Na nadstavbový účet mladšího dorostu přibyl skalp Hradce Králové
První třetina nedělního zápolení by se za rámečkem ani jednoho z celků zrovna dvakrát nevyjímala. Fakt, že v ní padly rovnou dvě trefy, lze vzhledem k jejímu průběhu považovat za takový malý hokejový zázrak. Mírně navrch měli po celou dobu domácí hokejisté, jimž se dařilo nenásilně napadat na úkor potíží, s nimiž se hosté při krocení jim neustále přeskakujícího kotouče potýkali. Sužovala je i spousta nepřesností a pozvolné tempo, které nastolili, jako kdyby mladé Jihočechy nutilo hrát dosti úsporně. Onen nemastný a neslaný výkon správně okořenil a hostujícímu brankáři poprvé vážněji zavařil až písecký Smetana, který s náskokem před soupeřovými beky nejprve spěšně dobruslil dlouhý pas do směru jízdy, načež vyslal nepříjemný bekhendový pokus, jenž se po vyražení gólmanovým ramenem líně kutálel poblíž brankové čáry, odkud ho pak do bezpečí za minutu dvanáct zametl pohotový hradecký kapitán. Střelecký účet zakrátko načala teprve krásná souhra domácího výběru, kterou poté, co dostal nabito do předbrankového prostoru, zakončoval do odkryté klece Štěpán Kacbunda. Hosté ovšem dlouho nesmutnili, za necelou minutu se na svého soupeře úspěšně dotáhli. Špatnou rozehrávku žlutomodrých obránců zachytil a potrestal Ervín Wajsar, jehož bezhlavé nahození i s trochou štěstí proletělo kolem Hořejšího masky a skončilo za jeho zády. Dva slepené góly se ale na dlouho staly tím jediným za zmínku stojícím, k čemuž během úvodního dějství došlo. Následující a spíše nezáživný úsek rozsekl až v závěru periody svou individuální akcí Polák, tomu se však Pavlíčka vykoupat bekhendovým blafákem nakonec nepodařilo, pročež se do šaten odcházelo za stavu 1:1.
Spolu se vstupem do prostřední části zápasu jako kdyby Východočeši ztratili pevnou půdu pod nohama. Velkou část periody totiž strávili pouhým zvedáním se z ledové plochy, na konto čehož získali Písečtí zcela bezplatně hromadu času a prostoru, z níž posléze po zásluze vytěžili naprosté maximum. Svižnou přihrávku z levé strany kluziště přijal na spodku pravého kruhu stojící David Wimmer, který se záhy blýskl opravdu luxusní střelou z první, jejíž razance nedala Pavlíčkovi vůbec žádnou šanci na jakoukoliv reakci. Hráči IHC na svůj vydařený vstup do třetiny velice rychle navázali, postupně se rozstříleli a rozbruslili, na své konto si pak připsali několik po sobě jdoucích nebezpečných možností, ani jedna se však navzdory vší snaze o přesnost neujala. Každá z nich soupeřovu svatyni v rozhodující okamžik minula, ať už šlo o Polákem nešťastně řešené přečíslení, Suchanův učebnicový brejk či vydařenou přesilovou hru, v níž excelovala zejména Řezáčova pětka. Královéhradečtí v průběhu celé dvacetiminutovky zaznamenali de facto pouhé dvě skutečně seriózní příležitosti, jinak si útočné pásmo prohlíželi z uctivé vzdálenosti. Nejblíže měl k brance při samostatném úniku Matěj Giesl, na kterého ale jako by v závěru jeho akce dolehla přílišná míra zodpovědnosti za ojedinělou šanci, na úkor čehož mu puk smolně uskočil. Na světelné tabuli tak po čtyřiceti minutách hry bylo k vidění skóre 2:1.
Herní karta jako by se začátkem závěrečného dějství na pár dobrých chvil obrátila. Svůj denní příděl smůly si vybrali i Písečtí, pro které měl start do třetí třetiny poněkud hořkou příchuť. I jim se na brusle nečekaně nalepily rozpaky, jichž hosté svedli bez většího otálení využít. Bránící domácí pětici prvně nenápadně rozebrali, načež poslali kotouč na čepel připraveného Matěje Giesla, jenž následným rozvlněním prázdné sítě zároveň dosáhl i určitého zadostiučinění. Odpověď hráčů IHC na sebe nicméně nenechala dlouho čekat, pouhých šest vteřin po započetí početní výhody zaúřadoval bezprostředně po vyhraném vhazování Jaroslav Suchan, jehož prudká a vskutku parádní střela z prostoru mezi kruhy prosvištěla mezerou mezi Pavlíčkovými betony a navrátila Píseckým jejich hubené vedení. V útočné fázi hry si i nadále počínali ostříleněji žlutomodří, ti ale drtivou většinu svých možností ke své velké nelibosti nevyřešili vůbec dobře, a tudíž si ani o píď nepolepšili. Hostující celek, vědom si těsného rozdílu, nepolevoval ve snaze a úsilí se na svého rivala znovu dotáhnout, pročež vyždímal poslední zbytečky sil, díky nimž se pak zmohl na závěrečný tlak. Sehrál sice opravdu zdařilý úsek hry, zanedlouho ovšem znovu polevil, což znamenalo jedno jediné - slova se neprodleně ujali domácí. Parádním příklepem z pozice levého obránce vymetl levý roh hradecké svatyně Štěpán Kacbunda, který nejenže přidal další výstavní gól, souběžně uzavřel i na konečných 4:2 a definitivně rozhodl o triumfu svého celku.
