Junioři dál válí, kdo je zastaví? Třebíč promarnila svůj druhý pokus
Hokejisté Horácké Slavie od posledního vzájemného a z jejich pohledu více než nevydařeného utkání zjevně přezbrojili, síly v dnešní úvodní dvacetiminutovce byly totiž minimálně vyrovnané. K vidění tak byl v jejím rámci hokej, jenž se zkrátka a dobře musel líbit - každé střídání se hrálo naplno, hráči toho měli po odklouzání svého intervalu pokaždé plné brusle, všechno okamžitě putovalo směrem na branku a nedocházelo k žádnému zdržování či zbytečnému vymýšlení nějakých taktických složitostí. Na holích účelově hrajících domácích byla již od začátku zápolení patrná snaha zatlačit soupeře, ten se však nenechal jejich vytříbenými ofenzivními choutkami vyvést z míry. Třebíčští byli vždy včas na svých místech, zahanbit se ovšem nenechali ani v útočné fázi hry. I oni svému rivalovi připravili několik nebezpečných dostaveníček, která zaváněla gólem, bohužel (či bohudík?), konečnou destinací drtivé většiny všech pokusů byl dlouho jistý gólman - a to jak na jedné, tak na druhé straně. Dosavadní vyvážený průběh zápasu mohlo rozseknout až vyloučení hostujícího Dvořáka z dvanácté minuty, kdy se (paradoxně) proti Buchtovi bleskově vyřítil kapitán hostů Patrik Válek, jehož bekhendové zakočení však písecký gólman ostříleně zlikvidoval parádním zákrokem lapačkou. Krátce po vypršení tohoto trestu celku z Vysočiny se ovšem diváci jakéhosi efektivního řezu přece jenom dočkali. Postarala se o něj první útočná formace žlutomodrého výběru, jejíž rychlá kombinace zafungovala jako hokejová gilotina. Ta setla hlavy Třebíčských po několika krátkých svižných pasech, jež roztančily kotouč napříč brankovištěm, odkud se dostal k levé tyči, kde číhal připravený Matěj Novotný, jemuž už stačilo pouze sklepnout hrací předmět do mezery, kterou mu gólman svým pozdním přesunem naservíroval. Více toho první třetina utkání nenabídla, oba týmy tak zamířily spřádat plány na následujících dvacet minut za stavu 1:0.
Vědí to snad všechny hokejové celky, že hlad po gólu je ten nejlepší kuchař, a ani Třebíčští nebyli výjimkou. S jeho pomocí tak s nástupem do prostředního dějství přichystali domácím skromnou degustaci svých útočných delikates. Nejprve před Buchtou více než slibně operoval osamocený Caha, po němž dostal mezi kruhy učebnicově nabito Válek. Namísto kýžené branky však hostující výběr zastihla ledová sprcha. Před Dobrovolným znovu manévrovala šikovností oplívající Šuhajova pětka, která se k předchozím dvěma akcím důrazně vyslovila - jak jinak než po svém. Přihrávku z pravé strany přijal na opačné straně hlídkující Matěj Novotný, který po jejím zpracování, při němž byl atakován, v důsledku čehož zavrávoral a poklesl na kolena, pouze přivezdl puk a zacílil kamsi nad gólmanovu vyrážečku - 2:0. Podobu následujících minut pak vykreslila svými pestrými barvami úderná dvojice ve složení Fríd-Pelant, díky níž Písečtí odskočili už do čtyřgólového trháku. Třetího kousku se mladí Jihočeši dočkali po Pelantově soukromé ofenzivní invazi, kterou hostující maskovaný mladík ustál a následně vyrazil puk před sebe. Aby se však nic nestalo, nesměl by v povzdálí jistit celou situaci očima právě Matěj Fríd, jemuž poté, co zvětřil volně poskakující kotouč, stačily dva tři rychlé kroky, po nichž už jen zametl černý kus gumy do sítě. Svou pohotovou reakci zúročil i v následujícím případě - puk se po uvíznutí na horní části klece dostal znovu do hry, načež se uvelebil na brankové čáře, kam se po něm sice akrobaticky natahoval Dobrovolný, k jeho velké nelibosti ale zcela neúspěšně. Píseckému útočníkovi s číslem čtyři pak už jen znovu stačilo hrací předmět pošťouchnout směrem kupředu, na konto čehož se mohl radovat ze svého druhého přesného zásahu. Třebíčská nálada se z bodu mrazu vyšplhala na neutrální nulu až v závěru periody, kdy situaci dva na jednoho rychlou povedenou souhrou zkušeně vyřešil za zdatné asistence Dvořáka Patrik Válek, proti jehož zakočení z levého křídla se Buchta nestačil včas přemístit. Přestože se inkasovaná branka stala pro Písecké dostatečným varovným signálem, i nadále byli tím, kdo byl v ráži a díky relativní herní pohodě si tak i více dovoloval. Žádné další trefy ovšem v průběhu druhých dvaceti minut nedocílili, na světelné tabuli tak zůstalo zet prozatímní skóre 4:1.
Úvod závěrečného dějství vyšel lépe hostujícím hráčům, kteří se do něj vrhli s filozofií, že vlastně už nemají co ztratit. Ta na jejich hole přivála velkou aktivitu, kterou nakonec přece jenom zúročili. Nejprve zatoužil dát svému týmu tolik potřebný impuls Patrik Válek, který dnes již po několikáté zužitkoval svou bruslařskou dovednost, díky níž se znovu ocitl v brejku, svůj pokus ale v rozhodující okamžik neumístil vůbec dobře. Inspirovat se jím ovšem záhy nechal Patrik Trnka, jenž ze středu pravého kruhu šikovně zacílil přímo pod víko a snížil stav klání na 4:2. Hokejisté Třebíče tak pochopitelně chytili novou mízu, příliš platné jim to ale ve finále nebylo. Písečtí se sice museli najednou nepoměrně více bránit, což jim vůbec nebylo po chuti, vzepětí sil svého soupeře ovšem nakonec se ctí ustáli. Co víc, svůj rýsující se triumf si pojistili v pořadí již pátým přesným zásahem, o nějž se postaral otloukánek dnešního zápasu Václav Pechlát. Ten si z druhé vlny nenápadně sjel až k samotnému centru dění, zaparkoval na vrcholu levého kruhu, kde si bleskurychle zřídil svou osobní kancelář, odkud záhy zaúřadoval prudkou přízemní ranou, jež prošla pod Dobrovolného pravým betonem. Třebíčští sice chtěli s vývojem klání ještě nějak hnout, avšak v závěru zápasu upnuli svou pozornost spíše k dohrávání osobních soubojů, pročež na žádné velké drama nezadělali a z Písku se museli poroučet s porážkou 5:2.
