Starší dorostenci doma vybojovali proti Třemošné alespoň bod
První dvacetiminutovka dnešního utkání byla zároveň i tou nejpoutavější, a přestože si v jejím průběhu přišly na své oba dva celky, úderem čtvrté minuty se na několik dobrých okamžiků přeci jenom dostali na koně domácí. Došlo k tomu především zásluhou Vojtěcha Šuhaje, jenž se nepozorovaně přikradl před gólmana hostů, ukořistil jím vyražený a neodklizený kotouč, který si posléze zkušeně povodil a poslal jistým bekhendem za čáru. Trefa šikuly s číslem jedenáct totiž jako kdyby se pak navíc stala pro jeho spoluhráče múzou, jež je políbila, neboť se díky ní pořádně rozparádili. K dobru jim navíc přišla přesilová hra, tu však nakonec nesehráli dle svých představ. To se rozhodně nedalo říci o následné početní výhodě hostů. Filip Kolář v jejím závěru založil akci na hranici útočného pásma, načež se svižně prosmýkl napříč modrožlutou obranou, jež v daný moment připomínala spíše nehybné figurky, a přesnou střelou švihem, která skončila pod vyrážečkou, přinutil Kříže poprvé kapitulovat. Nabuzení domácích sice poté zřetelně opadlo, hosté rovněž nebyli bůh ví jak vynalézaví, blížící se konec třetiny se přesto nesl v duchu spálených šancí. Nejtrestuhodněji zaváhali Beneš se Strakou, již po chybě domácího obránce přišli na modré čáře k puku jako slepí k houslím, nicméně své volné pole působnosti nevyužili zrovna šťastně, poněvadž zakončení jejich čitelné souhry Kříž zvládl prozíravě vyrazit nad sebe. Skóre tak po prvních dvaceti minutách hry činilo 1:1.
Úvod prostředního dějství silně připomínal hru na zkrocení neposedného kotouče, který hokejistům obou týmů neustále utíkal a přeskakoval. Kontrolu nad ním převzal až Síbra, jenž se ho zmocnil poté, co ho jeho týmoví kolegové v oslabení jen tak tak vyhodili za čáru. Odtud si hostující forvard nabruslil až na samý spodek levého kruhu, odkud vyslal prudkou ránu, jež skončila mezi Křížovými betony, z nichž sice puk obratem vypadl, nikdo v tmavém dresu to ovšem nezaznamenal. Herní projev obou mužstev byl dále spíše takzvaně nemastaný-neslaný. Nejvýraznějším počinem byl v dalším průběhu hry až obranný zákrok domácího Kopence, který si lehl do razantní soupeřovy střely, čímž Křížovi ušetřil kus práce. Podstatně větší iniciativu prokázal teprve Stauberův útok, jenž Sedláčka začal nebezpečně ostřelovat, černý kus gumy ovšem žádnou z mezer nepropasíroval. Onu pomyslnou misku vah mohli na svou stranu strhnout i hosté svým velkým závarem před píseckém brankovištěm, kde pak ale k jejich velké nelibosti znovu rázně zaúřadoval Kopenec, díky jehož vyhazovačskému pudu a vyklízecím schopnostem nakonec přeci jenom dostali Písečtí puk mimo a veškeré nebezpečí v pravou chvíli zažehnali. Stav utkání tedy v druhé třetině nedoznal žádných změn.
Skóre se nepohnulo ani v poslední periodě, která divácké oko rovněž příliš neuhranula. Oba soupeři se i nadále potýkali s nedisciplinovaností, a tak v první řadě platilo to, že kdo měl početní výhodu, ten měl zrovna pré. Možností prosadit se měly oba hokejové tábory hned několik, všechny však přišly vniveč. O osudu utkání mohli s konečnou platností rozhodnout až Straka se Suchou, jejich spolupráce ovšem odkrytou část Křížovy klece v klíčový okamžik minula. Vítěze tudíž musely určit až samostatné nájezdy, v nichž o celkovém triumfu 1:2 a bonusovém bodu pro hostující celek rozhodl v páté sérii Tomáš Soukup svým prostým řešením v podobě prudké a nekompromisní střely.
