Archiv
Michal Pinkas: Příště to radši pustím v půlce zápasu
Zkopal souboj s Táborem, v Benátkách dostal sedm branek, ale proti Žďáru se zase objevil mezi tyčemi. Michal Pinkas má i nadále důvěru trenéra Rybáčka. Mohl mu ji oplatit třetím čistým kontem v sezóně, čímž by jistě spravil náladu i sám sobě po ne právě lichotivých nedávných výsledcích svého snažení. V sobotu se mu naději padesát devět minut a čtyřiačtyřicet vteřin dařilo živit. Pak jej ale spoluhráči nechali na holičkách a bylo po nule. „Hodně zbytečné! Naštvalo mě to opravdu hodně,“ říká písecká jednička a ve skutečnosti používá mnohem lidovější sloveso, než je varianta se základem "štvát".
Druhá třetina? Holomajzna!
S novým trenérským tandemem se hokejistům Písku daří. Během dvanácti utkání pod taktovkou Jana Rybáčka a Bedřicha Malého přenechali svým soupeřům všechny body pouze ve třech případech, v sobotu navíc vyhráli úvodní dvacetiminutovku suverénně největším rozdílem v sezóně - 5:0. A co víc, píseckým zimákem se během demontáže zoufalého celku ze Žďáru nad Sázavou opět po dlouhé době nesl ten správný hokejový rachot. IHC má zase podporu fanoušků, za což domácí kapitán Milan Kořánek příznivce pochválil: „Je příjemné, když lidé fandí. Určitě nám to pomůže, dneska bylo všechno v naprostém pořádku,“ potěšilo ho.
Manažer Horažďovský: Sháněli jsme, kde to jen šlo!
Ježek, Rod a Jelínek. To jsou tři jména, která v minulém týdnu rozšířila soupisku IHC Písek. „Poprvé jsme hledali posily v listopadu v době neuspokojivých výsledků. Jednání opět zesílila v lednu před koncem přestupního termínu, kdy už některé kluby tuší, že se nedostanou do play-off a je pro ně výhodnější hráče poslat pryč,“ informuje ohledně příchodu nových hokejistů do mužstva Pavel Horažďovský, sportovní manažer klubu, který má na starosti shánění posil. V posledních dnech proto horečně žhavil telefonní linky a snažil se domluvit jakoukoliv sportovní pomoc pro písecký kádr….
Chtěl bych s Pískem postoupit do první ligy, netají své ambice Ondřej Ježek
Ve středečním zápase v Benátkách si odbyl letošní premiéru v seniorském hokeji Ondřej Ježek. I přes úctyhodnou zápasovou zátěž je za zkušenosti v druholigové soutěži vděčný. Ježek je jeden ze tří českobudějovických juniorů, kteří doplní písecký kádr v závěrečných bojích tohoto ročníku. Lepší vstup do jihočeského klubu si ani nemohl přát. Na výhře svého týmu 8:7 v prodloužení se podílel důležitým vyrovnávacím gólem na 6:6 v polovině polovině třetího dějství.
Lukáš Hauer reprezentoval na nepodařené univerziádě, viděl Nedvěda a líbily se mu ruské krasobruslařky
V pátek se vrátil z turínské zimní univerziády a hned naskočil do druholigové bitvy o čtvrté místo proti Táboru. Řeč je o obránci Lukáši Hauerovi, jinak studentovi tělocviku na Západočeské univerzitě v Plzni. Národnímu celku se turnaj příliš nepovedl a ze šesti možností jen třikrát vyhrál, přičemž debakl 7:0 musel skousnout i od domácí Itálie. Nakonec obsadil výběr trenéra Lišky sedmou pozici, když alespoň přehrál v zápase o umístění Spojené státy. Přes všechna negativa si ale písecký univerzál přivezl hromadu nádherných zážitků a pozitivní náladu: „Dostával jsem příležitosti na přesilovkách, což mi psychicky pomohlo a hrálo se mi fakt dobře,“ pochvaloval si Hauer, který se stačil v reprezentačním dresu dvakrát zapsat mezi střelce.
