Archiv
Hodnocení hráčů po zápase s Havlíčkovým Brodem
Písečtí bodovali i v sedmém domácím utkání v řadě, ale s posledním výsledkem spokojeni být rozhodně nemohou. Dvakrát prohospodařili vedení a tentokrát ani ne tolik nekázní, jako spíše nedůsledností v obraně, ztratili dva body a zbyl na ně pouze jeden. Nejlépe vyšel zápas střelci první branky Vladislavu Kubešovi, který svojí aktivitou tradičně zatápěl soupeřovým obráncům nejvíc. Na paty mu šlapalo křídlo prvního útoku Jan Řehoř, autor tří gólových asistencí.
Nejlepší byl Pína!
Nejlepším hráčem domácího týmu volíme téměř jednoznačně brankáře Michala Pinkase. Proti jednomu z nejsilnějších soupeřů předvedl výkon, na němž mohli ostatní spoluhráči v poli stavět. Protože zatímco jim svazovala ruce nervozita a docela často pouštěli protihráče do zakončení, pohodář v brance si na vše s klidem počíhal. Zastavil i dva samostatné nájezdy. Po tom druhém sice dostal gól, ale vinu na něm nenese žádnou, jelikož prvotní pokus Šestáka vystihl a dojíždějícího Jakubce už prostě bránící hráči museli pokrýt. Pínovi minimálně dvakrát pomohla branková konstrukce, ale podle staré pravdy – štěstí přeje připraveným. A to písecký brankář rozhodně byl!
Motivace jako prase
Juniorům se do sestavy po dalším ze série zranění vrátil Tomáš Růžička. Proti Příbrami, jejíž dres mimo jiné (a mnohé) také oblékal se postavil do středu elitního útoku se Stropnickým a Margetou na křídlech. Na hokejce s sebou vozí smůlu, takže se ani ve svém čtvrtém utkání sezóny bodově neprosadil, ovšem svým důrazem dovede dělat spoluhráčům místo na ledě a umí se zapojit i do kombinace. Vyhlášený vtipálek doufá, že brzy konečně prolomí střelecké trápení a hlavně, že už se mu budou vyhýbat zdravotní patálie, které ho již stačily připravit o solidní část kariéry.
V Písku mi nic nechybí, říká mladý a produktivní obránce Lukáš Hauer
Nečekaně rychle zapadl do píseckého týmu plzeňský odchovanec Lukáš Hauer. V celé soutěži je po hrající legendě dvaačtyřicetiletém Stanislavu Mečiarovi druhým nejlépe střílejícím obráncem! Jednadvacetiletý zadák přitom do startu letošní sezóny za muže odehrál pouhé dva zápasy – jeden za Rokycany, druhý za Klatovy. Do Písku Hauera doporučil bývalý trenér mužstva Jindřich Setikovský. „Jsem tady velmi spokojený a nic mi tu nechybí,“ lebedí si Lukáš Hauer, který kromě hokeje stíhá i studium na vysoké škole v Plzni.
V Písku to bývala jedním slovem paráda
Při zápase s Táborem se na písecký zimní stadion nevrátil ve službách soupeře jenom trenér Milan Mazanec, ale také útočník Jiří Brož. Tento odchovanec budějovického hokeje zatím spolu s Györim táhne tuto sezónu Tábor druhou ligou - Brož si v devátém kole připsal již svoji devátou trefu, v posledním nedělním zápase přidal další dvě. Šestadvacetiletý forvard se tak jakoby vrací do bývalé formy, s níž nastupoval pravidelně v extraligových zápasech budějovické mládeže i A-týmu. Průběžné třetí místo v bodování soutěže není rozhodně špatná vizitka. V článku vám přinášíme rozhovor s tímto čtyřiasedmdesátinásobným reprezentantem píseckého dresu.
Na šatnu ve Žďáře n. Sázavou zůstaly vzpomínky...
