Archiv
„Že se už brzy vrátím domů, to rozhodně nepopírám," vzkazuje Jiří Kudrna
Po pár letech se vrátil. Nebylo to ale za účelem, aby oblékl dres Písku ale právě naopak. Odchovanec píseckého hokeje Jiří Kudrna přijel jako jeden ze členů benátecké výpravy vedené koučem Hakenem. Během utkání se mu sice nepodařilo vstřelit branku, ale jeho zkušenost byla na ledě rozhodně znát. Nebylo to pro něho obyčejné utkání a od začátku do konce si ho užíval. „S Pískem jsem naposledy hrál těsně předtím, než sestoupil do druhé ligy. Nastupoval jsem tady jako hráč Liberce, později Ústí nad Labem a popravdě musím říct, že utkání v Písku mi docela chybí,“ nahlíží útočník do dob, kdy byli Písečtí prvoligoví. Více podrobností naleznete uvnitř článku.
Jiří Svoboda byl minulou sezónou hodně zklamaný
P í s e k - Začínal na Slavii, ale teď už čtyři roky dělá rýhy do ledu Písku, který se stal jeho hokejovým domovem. Řeč je o Jiřím Svobodovi. Tento čtyřiadvacetiletý obránce, jenž působil také v Mladé Boleslavi nebo v Kadani, měl svou budoucnost trošku danou. „Jednou jsem se ráno probudil a v pokojíčku stály brusle s hokejkou,“ říká s úsměvem na rtech.
Skvělý výkon po celou sezónu skončil postupem do extraligy!
Výběr dorostenců vedený trenéry Mazancem a Lynchem se postaral určitě o největší úspěch píseckého klubu v uplynulé sezóně. Obsáhlá soupiska hráčů si zařídila přímý postup do elitní soutěže již tři kola před koncem letošního ročníku. Teď už to tak jednoduché rozhodně nebude. Rozdíl mezi první ligou a extraligou je obrovský a toho si je hlavní kouč Milan Mazanec dobře vědom. „My se tedy budeme snažit vybudovat kvalitní kádr, který se ctí odehraje následující ročník extraligy,“ odkrývá své plány trenér, kterému příliš nehraje do not odchod několika hráčů do juniorů. „Zhruba sedm hráčů z devátých tříd letos v dorostu nastoupilo a já si myslím, že nám roste kvalitní náhrada,“ dává celé situaci řešení.
Win is win…
…říkal po zápase kanadský kouč Písku Bernie Lynch. A skutečně, bylo to hodně těžce vydřené vítězství. Písečtí dorostenci se v zápase s Nymburkem museli obejít bez několika opor. A co hůř – soupeř vstoupil do zápasu velmi odvážně a v zápase několikrát vedl a to i o dvě branky. Křišťan a Kučera však skóre v několika sekundách otočili v písecký prospěch, a i když soupeř nerezignoval, a ve střílení branek rovněž nelenil, prohrál. Definitivně ho zlomila trefa Jakuba Babky z 52. minuty. Nic naplat tak hostům nebyl ani velký tlak v závěrečných minutách, Píseckým v pokračování útoku na první místo tabulky nezabránili.
Písečtí v přípravě vyválčili první výhru
První "letošní" zápas na domácím ledě znamenal první vítězství žluto - modrých v přípravě na nadcházející sezónu. Hokej ve s.n.o.p. Aréně ale vůbec nepřipomínal přípravné utkání - souboje se tvrdě dohrávaly a chvilkami to na ledě pěkně jiskřilo. "Sehráli jsme velmi slušné utkání s kvalitním soupeřem" nešetřil chválou trénér domácích Jan Rybáček. "Samozřejmě ještě jsou nějaké rezervy ale výkon v tomto utkání byl kvalitní" dodal vzápětí. Po jedné brance se trefili Mošovský a Kica s Míkou.