Lidi, pojďte na hokej!
Na tribuně za trestnými lavicemi, nízko nad ledem sedává zápas co zápas jeden straší pán. Na první pohled a poslech je patrné, čím se odlišuje od velké většiny zbývajících diváků, jichž se v dnešní době chodí v Písku na hokej podívat nějaké tři čtyři stovky. Tenhle člověk vždycky přijde tak, aby stihl začátek, usadí se na polštářek a s úvodním buly se posouvá do jiného světa – zajímá se jen a jen o to, co se děje na hřišti…
Pauzu vítáme, dáme se pořádně dohromady
Hodně pozvolna se scházel tým na čtvrteční trénink. Zápas v Nymburku stál hodně sil. „Pinkas nepřijde,“ houkl trenér Rybáček na svého asistenta Malého. Ten sám má ruku v sádře, zranění stejné končetiny trápí i píseckou brankářskou jedničku. „Pinkas byl hrubě faulován Kosejkem,“ odhaluje viníka problémů Rybáček. „Nech nám tu dva gólmany,“ volá Malý na Šperla, který zrovna končí tréninky juniorů. Trénink áčka začíná, my zpovídáme trenéra Jana Rybáčka a Filipa Kubiše.
Na Písek jsem byl pořádně natěšenej!
Hokejovým cestovatelem je útočník Robert Štefan. Je mu pětadvacet let a vystřídal již šest týmů, které hrají minimálně druhou hokejovou ligu. Tak od začátku: Odchovanec Příbrami vystřídal kromě svého mateřského klubu i Hradec Králové, Písek, Benátky, Řisuty a teď je v Milevsku. Anabáze v Písku patřila k těm úspěšnějším, Štefan párkrát dokázal svým nápadem potěšit diváky. Postupně se ale ze sestavy vytrácel a před letošní sezónou v Písku skončil. Ani návrat na písecký led nebyl pro Štefana veselý – “jeho“ Milevsko nedalo ani gól. Jak se tedy má Robert Štefan?
"Přeji si hlavně zdraví, to je nejdůležitější!"
Sedmadvacetiletý odchovanec kladenského hokeje a hlavně velmi užitečný obránce Tomáš Vyskočil patřil i v zápase v Písku k nejzkušenějším hráčům vrchlabského výběru. Píseckým příznivcům by mohl být známý především z krátkého působení ve zdejším IHC, kde odehrál v sezóně 2004/2005 kolem dvaceti zápasů. Nyní se objevil v Písku opět, nikoliv však jako hráč modrožlutých, ale jako člen vrchlabské výpravy.
K Ježíšku bych chtěl diváky...
Škoda, zápas s Vrchlabím mohl alespoň částečně napravit dojem z letošních výkonů Písku a výhra by byla i dobrou pozvánkou na zápasy v novém roce. Nicméně možná i prohra bude mít svůj pozitivní účinek – do vánoční jedenáctidenní pauzy se půjde s o to větším odhodláním změnit dosavadní prohry na budoucí vítězství. Jaká bude taktovka nového trenéra Rybáčka? „Zatím to vypadá, že se více zaměříme na defenzívu a z ní budeme vycházet,“ soudí jeden z nejzkušenějších hráčů Písku David Míka.
Jan Rybáček: Udělám, co bude v mých silách!
