Junioři porazili Vajgar, trenér Volf spokojený nebyl
Hned v úvodu utkání domácí nasadili vysoké tempo a ukázali, kdo je favoritem. V 6. minutě Josef Frühauf po rozehrávce se spoluhráčem Janem Radošem vyslal Josefa Vlka do samostatného nájezdu, který písecký asistent skvělou kličkou proměnil – 1:0. Krátce poté se Písečtí dostali do přesilovky, ve které zvýšili na 2:0. Skvělou kombinaci předvedla první formace, když Josef Vlk z rohu přesně nahrál obránci Josefu Frühaufovi, který najížděl do mezikruží. Ten zachoval chladnou hlavu a z nápřahu místo střely přehrál puk na levou tyč Tomáši Klasovi, který kotouč jen přesměroval do brány. První útočná trojice ve zbytku třetiny vytvořila několik dalších gólových situací, při nichž puk končil v pouhých milimetrech před brankovou čárou, ale do konce třetiny se za ni nedostal a na tabuli zůstalo skóre 2:0.
Začátek druhé třetiny vypadal podobně jako konec té první – domácí se dostali do několika dobrých šancí, ale ani jednu neproměnili. V polovině třetiny tlak domácích oslábl, čehož hosté v 31. minutě využili. Vladimír Martinů dorazil střelu Jakuba Šafáře a snížil na 2:1. Domácím se již dále nepodařilo vrátit ke své hře a hosté v závěru druhé třetinu vyrovnali. Obránce Aleš Kadlec vyslal útočníka Lukáše Stehlíka do úniku a ten poslal puk přesně k levé tyči – 2:2. Do kabin se tedy šlo za zcela nečekaného vyrovnaného stavu a zápas získal intriku. Navzdory únavě hostů kvůli poměrně malé sestavě, třetí třetina byla vyrovnaná a dost dlouho nebylo jasné, jakým způsobem se rozdělí body. V 53. minutě Jiří Duchoň dostal Písek znovu do vedení a vstřelil vítězný gól. Po nahrávce Josefa Frühaufa vyjel směrem ke středu po obvodu kruhu a krátkou a přesnou střelou zápěstím zavěsil puk přesně nad rameno brankáře hostů. Ve zbytku zápasu si už domácí hru pohlídali a do konce utkání udrželi jednogólový náskok. Písečtí junioři zvítězili 3:2 a udržují tak stále vítěznou sérii.Ohlasy trenérů
Radek Volf, trenér Písku: Sice jsme vyhráli, ale s naším výkonem nejsem spokojený. Vedli jsme rychle 2:0 a pak jsme začali hrát profesorský hokej. Chtěli jsme všechno hrát přes brankoviště na krásné góly. Hosté ze dvou ojedinělých akcí šťastně vyrovnali a nastalo naše trápení. Zaplať pánbůh, že jsme to zvrátili. Byla by to katastrofa, ztratit body s takovým soupeřem. Závěr byl docela vyhecovaný. Mám dojem, že někteří z hráčů Hradce, kteří dřív hráli tady, si pletli hokej s tím, že tady chtějí někomu ublížit. Myslím, že kdyby se hrálo ještě o pět minut déle, strhla by se rvačka.
Jaroslav Bolf, trenér Jindřichova Hradce: Sezónu objíždíme s jedenácti hráči, marodka je ohromně vysoká. Hráči trénují, hrají s áčkem i s juniory u nás. V zápase jsme bojovali, soupeř byl lepší, byl hokejový, ale bohužel docházely fyzické síly, zápas jsme dohráli bez dvou kluků, jeden má vyražený zub, dalšímu se udělalo špatně. Výsledek je pro mě velmi dobrý. 3:2… Dálo se to hrát na remízu, ale to prostě nešlo. Chyběli nám hráči. Je to vidět, že sezóna je pro nás relativně dlouhá, my to nemáme rozdělené, u nás trénují junioři s áčkem. Je vidět, že ve třetí třetině docházejí síly. Co se týče sehranosti, soupeř hrál velmi pěkný hokej, my bohužel můžeme jenom bourat, protože máme málo útočníků, hrají nám obránci v útoku, takže ta souhra nám tam chybí. Snažili jsme se, bojovali jsme, kluci nechali na ledě všechno, ale je nějaká hranice, kam se můžeme dostat.