V tomto článku vám přinášíme pohled do A - mužstva opět trošku z jiného pohledu, a sice zevnitř – od muže, který se stará v kabině i na střídačce o písecké hokejisty, aby jim nic nechybělo, a je tedy s mužstvem takřka neustále, i když už ne jako vedoucí mužstva, ale jako masér a kustod týmu. V následujícím textu máte díky Otakaru Potůčkovi možnost přečíst si o třech zajímavých tématech z života píseckého hokejového mužstva.
Ohlédnutí s Martinem Šimkem
Byl kapitánem Písku. Byl sedm let stálým členem jeho útočných řad. Za modrožluté odehrál 308 zápasů, dal 77 branek a přidal 79 asistencí. Letos třicetiletý centr Martin Šimek však nezabránil loňskému sestupu do druhé ligy a stal se jedním z těch, kteří písecké mužstvo po sezóně opustili. Loučení s Pískem bylo tedy velmi neradostné, přesto pozitivní momenty za těch dlouhých sedm let rozhodně převažují. „Vždyť já se vám přiznám, že mě trochu mrzí, že jsme Písek dneska porazili...,“ rozpačitě se usmíval Šimek po svém návratu na písecký led, tentokrát však již v barvách Nymburka.
Gajovský sbírá své první zkušenosti mezi muži
Osmnáctiletý Nikola Gajovský dostal od hokejových sudiček do vínku perfektně vytříbenou techniku a nevídané schopnosti, co se týče vytváření gólových situací i jejich proměňování. Mezi stejně starými protihráči vždycky vyčníval, například předloni získal v dresu dorosteneckého vítěze ligy 95 kanadských bodů, vloni, během své premiérové sezóny mezi juniory, jich nastřádal obstojných pětatřicet. Z těchto, ale i jiných důvodů, se letos na jaře už hlásil trenérům Slabému a Šperlovi coby uchazeč o místo v sestavě druholigového áčka IHC Písek. V pátek 5. 8. nastoupil do přípravného zápasu v Benátkách jako člen prvního útoku po boku Kořánka a Marouška.
A-tým dostal posily i novou výstroj, vrací se Šmátrala!
„Já myslím, že atmosféra v týmu během přípravy je dobrá, parta funguje a tmelí se dohromady,“ prohlásil hned na úvod našeho rozhovoru na adresu dosavadního průběhu přípravy jeden z trenérů druholigového IHC Písek Karel Slabý. Spokojen je i s konkurencí v týmu, vždyť se svým kolegou Šperlem by měli na pondělním tréninku kočírovat kompletním pěti pětkám. „A to nepočítám hráče kempu v čele se Zbyňkem Hrdelem, kteří s námi trénují,“ říká k mumraji na píseckém ledě zkušený lodivod, který nám také prozradil několik novinek z dění v týmu mužů.
Junioři mají nového trenéra!
Nepříliš populárnímu píseckému vedení se protentokrát podařil perfektní tah. Poté, co skončil Jiří Houdek, přivedl si Bedřich Malý na střídačku juniorů jako hlavního trenéra úspěšného kouče ze Strakonic Jana Rybáčka. Je jasné, že je nadnesené hodnotit někoho po prvním týdnu bez jakéhokoliv kontaktu mužstva s ledem, přesto se nová tvář na zdejším zimním stadionu setkává s příznivými ohlasy. Od prvního okamžiku dává bývalý aktivní hráč najevo, že ví přesně, co dělá, jím připravované tréninky jsou cíleně zaměřené a v neposlední řadě je vidět, že povolání učitele a trenérská licence A udělají své ve vystupování a projevu člověka. Sečteno, podtrženo, Jan Rybáček může s píseckými mladíky dokázat hodně. Také proto se netají názorem, že kdyby vše pokračovalo tak jako doposud, zůstal by zde i delší dobu. Podle toho, jak se uvedl, by si to všichni určitě přáli.