Již nějakou dobu se potichu mluvilo o tom, že by trápící se písecký tým mohl převzít právě on. Ve Strakonicích, jejichž áčko vedl a s nímž se probojoval až do semifinále druhé ligy, i posléze s píseckou juniorkou si totiž vedl obstojně. Poté, co se mladíci IHC pod jeho taktovkou loni dostali až do baráže o extaligu, mají letos i přes odchod opor velkou šanci tento úspěch zopakovat, a to převážně díky jeho cílevědomé koncepční práci. Jan Rybáček patří stále k mladším trenérům, nesnáší porážky, není spokojený téměř nikdy a má rád náročné výzvy. Teď ho čeká veletěžký úkol - vtisknout mdlému souboru vítězného ducha. „Hokejisti jsou tady velmi dobří, stoprocentně kvalitní, a z hlediska kondiční přípravy je to mužstvo připravené dobře. Je třeba zapracovat na psychice,“ říká. Do vánoční přestávky jej čekají tři utkání, v nichž nehodlá měnit herní styl. Poté se ale vrhne na taktické záležitosti a chce proházet i složení formací. V rozsáhlém rozhovoru se dozvíte podstatné věci ohledně jeho příchodu na lavičku…
Michal Procházka ví, že musí dřít, aby dostával šanci, benátecký kapitán Jakeš má střely mezi betony nacvičené
Po delší době zase nastoupil od začátku do utkání. Jednadvacetiletý obránce Michal Procházka nerad vysedává pouze na lavici náhradníků, chce být na ledě. „Teď jsem dostal šanci a musím hrát tak, abych ji dostával i nadále,“ je si vědom. Proti Benátkám si zahrál možná více, než původně předpokládal. Vinou řady situací s nestandardním počtem hráčů na hřišti se dostal i do přesilovek a oslabení, ovšem i přesto, že středeční soupeř patří k těm nejlepším ve druhé lize, mladého bijce nesvazovala nervozita: „Nervózní jsem určitě nebyl. Vždycky si před zápasem pustím písničky, nějaký stres nebo reakce diváků mě nerozhodí,“ říká.
Jak ztratit tři body za tři minuty
Je to špatné! Písečtí dokáží padesát minut držet krok s týmem ze špičky tabulky, vedou, potom ale nepochopitelně selžou v samém závěru. Kolikrát už jsme něco podobného letos viděli?! A stále není patrné jakékoliv zlepšení. Přitom proti Benátkám se zápas vyvíjel opravdu nadějně. Po čtyřiceti minutách vedli domácí 1:0 díky výstavní trefě Davida Míky, jednoho z nejsvětlejších článků sestavy. Navíc skvěle chytal Kubiš, který zastavil i trestné střílení, hosté byli nervózní z častého vylučování a celkově nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo semlít něco takového, jako dva inkasované góly při vlastní přesilovce a naprostá beznaděj cokoliv s tím ještě udělat. V dresu hostí otočil vývoj kapitán Jakeš, ránu z milosti pak Písku zasadil Kocman.
Ve Strakonicích mohu dělat to, co umím
Stále ještě by mohl hrát hokej. Kdoví, jak by točil hlavy soupeřům dnes, když i v mládí projevoval výjimečný technický cit a vyzrálost. Pavel Hejl však dnes již hokej nehraje, nicméně brusle stále obouvá den co den. Nedávno se stal asistentem Stanislava Kašpara, trenéra Strakonic a se svým novým klubem přijel do Písku. A po zápase se netvářil nijak šťastně, vysoká výhra domácích mu radost neudělala. Jeho Strakonice nestačily. „Písek má zkrátka mnohem víc natrénováno,“ hledal důvody prohry 8:4 začínající trenér Pavel Hejl.
Josef Slavík: Trenéři mě ve středu hlavně chtěli vidět hrát
Po pěti letech zase nastoupil za tým z města, kde se narodil. Písečák Josef Slavík se v dresu IHC ukázal naposledy coby dorostenec, pak si sbalil brusle a natrvalo se přesunul do Českých Budějovic. Mezi tamními mládežníky si vybudoval stabilní pozici a před letošní sezónou už odehrál i několik střídání za tamní áčko. Teď byl v rámci proklamované spolupráce obou jihočeských klubů poslán na výpomoc domů. A ač stíhán lehčí virózou, hned nastoupil proti Strakonicím. „Je to pro mě určitě přínos, něco nového,“ chválí si druholigovou zkušenost. Do utkání nastoupil ve čtvrté formaci s Růžičkou, při desetiminutovém vyloučení Kořánka se pak přesunul na křídlo k Mikeskovi a Květoňovi, kde už vydržel až do konce. Zaujal svou nebojácností, zaznamenal asistenci a hlavně se seznámil s novými spoluhráči, takže příště, až dostane více prostoru, určitě ukáže, že se jedná o platnou posilu.
