Archiv
Pád do druhé ligy možná, ale Vajgar se porazit musí!
Trochu jako Sysifos si musí připadat Písečtí. I oni musí jako on odvést stoprocentní výkon, válet svůj kámen, porazit Jindřichův Hradec. Ale nikdo jim nezaručí to, že kamen nespadne z kopce dolů, že výhra bude stačit. Pokud Opava nezmobilizuje své síly a nebude chtít v baráži alespoň jednou vyhrát, může být zítřejší i čtvrteční výhra nad Prostějovem nanic. Písek by měl nastoupit v podobné sestavě jako proti Opavě, žádná další zranění nejsou hlášena. Není žádný větší hokejový soupeř než Jindřichův Hradec, domácí porážka hodně bolela. Žádá si odplatu. Ovšem tu hokejovou, častým střetům fanoušků se minule díky výbornému výkonu písecké ochranky podařilo zabránit. Spolu s hradeckým spolupracovníkem jsme pro Vás připravili velmi komplexní historii vajgarského hokeje, snad pomůže k vzájemnému poznání a respektu. V úterý však na ledě jakákoliv úcta stranou, Písek musí Vajgar bezpodmínečně vypustit!
Už to nezáleží jenom na nás…
Jde ještě zachránit zpackanou sezónu? Fanoušci už moc nevěří. Na zápas s Opavou jich přišlo třikrát míň než proti Brodu a Vajgaru. Předtím mohli vidět dvě prohry, teď paradoxně Písek vyhrál. Ale moc se neradoval. Když v zápase s Vajgarem vstřelil Polák vedoucí gól, přejel radostí celé hřiště a jako s prvním se obejmul s brankářem Svobodou. Nyní jen zvednutá ruka, poplácání, spíše úšklebek než úsměv. I mnozí diváci se ironicky posmívali, teď jim to střílí, když už o nic nejde… Písek vyhrál, jestli mu teď něco nechybí, tak pokora, respekt k soupeři a hlavně vnitřní sžírající odhodlání, ještě to všechno, všecičko zachránit. „My už nemáme co ztratit,“ ví bojovník Jirka Jelen.
Co bude dál? Nevím, nikdo neví...
Opava se loučí. Po několika tučných letech na hokejovém výsluní přišla krize, která už určitě vyústí pádem do druhé ligy. A nemusí zůstat jen u toho. Na otázku, co bude s opavským hokejem dál, krčil každý Slezan na píseckém zimním stadionu rameny. Písek byl tradiční soupeř, vzájemné zápasy nepobraly obvykle moc krásy ani gólů, nicméně vždy byly velmi vypjaté a bojovné. Minimálně na jednu sezónu se oba soupeři teď rozejdou, zápas byl rozlučkou, atmosféra před hrstkou diváků byla mrazivá. Zkrátka střetnutí dvou týmů, zaskočených silou soupeřů z druhé ligy. Písek vyhrál, ani on však příliš nejásal. Jako by s Opavou soucítil, vždyť kdo ví, nečeká-li ho podobný osud.
Junioři skončili čtvrtí. Je to úspěch?
Vloni písecká juniorka prohrála až v samém závěru sezóny boj o extraligu s Mladou Boleslaví. I před letošním ročníkem se trenéři Bedřich Malý a Jiří Houdek netajili ambicemi na příčky nejvyšší. Přípravné zápasy toho příliš nenapověděly, protože výkony týmu značně kolísaly. Doufalo se, že s příchodem ligy se vše stabilizuje. A jak to dopadlo? To se můžete dočíst právě zde…
Písku, prosím, probuď se!
Skutečně Velký pátek pro písecký hokej. Již dnes může být s definitivní platností jasno, že se Písek neudrží v první lize a stihne ho pád do hokejového podpalubí. Tam už téměř jistě míří soupeř - Slezan Opava, který zatím v baráži nevybojoval ani bod. Písek však nyní třikrát za sebou prohrál, z jednoho favoritů baráže je outsider. Již téměř nikdo nevěří v zázrak. Ale i ty se dějí, zvláště o Velikonocích. Písku bojuj, šance ještě stále žije, vždyť ty prostě do první ligy patříš!
