oba brankáři nerušený výhled. Pouze jediná akce se tomuto scénáři vymykala. A byla to akce gólová…
Formánek se vdal na zteč podél pravého hrazení a chystal se přihrávat na druhou stranu útočného pásma. První snaha byla obráncem Třebíče vystihnuta, ovšem žlutomodrá osmatřicítka okamžitě dostala druhou možnost a puk překrásně dosedl na hůl Pavla Kouby, který jej pouze zasunul podél betonu bezmocného Burgra. Písek následně začal bránit svůj náskok a díky dobré defenzivní práci v čele s neprůstřelným Kovářem se podařilo těsný rozdíl uhájit.
