Otevíráme zlatou bránu!
„Vyhrajeme tak 5:3“, nechal se slyšet táborský trenér před zápasem. Naproti tomu odhodlaní domácí, kteří i přes klacky házené pod nohy, v podobě sebraných šesti bodů, právě díky nesportovnímu Táboru, v klidu předvedli co umí. Bylo toho víc, než jejich namyšlený soupeř…
 |
Zaplněné hlediště vidělo zajímavý zápas, který se musel líbit! |
Nástup se odehrál podle očekávání. Nikdo nechtěl udělat první chybu. Oba týmy chtěly dát první gól. Po menších výletech hostujícího Peterky do útočného pásma se v osmé minutě poprvé vážněji ukázala elitní písecká formace. Ondrejec sklepával na Holce, který trefil jen Tušilovu náruč. Další, zdánlivě nenápadnou, akci rozjeli tito forvardi při svém následujícím střídání, kdy Písek hrál první přesilovou hru. Ladný přechod Holce přes střední pásmo. Puk dostává Ondrejec, před bránu si sjíždí Gajovský… Gól!! „Káně“ zvedá ruce ke stropu, zatímco zimní stadion propuká v ohlušující řev. Je to tam! Vedeme! Už za okamžik nebezpečně dotírali Ondrejec s Pangrácem a Binder s Jiříkem překombinovali akci dvou na jednoho. Tlak domácích neustával, kotel vřel. Písek naprosto kontroloval hru. I když se nejednalo o tak pohledné utkání, jako bylo to poslední v Táboře nebo fantastické drama v Hradci Králové, bylo se na co dívat.
V 16. minutě se na Kováře přijeli podívat Žižka s Hraňem. Neuspěli, a tak mohli jen z povzdálí s údivem sledovat, co předvedlo druhé útočné trio Písku. Pangrác zavezl puk, posunul na Křepelku, který už viděl dokonale postaveného Samka u druhé tyče, takže jen prodloužil a zmíněný střelec zavěsil do prázdné brány. Skákající Tušil neměl šanci.
„Gól!!!“ zařvali si s chutí fanoušci a za chvíli mohli znovu. Pešta vyhrál buly v obranném pásmu, kotouč se nakonec dostal ke Šváchovi u levého mantinelu. Mezitím se mu ukázal, za hostujícími obránci schovaný, Jiřík a dostal od “Švášky“ učebnicovou, perfektní, milimetrovou, expresní, dokonalou, výtečnou, no prostě skvělou, a hlavně gólovou, přihrávku. Únik proměnil střelou zápěstím k tyči. Tušil znechuceně přenechal své místo náhradníkovi Šelepovi. Střídání táborských gólmanů při utkáních s Pískem se už pomalu stává rutinou. Nového muže v masce ještě před první sirénou provětral nájezdem Gajovský.
„Je to dobrý až na pár drobností, ale hlavně je teprve první třetina, takže hrajte dál svojí hru, nepouštějte je do šancí. U nich jsme taky dostali dva rychlý góly hned po přestávce, tak pozor na to…“ varoval své svěřence v kabině trenér Šperl. Poslechli! Neponechali nic náhodě a pokračovali v souvislém tlaku. Pešta s Jiříkem rozhýbali Šelepu hned zpočátku, po nich Holec nedorazil Gajovského střelu do prázdné klece, jen díky dobré obranné práci jednoho z hostujících beků. Aktivní první pětka ale pokračovala v ohrožování branky a přineslo to výsledek. Po kombinaci všech členů útoku v pádu bekhendem našel skulinku mezi betony podruhé Gajovský. Za tři minuty si zopakovali podobnou spolupráci, jako u svého předchozího úspěchu Křepelka s Pangrácem a Samkem. Akce byla téměř totožná, ale Samkovi tentokráte v pohodlném zasunutí za záda bezmocného Šelepy zabránilo to, že mu puk přeskočil hokejku.
Ve 29. minutě musel po dlouhé době rozmrznout Jakub Kovář. V oslabení reflexivně vytěsnil teč Peterky a hned po něm zastavil smělý Čeřenského výlet kluzištěm. Červené světlo se tak rozsvěcovalo zase až na druhé straně. Gajovský vyslal Holce, který se svým typickým raketovým stylem natlačil před obránce a poslal Šelepovi pozdrav pod horní tyčku. Následovalo vhazování, které vyhrál Ondrejec. Písečtí se dostali do pásma. Holec vrátil z rohu na svého spoluhráče “Ondru“. Ten vystřelil. Puk se líně klouzal za brankovou čáru, když už předtím prolétl táborskému brankáři mezi nohama, a pohotový Gajovský ho rychle uklidil na správné místo z pohledu domácích, aby tak vyloučil možné “nepříjemnosti“ při cestě kotouče do brány. Byl to jeho třetí gól, druhý tohoto útoku za jediné střídání a šestý celkem. Brankovým hodům ale ještě nebyl konec. Při oslabení si i s větším počtem spoluhráčů poradili, kdo jiný než, Holec s Gajovským a “Káně“ protlačil kolem tyče svůj čtvrtý zásah.
Diváci začali propadat v euforii. „Deset! Deset!!“, dožadovalo se spokojené publikum. Šelepa putoval zpět na střídačku a mezi tyče se vrátil Tušil. Tábor byl zlomený. Už od počátku zápasu působil roztřeseně a teď, když už si hosté uvědomili, že nevyhrají, byli na dně s psychikou. Do toho všeho ještě jednohlasně nakloněný, nevídaný dav v ochozech.
Táborští byli zoufalí, naproti tomu domácí borci se po celou dobu hokejem bavili. Ať hráli v pěti, ve čtyřech, stále měli navrch. Dokázal to, mimo jiné, Holec, když v oslabení zesměšnil Holánka a ohrozil bránu soupeře.
V poslední části se Tábor přece jen zvedl a nepouštěl už domácí k tolika šancím. Kunzův nájezd zlikvidoval Kovář, Ondrejcovu bombu zase efektivním semaforem Tušil. Ke konci hrací doby se začali množit tresty, hlavně u zákeřně hrajících hostí. Ve zmatku, který probíhal se nám ani nepodařilo zaznamenat jména všech vyloučených. Tři Táborští šli předčasně pod sprchy, hlavně po bitce, které předcházelo surové “odstrčení“ Holce dotírajícího u brankoviště. Poslední šanci měl právě před touto zápasnickou vložkou Gajovský, když ujížděl sám. Ještě před ním stříleli při přesilovce pěti proti třem Všetečka, Jiřík po kombinaci s Peštou a slibně vypadala i přihrávka Pangráce na, před bránou stojícího, Bízu. Ten však netrefil přesně. Táborští se v poslední minutě ještě snažili vyprovokovat bitku, jak to dopadlo, ale už víme. Rozhodčí nepřipustil žádné nehokejové zápolení a zchladil divoké “Kohouty“. Následovaly výbuchy nadšení a dlouhé oslavy...
Písečtí hráči vzkazují do Tábora: „Hokej se hraje na ledě a ne na papíře v kancelářích! Postoupíme přes vás i bez těch šesti bodů!, a svým fanouškům: „Děkujeme za fantastickou atmosféru, byli jste výborní. Snad se vám naše hra líbila a bylo by skvělé, kdyby se do konce sezóny toto opakovalo každý pátek. Věřte, že se nám hraje lépe před tak skvělým, početným a hlavně fandícím publikem! Díky, Vaši dorostenci IHC Písek!“ Písečtí dorostenci oslavují po skvělém výkonu