Písek po další prohře ztrácí kontakt...
Písečtí hokejisté se dostávají do stavu klinické smrti. Po vysoké porážce v Havlíčkově Brodě jim zbývá již jen pramalá naděje k tomu, aby uhájili svoji letošní prvoligovou příslušnost. K druhé barážové prohře s Rebely se začalo schylovat od samého začátku zápasu, neuplynula ani jeho desátá minuta a domácí tým vedl zásluhou Sobotky, Finka a Zmrhala 3:0. Zaskočení hosté se nezmohli během dvou třetin na odpověď, naopak Fink i Sobotka vstřelili svůj druhý gól a výsledku utkání bylo rozhodnuto. Hrůzostrašný stav 0:5 alespoň zkorigoval 10 minut před koncem Martin Šimek, bohužel tento písecký úspěch zůstal v zápase osamocen... Touto prohrou si Písečtí ještě více ztížili boj o druhou postupovou příčku, první drží již pevně Prostějov. Bude velmi těžké dvojici J. Hradec - H. Brod přeskočit. Přesto tři výhry ve zbývajících třech zápasech by ještě pořadím zamíchaly. Doplněn komentář trenéra Písku Jindřicha Setikovského.
Písek si už dovolit klopýtnout nemůže
Ve středu startují odvety barážových zápasů, v nichž se Písečtí dosud nepříliš vyznamenali, a tak mají svým protivníkům co oprácet. Prvním z nich, který si pomyslnou oplatu zaslouží nejvíc, je tým Havlíčkova Brodu, který jako jediný Písek v 60 minutách porazil. Písečtí pojedou za Rebely s vědomím toho, že pro zachování naděje na učinkování v první lize i příští rok musí v havlíčkobrodské Kotlině minimálně bodovat, tak doufejme, že se jim to podaří. Na našich stránkách opět budete mít možnost sledovat změny stavu ze zápasu.
Vyhrajem a dokážem všem, že na to máme!
Mnoho hráčů se letos vystřídalo v Písku. Nové posily většinou brzy ztratily lesk novosti a brzy okaraly a poslaly se o zimák dál. Petr Chvojka zůstal. A svými výkony dokazuje, že oprávněně. V zápase proti Hradci zaujal hlavně precizním bráněním při oslabení, nebál se ale i rozehrávky a důrazného napadání hluboko za červenou čárou. Přesto ale i on jednou zaváhal, to když spolu s Lupačem nechal na začátku zápasu ujet při vlastní přesilovce Špergera. „Doufám, že se probudí naši střelci,“ posílá do kabiny vzkaz mladý obránce.
Náš cíl byl bod a teď máme dva!
Dežaví zažil písecký hokejový fanoušek. Jeho tým opět prohrál, opět nešťastně, opět byl lepší, opět nedával branky, opět dostal zbytečné góly a zase se nadávalo na rozhodčí. Jen slavící soupeř byl jiný. Havlobrod vystřídal Jindřichův Hradec. Derby mezi Pískem a Vajgarem bývají hlavně díky nevraživosti obou fanouškovských táborů hodně vypjaté, šéf písecké ochranky již několik týdnů dopředu plánoval bojové akce právě na sobotní zápas. Každopádně na ledě proběhlo vše v mezích regulí, žádné nehokejové okamžiky se nekonaly. V článku najdete vyjádření k zápasu střelce první branky soupeře Zdeňka Špergera a trenéra Jaroslava Pařízka (na obr.).
