Junioři pokračují v krasojízdě, zvládli důležitý souboj se druhým Žďárem
První třetina nedělního utkání měla zvláštní a nepříliš výrazný ráz, žádný nápaditý hurá hokej v jejím rámci k vidění rozhodně nebyl. Nesla se spíše v duchu čekání na velké šance - jednu takovou uštědřil osud hokejistům Žďáru již po pouhých jednapadesáti vteřinách, kdy na lavici hříšníků usedl písecký Hora. Z hůry darovanou možností ovšem hostující hráči nenaložili vůbec dobře, přes vytažené a dobře bránící domácí se dostávali poměrně dost stěží a útočnou třetinu tak po celou dobu sledovali jen z uctivé vzdálenosti. Přesilovou hru si zanedlouho vyzkoušeli i Písečtí, kteří si v této herní situaci počínali podstatně lépe. Hosté měli s luštěním jejich svižných pasů relativně velké potíže, celá souhra alá takticky až do kuchyně jim hned několikrát zamotala hlavy, přesto se ke své velké gólové příležitosti dostali žlutomodří paradoxně spíše nedopatřením. Ztracený kotouč se hodně improvizovanou přihrávkou zpoza brány dokutálel do předbrankového prostoru k napřaženému Novákovi, jehož ránu z první zvládl Vít v rozhodující okamžik vyrazit betonem do bezpečí. Přestože šlo převážně jen o chytání propagačních ran, které ho udržovaly v pozoru, byl to pořád gólman hostí, kdo měl v následujících minutách více práce. Jeho brankářskému kolegovi na druhé straně se čelo poprvé výrazněji orosilo až s šancí Malenovského, který se pokoušel uzmout mu puk po nevydařeném nejistém zákroku. Po dlouhém skákavém pasu do středu hřiště si brousil zuby na únik Grauer, jihočeští zadáci ho však svedli dobruslit a jeho záměr překazili již v samém zárodku. V závěru ještě provětral Vítovu lapačku svou povedenou střelou švihem písecký Houdek, ani on se ale do střelecké listiny nezapsal, pročež skóre zápasu zůstalo po prvních dvaceti minutách zcela netknuté.
Nenačatý stav přiměl oba dva celky naskočit do prostředního dějství s viditelně větším nasazením a touhou stávající poměry změnit. O něco lépe se pak svého předsevzetí zhostili domácí, jimž začátek třetiny vyšel doslova na jedničku. Proti dosud stoprocentnímu Vítovi se z ničeho nic vyřítil středem hřiště Novotný, který protřele přenechal kotouč za ním se ženoucímu Danielu Lamačovi. Ten pak svou prudkou střelou z prostoru mezi kruhy zacílil nad gólmanovo pravé rameno a poslal svůj tým do jednogólového vedení. Zakrátko bylo na domácí střídačce ještě o trochu veseleji, poněvadž svěřenci trenéra Volfa dostali příležitost vyřádit se v přesilové hře pět na tři, kterou přijali více než s povděkem. Poučen z předchozího přesilovkového nezdaru svého celku se tentokrát Ondřej Hora rozhodl vsadit na jednoduchost: poté, co dostal od Nováka nabito na své stanoviště pravého obránce, se napřáhl a svým razantním přízemním příklepem vysondoval mezeru mezi Vítovými betony - 2:0. Další čáru přes rozpočet měl na svědomí hostující Grauer, který svým vyloučením dal prostor tvořivostí oplývající Šuhajově pětce. Písecký kapitán pak od levého mantinelu adresoval velice zajímavou pobídku přímo před bránou hlídkujícímu Matěji Frídovi, jenž si připsal na vrub šikovnou teč, která prošla v těsné blízkosti odkryté klece. Ve vlastním oslabení posléze vedl nebezpečné přečíslení Bačo, jeho zakončení ale Kříž poměrně snadno vyrazil ramenem. Nedovoleně si v závěru dvacetiminutovky počínali i domácí, což hlavnímu sudímu samozřejmě neuniklo - krátce poté co zdvihl pravici, aby signalizoval vyloučení, zaúřadoval a v ponechané výhodě Kříže překvapil Josef Cibuzar, který svou trefou nejenže orámoval periodu a snížil na 2:1, především se ale postaral o náležité zdramatizování celého utkání.
Čerstvou naději živící hosté byli se vstupem do závěrečného dějství střelecky hodně aktivní. Zúročit to mohli hned ve dvou slepených početních výhodách, kterých se jim začátkem finálního aktu dostalo, bůh ví jaký úspěch však v jejich rámci nakonec nezaznamenali. Písečtí čtyři minuty oslabení ustáli zejména díky svým obětavým obranným zákrokům a smělosti, s níž si i za znevýhodněného stavu troufli zaútočit, více než se ctí a i nadále tak opatrovali svůj křehký náskok. V následujícím úseku hry bylo patrné, že se nikdo z hráčů nechce dopustit chyby, pročež se dobrých pár chvil příliš neriskovalo. Všechno vsadila na útočnou kartu až formace Matěje Novotného, která si připsala velice dobré střídaní, během něhož Vít vytáhl hned několik důležitých zákroků. Své rychlé nohy a šikovné ruce posléze zužitkoval ku svému prospěchu hostující Polodna, který se po povedeném úniku po pravém křídle pokoušel procpat puk mezerou u bližší tyče, tu ale Kříž stačil včas utěsnat, čímž veškeré potenciální nebezpečí zažehnal. Krátký byl až na pokus Filipa Vaňkovského, jenž svým nahozením z kruhu vymetl pravý horní roh domácí svatyně a vrátil svůj tým znovu do hry. Šanci zvrátit vývoj klání zpět ve svůj prospěch měli domácí obratem v další početní výhodě, před kterou si ještě navíc vyžádali oddechový čas, nic převratného v ní ale ve finále nevymysleli. O osudu zápasu rozhodl až o další dvě minuty později osamocený Adam Novák, kterému distribuoval přihrávku přímo před bránu Šuhaj. Písecký útočník s číslem sedmnáct se po jejím převzetí neunáhlil a dobře udělal: jeho rozvaha mu totiž vynesla zaslouženou chvíli slávy, když se svou trefou postaral o to, že jeho výběr srdnatě bojujícím hokejistům Žďáru již potřetí odskočil a pečetil jí nedělní vítězství.
