Ve Strakonicích mohu dělat to, co umím
Proč jsou Strakonice tam kde jsou, tedy na předposledním místě tabulky? „Myslím, že nás dost sráží disciplína, ta určitě hrála svou roli i dnes, na druhou stranu - týmy jako třeba Písek - mají určitě víc natrénováno. Kluci u nás hrají skutečně až po práci a mají toho někdy plné zuby...A i dnes někdy prostě na domácí nestačili, ať už v přístupu k hráči a podobně....,“ označuje Hejl problém strakonického týmu. Jeho další věty potvrzují, že je realistou. Strakonice jsou tým, který nemá síly na to, ohrožovat nejvyšší příčky a Hejl to dobře ví. „My se chceme určitě zvednout z těch nelichotivých pozic, na kterých nyní jsme, tedy chceme opustit předposlední místo a zamířit vzhůru. Bohužel ta propast na nejlepší je už hodně velká, mám pocit, že budeme rádi, pokud uhrajeme alespoň několik míst nahoru... “ a po chvíli mlčení dodá: „Musíme!“
Však se po jeho příchodu Strakonicím začalo dařit, výhra nad Benátkami je toho důkazem. V jaké roli Pavel Hejl ve Strakonicích působí? „Já jsem asistent trenéra Áčka, ale na starosti mám především výkony juniorů a dorostu...,“ odpovídá Hejl a přátelsky se pozdraví s procházejícím bývalým parťákem z jednoho útoku Davidem Míkou. „Udělal jsem si trenérskou licenci, tu si budu teď ještě rozšiřovat, budu chtít v trenérské profesi pokračovat,“ plánuje si další budoucnost Hejl.
Většinu svého hokejového života strávil právě v Písku. Nyní však hájí Strakonice. Stal se z něho tedy “Strakoničák“? „Ne, to ne, možná tak po hokejové stránce,“ směje se trenér. „Ale Strakonice mi daly práci, daly mi možnost, abych to, co jsem se naučil a co umím, předával dál.“ A dodává: „Výkony Písku pořád bedlivě sleduji, vždyť tu pořád bydlím.“
Hejl nikdy nebyl hráč, který si nechá něco líbit a který by se bál stát si za svým. Ne vždy byl proto oblíbencem píseckého vedení. Jak je na tom Hejl a Písek teď? Co třeba Hejl a trénování v Písku? „Tak může se to stát i nemusí, záleží na tom, jaké budou někdy jednání. Jestli mi něco Písek nabídne. Ale já mám ve Strakonicích smlouvu na delší dobu. Každopádně trénování v Písku se v žádném případě nebráním,“ uzavírá Pavel Hejl.