Střípky historie: Z rybníka až k S.N.O.P. areně
Nedávno oslavil zimní stadion čtyřicet let od svého vzniku, ovšem od úplného dokončení uplyne na podzim roků teprve pětadvacet. Písečtí měli zimák s umělým ledem jako druzí v jižních Čechách. Jen v Českých Budějovicích se stavělo dříve. Ovšem už předtím, než u Otavy vyrostly základy dnešní budovy, se Písek honosil na svou dobu fantastickým zázemím pro lední hokej. Ve třicátých letech mohla místnímu komplexu konkurovat jen tehdejší Mekka československých hokejistů Štvanice. Jaké peripetie provázely stavbu, zastřešování i zdlouhavé dokončování dnešní S.N.O.P. areny, se můžete dočíst na následujících řádcích…
Začátek sezóny nebyl zase až taková katastrofa, tvrdí Miroslav Šperl
Zkušený trenér Miroslav Šperl zažil sezónu rozdílných pocitů. Už po osmém kole musel přenechat své místo hlavního kouče u A týmu svému dosavadnímu asistentovi Slabému, po pětadvacátém kole pak byli oba vystřídáni tandemem Rybáček – Malý. Sám odvolaný z toho vědu nedělá. „Výměna trenéra je běžná věc. Nevím, proč je kolem toho v Písku taková velká aféra. Vylítli jiní trenéři, než je Šperl a Slabý,“ říká vyrovnaně. Přesto však přinesl argumenty, které stojí za zamyšlení. Druhá část rozhovoru se týká juniorů, které Šperl následně dostal na starost a s nimiž dokončil ročník na prvním místě a dostal možnost vést je i v kvalifikaci o extraligu.
Jiří Svoboda: Dávat góly je pro mě svátek
V píseckém dresu právě dokončil svou čtvrtou sezónu. A přesto může úspěšně kandidovat na cenu pro nejnenápadnějšího člena základní sestavy IHC. „Asi je to taková moje slabina, že nejsem víc vidět,“ zamýšlí se sám Jiří Svoboda, třiadvacetiletý zadák, který prošel mládeží v pražské Slávii a zahrál si i na mistrovství světa do dvaceti let. Oblékal pak barvy Mladé Boleslavi a Kadaně, než jej hokejový osud zavál zpět na jih Čech do rodného města. Tady zažil pád o soutěž níž, přesto se nikam pryč nehrnul. Začal studovat vysokou školu a myslí na to, jak pomůže klubu vrátit prvoligovou příslušnost. „Když budou mít trenéři zájem,“ podotýká.
Hodnocení hráčů v sezóně 2006/2007
Stejně jako loni, i po letošní sezóně trenér píseckého A týmu ohodnotil své svěřence. Jan Rybáček je v první řadě spokojen s přístupem mužstva, k němuž se připojil před Vánoci. „Kluci byli perfektní. Neměl jsem s nimi žádný problém,“ pochvaluje si. A co do složení kádru? „Máme výtečnou brankářskou dvojici, nerad bych o ni přišel,“ tvrdí. „V poli máme několik hráčů, kteří to odtáhli, když bylo potřeba,“ těší jej také. Přesto by se mu pro příští ročník hodily nějaké posily. Už jen proto, že mladý rakeťák Holec jistojistě opouští svůj mateřský klub.
Sváteční utkání píseckých juniorů...
Páteční zápas juniorky s Mladou Boleslaví, který vyzněl pro hosty jasně poměrem 1:7, měl pro hodně zúčastněných hráčů velmi zvláštní význam. Ať už to byla trojice Písečáků v mladoboleslavském dresu nebo na druhé straně parta, s níž ještě loni v tuhle dobu válčili na jedné lodi. „Když jsme sem jeli, tak jsem byl úplně hotovej. Měl jsem docela strach. Bylo zvláštní, hrát po třinácti letech proti Písku. I proto jsem hrozně rád, že jsme vyhráli,“ přiznal Martin Všetečka, jeden z ze zmiňovaného tria. „Byl to hodně divný pocit. Sedm let jsem neznal nic jiného, než hrát za Písek, potvrdil i Tomáš Maršík. Posledním píseckým „krajánkem“ je Nikola Gajovský, který v utkání zaznamenal bilanci 1+1.
Jeden krok udělán, teď je třeba zvládnout další...
