Skvěle! Písečtí umějí i pořádně zabojovat!
SÉRIE PÍSEK – MOST 1:0
Za malý okamžik si šel na dvě minuty za držení hole odpočinout Vojčák a početní výhodu dostal Písek. Veselý s Řehořem si po většinu času celkem nepřesně posílali puk po mantinelu za Hanuliakovou brankou, což Jana Řehoře po několikáté krkolomné výměně přestalo bavit. Natlačil se před branku a vystřelil. Clonící spoluhráči mu umožnili ještě jeden pokus, který domácí střelec napodruhé umístil nad lapačku natahujícího se gólmana.
Pak ale nastal útlum a pro oko diváka “holomajzna“. Domácí chtěli až moc kombinovat, zbytečně si přihrávali, místy naslepo, házeli po sobě pukem, jako by držet ho na hokejce delší dobu znamenalo něco hrozného, a navrch ani Mostečtí neprojevovali větší zájem ujmout se taktovky zápasu. Sem tam nějaká ta střela, jinak nic… Až najednou po buly v obranném pásmu Mostu proletěl napříč hřištěm Gergel, v rohu se elegantně obtočil kolem Pošmourného, vybruslil před branku a prokázal chladnou hlavu v zakončení, protože vyčkal na ten správný moment – a vyrovnal. Ihned nato si udobřili diváky lačné po pěkné akci Řehoř s Hanuliakem. Domácí útočník ostrou ranou, mostecký brankář efektivním semaforem.
Druhé dějství opět načali ukázkou svého (ne)umění Doležal, Vojčák a Urban. Prvně jmenovanému školácky namazal Neckář, ovšem celá trojice stejně jako na počátku zápasu nebyla schopna umístit puk z půl metru do prázdné (!!!) brány. Michal Pinkas asi ani nedoufal, že by mohl ještě něco zachránit, avšak stalo se… Následovala série nadějných momentů před oběma gólmany a také vyloučení Hauera. Písečtí sice sehráli oslabení velmi aktivně a dokonce si vytvořili šance, ovšem v okamžiku, kdy se obránce se šestačtyřicítkou dotkl ledu, obdržel na útočné modré čáře zapomenutý Heinisch dalekonosný pas od Plačka a bez váhání se vyřítil vstříc Pinkasovi, který proti němu ani nestačil pořádně vyjet. Tři rychlé kroky, švih a gól.
Od té doby si domácí pronajali obrannou třetinu Mostu a opouštěli ji jen v nejnutnějších případech. Napomohla tomu určitě i minutu a půl dlouhá přesilovka pět na tři, při níž zejména ťukes po ose Oranský – Procházka – Oranský – Květoň – Kubeš zvedl diváky ze sedaček, ovšem zase je rychle posadil, poněvadž posledně jmenovaný měl střeleckou pozici sice zdánlivě snadnou, ale takzvaně přes ruku. Takže nic…
Hrubice Hanuliaka, který v šestatřicáté minutě hodně špatným vyhozením nechtěně nabil do tutové šance Kašparovi, mohla taktéž rozhodnout. Avšak i přesto, že písecký centr na nic nečekal a ihned pálil, nebylo z celého povyku nic kromě nastřelené horní tyčky. Když se časomíra zastavila na čase 19:32, zatrnulo jistě všem domácím příznivcům. Po nenápadném ataku zůstal u střídaček s bolestivým výrazem ležet miláček publika Tomáš Květoň a vůbec nevypadal, že se mu chce hned vstávat a jen tak z dobrého rozmaru střílet důležité góly. Naštěstí hned po přestávce opět naskočil a sehrál ještě hodně důležitou roli…
Ještě před tím ale trenéři IHC Šperl se Slabým mírně zpřeházeli složení formací. Mezi Kořánka s Řehořem se postavil dopředu velmi aktivní a srdnatě se bijící Míka. Druhá letka zůstala pohromadě a Kašpar si k sobě do třetího útoku srovnal do té doby odpočívajícího Holce a novou akvizici z Plzně Richarda Kepla. Hra domácích dostala potřebný impuls a Kubeš, Pavel Procházka, Holec, Neckář, Řehoř s Kořánkem, ti všichni měli na hokejkách vyrovnávající gól. Mostečtí v této části hry působili spíše v roli statiků, čemuž nasadil korunu Kepl těžící z výborné práce Veselého směrem dozadu. Poté, co se domácí šestadvacítka vrátila ze svého útočného výletu a zastavila rodící se protiútok, letěl kotouč okamžitě směrem na nováčka v modrožlutém dresu, který pomocí odvážné finty udělal z beka Stutze doslova kužel a sám se řítil vstříc Hanuliakovi. Při zakončení nechybělo mnoho centimetrů a z Kepla mohl být městský hrdina.
V 54. minutě se zdálo, že je konec. Mikeska nechtěně zvedl hůl do obličeje jednoho z protihráčů, za což vyfasoval čtyřminutový trest. Kubeš si ale v oslabení svou drzostí vynutil i faul ze strany soupeře, takže Písečtí mohli lépe soustředit síly na konečný nápor, který zákonitě přišel. Domácí bušili na zavřená vrata s číslem 32, která ne a ne povolit. Až v čase 55:46 našel Květoň mezi kruhy Pavla Procházku… Střela! Odražený puk. Ještě jedna! Otočka… A góól!!! Útulný písecký zimáček, prožívající poslední léta přece jen spíše klidné období, najednou zase poznává, co je to ten pravý rachot. A střelec branky Tomáš Květoň, který si užívá každou trefu do černého, dává tentokrát svou radost najevo ještě víc než obvykle…
Dvacet vteřin před třetí sirénou mohlo být všem radostem konec, to když Hauer ve vlastním pásmu nešťastně uklouzl a chtě nechtě nabídl sólový únik Gergelovi. Michal Pinkas ale nepřipustil žádné hrozivé zápletky a s přehledem střelce neutralizoval. Přišlo prodloužení. V něm dávali už od začátku domácí najevo, že chtějí rozhodnout co nejdříve a hlavně nepustit Most k nějaké aktivitě. Pavel Procházka na začátku ve stoprocentní pozici netrefil a za okamžik byl za držení vyloučen Klement. Puk dostal na modrou čáru Veselý a poslal jej do ohně před Hanuliaka. Tady číhali Řehoř s Míkou, kteří potvrdili, že hokej v play-off je hlavně boj a malou černou gumu do brány prostě nacpali. Nic nepomohly stížnosti hostujících hráčů, rozhodčí Ondřej stál přímo u celé akce…