Některé věci beru na sebe
Mistrovství světa do 18 let si nenechal ujít. Seděl na prázdné tribuně plzeňského stadionu a pozoroval trénink Švýcarska. Měl tužku, papír na poznámky a dobrou náladu, vtipkoval s ledaři. Trenér, který zažil v uplynulé sezóně své největší hokejové zklamání. Jindřich Setikovský. Muž, který měl zachránit Písek v první lize, neuspěl. Přesto není označován za hlavního viníka, v letošní sezóně se v Písku sešlo tolik nepříznivých vlivů, že odvrátit pád bylo velmi těžké. Nepovedlo se, Setikovský přesto nesvádí vinu na jiné: „Třeba hráči, které jsem přivedl, zklamali snad nejvíce. Vybral jsem je prostě špatně,“ ohlíží se dnes již alespoň na první pohled smířený trenér.
Už to nezáleží jenom na nás…
Jde ještě zachránit zpackanou sezónu? Fanoušci už moc nevěří. Na zápas s Opavou jich přišlo třikrát míň než proti Brodu a Vajgaru. Předtím mohli vidět dvě prohry, teď paradoxně Písek vyhrál. Ale moc se neradoval. Když v zápase s Vajgarem vstřelil Polák vedoucí gól, přejel radostí celé hřiště a jako s prvním se obejmul s brankářem Svobodou. Nyní jen zvednutá ruka, poplácání, spíše úšklebek než úsměv. I mnozí diváci se ironicky posmívali, teď jim to střílí, když už o nic nejde… Písek vyhrál, jestli mu teď něco nechybí, tak pokora, respekt k soupeři a hlavně vnitřní sžírající odhodlání, ještě to všechno, všecičko zachránit. „My už nemáme co ztratit,“ ví bojovník Jirka Jelen.
Písek si už dovolit klopýtnout nemůže
Ve středu startují odvety barážových zápasů, v nichž se Písečtí dosud nepříliš vyznamenali, a tak mají svým protivníkům co oprácet. Prvním z nich, který si pomyslnou oplatu zaslouží nejvíc, je tým Havlíčkova Brodu, který jako jediný Písek v 60 minutách porazil. Písečtí pojedou za Rebely s vědomím toho, že pro zachování naděje na učinkování v první lize i příští rok musí v havlíčkobrodské Kotlině minimálně bodovat, tak doufejme, že se jim to podaří. Na našich stránkách opět budete mít možnost sledovat změny stavu ze zápasu.
K rozhodčím se nechci vyjadřovat…
Písecké bušení na zavřené brány. Tak vypadaly dva dosavadní barážové zápasy. Jak brodský Neruda, tak vajgarský Kučera otevřeli své klícky pokaždé pouze jednou, jinak měli zavřeno na pevnou petlici. Tu navíc vydatně podpírala kvalitní obranná hra hráčů v poli a tak se nelze divit, že nad produktivitou Písku nyní kroutí kdekdo hlavou. Nejvíc asi trenér Setikovský, který se na vše dívá z lavičky přes modré helmy svých svěřenců. Ví tak asi nejlíp, co se jim pod nimi v hlavách honí. A po zápase s Hradcem to bohužel nebylo nic pěkného…
Hokejový svět bratří Procházků
Jeden je znám jako klidný sympaťák, druhého zase provází pověst neohroženého bojovníka. Rodilí Písečáci Filip a Michal (na obr.) Procházkové totiž už nějakou tu sezónu patří k hokejovému dění města na Otavě. Oba hrají spolehlivě na pozici obránce, možná jsou to vůbec nejlepší beci zdejších juniorů. Starší Filip často úspěšně podpoří útok, Michal se zase nebojí sem tam ručně vyřešit nějaký ten konflikt na ledové ploše. Ani jeden z nich neuhne před fyzickou hrou a sledovat jejich styl bruslení je prostě nádhera. I když je od sebe dělí jen jediný rok, spolu si v jednom týmu zahráli až letos. A moc si to pochvalují…