K rozhodčím se nechci vyjadřovat…
Písecké bušení na zavřené brány. Tak vypadaly dva dosavadní barážové zápasy. Jak brodský Neruda, tak vajgarský Kučera otevřeli své klícky pokaždé pouze jednou, jinak měli zavřeno na pevnou petlici. Tu navíc vydatně podpírala kvalitní obranná hra hráčů v poli a tak se nelze divit, že nad produktivitou Písku nyní kroutí kdekdo hlavou. Nejvíc asi trenér Setikovský, který se na vše dívá z lavičky přes modré helmy svých svěřenců. Ví tak asi nejlíp, co se jim pod nimi v hlavách honí. A po zápase s Hradcem to bohužel nebylo nic pěkného…
Hokejový svět bratří Procházků
Jeden je znám jako klidný sympaťák, druhého zase provází pověst neohroženého bojovníka. Rodilí Písečáci Filip a Michal (na obr.) Procházkové totiž už nějakou tu sezónu patří k hokejovému dění města na Otavě. Oba hrají spolehlivě na pozici obránce, možná jsou to vůbec nejlepší beci zdejších juniorů. Starší Filip často úspěšně podpoří útok, Michal se zase nebojí sem tam ručně vyřešit nějaký ten konflikt na ledové ploše. Ani jeden z nich neuhne před fyzickou hrou a sledovat jejich styl bruslení je prostě nádhera. I když je od sebe dělí jen jediný rok, spolu si v jednom týmu zahráli až letos. A moc si to pochvalují…
Kdo s koho v souboji kolegů z první ligy?
Druhý zápas baráže Písek odehraje ve vzdálené Opavě. Možná je to pro jihočeské hokejisty výhoda, že zápas bude úplně někde jinde, na druhém konci republiky, nic tam nebude připomínat hrůznou prohru s Brodem. „Hra Slezanů by nám měla sedět víc,“ odhaduje trenér Písku Miroslav Šperl, který se v článku ještě vrací k zápasu s Brodem. Opava je celek, který Písek v sezóně porážel, dokáže to i teď, když jde o všechno?
Věřím, že to kluci z Písku zvládnou
Richard Cachnín. Hokejový samorost, technik a bojovník v jedné osobě. Dlouholetý útočník Dukly Jihlavy nyní zažívá aktivní hokejový odpočinek v Havlíčkově Brodě. Je mu totiž již 36 let, ale na ledě stále předvádí psí kusy. V letošní druhé lize má z 24 zápasů 33 bodů. I proti Písku se vytáhl, byl často na ledě a i když tentokrát vyšel bez bodu, byl jedním z nejaktivnějších Rebelů. Půl výkonu totiž odvádí na střídačce a v kabině, kde neustále povzbuzuje a radí svým méně zkušeným brodským spoluhráčům. A Cachnín by za Brod padl: „Já jsem Broďák a Broďákem vždycky zůstanu!“
Chybělo nám trochu štěstí
Po prvním barážovém utkání s Havlíčkovým Brodem se hráči hnali do kabiny doslova úprkem, na vybavování se o nepovedeném zápase nebyla chuť ani klidná mysl. Nezáviděnihodnou úlohu tak na sebe musel vzít kapitán. Petr Mainer předstoupil před novináře a zklamaně hodnotil průběh utkání. „Já nevím, co se stalo, vždyť v úvodu jsme začali hrát dobrý hokej,“ vzpomínal Mainer na první třetinu, která však byla poslední, která se nesla ve znamení převahy domácího týmu.
Hoši, hoši! hrajte hokej a ne... ne box!
Třikrát to během sezóny nevyšlo. Až poslední domácí zápas píseckých juniorů přinesl vítězství nad druhým týmem tabulky – Jindřichovým Hradcem. Hrálo se hodně zlehka, protože ani jednomu ze soupeřů už o nic nešlo. Jediné, o co nebyla nouze byly zákroky na hranici, či spíše za hranicí, pravidel. Nechyběly šarvátky, strkání, ani hromadná bitka. Co se týče hokejové krásy, tak taktovku utkání drželi jednoznačně domácí. Jediným, kdo překonal Jakuba Kováře, byl písecký bek Michal Peroutka. Na druhé straně brankář Janda lovil puk ze sítě osmkrát. Do poloviny poslední třetiny byl nejlepším střelcem IHC Jungbauer se dvěma zásahy, pak však tři perfektní střídání předvedl Jan Hora a v 55., 56. a 57. minutě nasázel čistý hattrick. Na jednu z branek mu přihrával Martin Všetečka, který za posledních pět zápasů získal pět bodů (3+2). Sám Hora si ve stejném období rozšířil statistiky dokonce o sedm bodů (5+2).
