út 6.3.2007 | František Suchan
Budeme to rvát do poslední minuty a sekundy!
Písecké hokejisty čeká věru náročný úkol. Pokud nechtějí, aby jim skončila sezóna hned po prvním kole play-off, musejí následující tři utkání proti Klášterci bezpodmínečně vyhrát. Jakékoliv zaváhání totiž posílá Rybáčkův tým ven z bojů o první ligu. Ovšem z šatny IHC znějí povzbudivá slova. „Nic rozhodnutého ještě není. První krok udělal Klášterec, teď je třeba, abychom ho udělali my,“ řekl před pondělním tréninkem hlavní trenér. A Petr Kica, zatím jediný střelec Písku ve vyřazovacích bojích, se dokonce nebojí prohlásit, že „oba domácí zápasy určitě vyhrajeme, venku to pak rozhodneme a ukážeme našim i Kláštereckým divákům, že nejsme tak hrozní, jak to vypadalo.“ Zkrátka, mužstvo si stále věří a to je dobře…
O příčinách dvou porážek už se toho namluvilo dost, kouč Rybáček tak jen v kostce shrnuje, co se na sevru Čech dělo. „Oni dokonale využili svého malého kluziště k hokeji, jaký předvádí,“ musí konstatovat. „To znamená nastřelování kotoučů, osobní souboje, agresivita. A to nám nevyhovuje. Do nás když nějaký soupeř vlítne, tak naši hráči, kteří jsou spíše techničtí, nemají najednou tolik času pro svou hru,“ shrnuje. Jeho názor potvrzuje i fakt, že Písečtí za celá dvě utkání dokázali Pavla Damaška v bráně Klášterce překonat jednou jedinkrát. Jak je to možné? „Taky se sami ptáme…“ pokrčí rameny Petr Kica, který alespoň po téměř 113 minutách prokletí zlomil. „Chybělo štěstíčko. Šance tam byly, ale my jsme sami z jejich gólmana udělali ještě lepšího brankáře, než byl,“ vrací se k haldě šancí, které on a jeho spoluhráči zahodili.
Teď se však série přesouvá k Otavě, kde jsou rozměry ledové plochy znatelně větší, než na 26,7 metrů širokém kláštereckém hřišti, které je vyrobené podle vzoru NHL a patří k nejužším a vůbec nejmenším v České republice. „Určitě nám bude hrát do not, že tady je větší hřiště. Věřím tomu, že u nás nebudou takový tým, jako u nich doma, kde nás jen chytali na mantinelech,“ prorokuje Kica. Aby hráči využili většího prostoru si přeje i Jan Rybáček. Nějakou změnu herního stylu jim však ordinovat nebude. V pondělí si jeho svěřenci pouze projeli založení útoku, přesilovky a obrannou hru. „Soupeř nás ničím vysloveně nepřehrál. Oni jen praktikovali svůj agresivní styl a my jsme nedokázali dát góly,“ vysvětluje trenér, jemuž dávají za pravdu výsledky 2:0 a 2:1 v prodloužení. Tady se skutečně o nějakém přehrávání mluvit nedá.
„Chci, abychom se dobře připravili, abychom navodili pohodu a nepanovala tady nějaká poraženecká nálada,“ objasňuje Rybáček účel přípravy na existenční zápas.
„Já můžu slíbit, že nic nevzdáváme a budeme to rvát do poslední minuty a sekundy, co to půjde,“ tvrdí. Ovšem brzy přece jen dodává: „Ale je to sport, stát se může cokoliv. Můžeme prohrát a je to v pytli.“ Všichni písečtí borci však jistě věří, že nepříznivý vývoj se dá zvrátit. Mohli si o tom podiskutovat i se svým bývalým spoluhráčem Vladislavem Kubešem, který je v pondělí navštívil v kabině a jehož současným působištěm je pražská Slavia. Ta je v podobné situaci, s českobudějovickým Mountfieldem prohrává taktéž 0:2 v sérii play-off.