Asi o něco šedivější je Jan Rybáček poté, co musel na střídačce přetrpět poslední okamžiky středeční bitvy. V ní jeho svěřenci, ač ze z počátku nasazeného tempa během utkání znatelně ubrali, vydřeli naději. „Dnešek dokázal, že se střetla dvě velmi vyrovnaná mužstva. Tady rozhodují chyby a momentální psychika v každé dané situaci,“ vysvětloval kouč, proč v sérii s Kláštercem určuje vítěze vždycky jeden, maximálně dva góly. „Vítězství nás stálo hrozně sil a nerodilo se lehce. Jsme ale moc rádi a já chválím všechny hráče a děkuju jim za to, jak makali,“ nešetřil také chválou. Na vybojovaný úspěch však musí on i celý tým rychle zapomenout. Písek totiž pouze snížil vedení soupeře, jemuž stále stačí jediný triumf ke konečnému úspěchu.
V zápase režírovaném sudími nakonec uspěla Chrudim
Vyrovnanou bitvu dvou týmů, které chtěly hrát hokej, hrubě ovlivnil svým nejistým výkonem rozhodčí Horák. To viděl každý. Když se ale zrovna nevylučovalo, hrálo se rychle a zajímavě. Hlavně v první třetině Písek dokázal zkušeného a notně posíleného protivníka zatlačit do úzkých. Do devětatřicáté minuty navíc žlutomodří vedli díky přesilovkovým zásahům navrátilce do sestavy Pošmourného a teď už dvacetigólového Jana Řehoře 2:1. Poté ale zaúřadoval nepolapitelný Marek Zadina. Sám v oslabení vyrovnal a další dvě branky spoluhráčům připravil. Chrudim vyhrála zaslouženě, domácím nebyla nic platná příkladná bojovnost ani individuální výkony borců, z nichž vyčnívali hlavně Burkoň s Řehořem.
Michal Pinkas: Příště to radši pustím v půlce zápasu
Zkopal souboj s Táborem, v Benátkách dostal sedm branek, ale proti Žďáru se zase objevil mezi tyčemi. Michal Pinkas má i nadále důvěru trenéra Rybáčka. Mohl mu ji oplatit třetím čistým kontem v sezóně, čímž by jistě spravil náladu i sám sobě po ne právě lichotivých nedávných výsledcích svého snažení. V sobotu se mu naději padesát devět minut a čtyřiačtyřicet vteřin dařilo živit. Pak jej ale spoluhráči nechali na holičkách a bylo po nule. „Hodně zbytečné! Naštvalo mě to opravdu hodně,“ říká písecká jednička a ve skutečnosti používá mnohem lidovější sloveso, než je varianta se základem "štvát".
Pauzu vítáme, dáme se pořádně dohromady
Hodně pozvolna se scházel tým na čtvrteční trénink. Zápas v Nymburku stál hodně sil. „Pinkas nepřijde,“ houkl trenér Rybáček na svého asistenta Malého. Ten sám má ruku v sádře, zranění stejné končetiny trápí i píseckou brankářskou jedničku. „Pinkas byl hrubě faulován Kosejkem,“ odhaluje viníka problémů Rybáček. „Nech nám tu dva gólmany,“ volá Malý na Šperla, který zrovna končí tréninky juniorů. Trénink áčka začíná, my zpovídáme trenéra Jana Rybáčka a Filipa Kubiše.
Michal Procházka ví, že musí dřít, aby dostával šanci, benátecký kapitán Jakeš má střely mezi betony nacvičené
Po delší době zase nastoupil od začátku do utkání. Jednadvacetiletý obránce Michal Procházka nerad vysedává pouze na lavici náhradníků, chce být na ledě. „Teď jsem dostal šanci a musím hrát tak, abych ji dostával i nadále,“ je si vědom. Proti Benátkám si zahrál možná více, než původně předpokládal. Vinou řady situací s nestandardním počtem hráčů na hřišti se dostal i do přesilovek a oslabení, ovšem i přesto, že středeční soupeř patří k těm nejlepším ve druhé lize, mladého bijce nesvazovala nervozita: „Nervózní jsem určitě nebyl. Vždycky si před zápasem pustím písničky, nějaký stres nebo reakce diváků mě nerozhodí,“ říká.
