Archiv
Začátek sezóny nebyl zase až taková katastrofa, tvrdí Miroslav Šperl
Zkušený trenér Miroslav Šperl zažil sezónu rozdílných pocitů. Už po osmém kole musel přenechat své místo hlavního kouče u A týmu svému dosavadnímu asistentovi Slabému, po pětadvacátém kole pak byli oba vystřídáni tandemem Rybáček – Malý. Sám odvolaný z toho vědu nedělá. „Výměna trenéra je běžná věc. Nevím, proč je kolem toho v Písku taková velká aféra. Vylítli jiní trenéři, než je Šperl a Slabý,“ říká vyrovnaně. Přesto však přinesl argumenty, které stojí za zamyšlení. Druhá část rozhovoru se týká juniorů, které Šperl následně dostal na starost a s nimiž dokončil ročník na prvním místě a dostal možnost vést je i v kvalifikaci o extraligu.
Jiří Svoboda: Dávat góly je pro mě svátek
V píseckém dresu právě dokončil svou čtvrtou sezónu. A přesto může úspěšně kandidovat na cenu pro nejnenápadnějšího člena základní sestavy IHC. „Asi je to taková moje slabina, že nejsem víc vidět,“ zamýšlí se sám Jiří Svoboda, třiadvacetiletý zadák, který prošel mládeží v pražské Slávii a zahrál si i na mistrovství světa do dvaceti let. Oblékal pak barvy Mladé Boleslavi a Kadaně, než jej hokejový osud zavál zpět na jih Čech do rodného města. Tady zažil pád o soutěž níž, přesto se nikam pryč nehrnul. Začal studovat vysokou školu a myslí na to, jak pomůže klubu vrátit prvoligovou příslušnost. „Když budou mít trenéři zájem,“ podotýká.
Hodnocení hráčů v sezóně 2006/2007
Stejně jako loni, i po letošní sezóně trenér píseckého A týmu ohodnotil své svěřence. Jan Rybáček je v první řadě spokojen s přístupem mužstva, k němuž se připojil před Vánoci. „Kluci byli perfektní. Neměl jsem s nimi žádný problém,“ pochvaluje si. A co do složení kádru? „Máme výtečnou brankářskou dvojici, nerad bych o ni přišel,“ tvrdí. „V poli máme několik hráčů, kteří to odtáhli, když bylo potřeba,“ těší jej také. Přesto by se mu pro příští ročník hodily nějaké posily. Už jen proto, že mladý rakeťák Holec jistojistě opouští svůj mateřský klub.
Není to ani překvapení ani zklamání!
Nepříliš dobrá letní příprava a pak velmi těžké rozlosování na začátku sezóny. Poté, co Písečtí mladíci vyjeli na led, vyvíjela se přípravná utkání "relativně" dobře - jejich výsledky napovídaly, že by pro dorostence mohl být letošní ročník celkem úspěšný. Se svým trenérem Václavem Šrámkem a jeho asistenty, kterými byli v průběhu sezóny jak Vokurka, tak Slabý a nynější hráč "A" mužstva Filipi, bohužel neskončili tam, kde by si všichni přáli. Podle slov hlavního trenéra Šrámka však není osmá příčka v tabulce zase takovým neštěstím - "My jsme sehráli spoustu vyrovnaných zápasů, asi tohle mužstvo mělo na víc, ale chyběla nám zkušenost a týmová pohoda."
Ondřej Ježek: Snad bylo vidět, že jsem se snažil
V rozhodujícím zápase o bytí či nebytí IHC v letošní sezóně na sebe upozornil nejen červenou českobudějovickou helmou. Ondřej Ježek, devatenáctiletý talent z jihočeské metropole, jehož písecké áčko letos několikrát využilo na střídavé straty, se ukázal jako pravá posila. Patřil k tomu nejlepšímu, co se v žlutomodrém dresu po kláštereckém ledě prohánělo. Navíc, „Ondra je hráč, kterého bych do mužstva bral kdykoliv bez váhání. Platný hokejista a navíc pohodový super člověk,“ chválil mladíka trenér Jan Rybáček.
Že jsem v Nymburku radil trenérům? Výmysl!
V Písku ho není třeba představovat. Nikola Gajovský, jeden z největších sportovních talentů města posledních let, však v létě vzbudil pozdvižení, když se rozhodl odejít z mateřského klubu, kde měl mezi vrstevníky výsostní postavení a v osmnácti letech už hrál za A tým. Zamířil do bohaté Mladé Boleslavi, která ho nechala zahrát první ligu mužů a v jejímž dresu nadále dominoval juniorské soutěži. Na stadionu, který jej vychoval, se představil už coby člen druholigového Nymburka (A hned dal gól!) a teď sem přijede s boleslavskou juniorkou, aby jako její hlavní hvězda dotáhl mužstvo do extraligy. „S tímhle týmem by byl neúspěch nepostoupit,“ prohlašuje. O nadcházejících bojích i o tom, jak se vyvíjí kariéra nadaného útočníka, si můžete přečíst v následujícím rozhovoru…
Bude se hrát na pět zápasů a postoupíme my
Do Písku ho přivedl trenér Milan Mazanec. Jeho a Jan Kožnara, dva hráče odněkud ze severu. Kožnar se neprosadil, nezaujal, odcestoval. I Lukáš Zika se zpočátku taky nějak nemohl rozehrát. Ovšem poté se stal součástí jednoho z nejlepších píseckých útoků posledního desetiletí: Nouza, Jelen, Zika. Spolu řádili. Zika zaujal především kombinačními schopnostmi a prudkými přesnými projektily. Trenér Mazanec si spokojeně mnul ruce. Pak se však všechno zadrhlo. Nouza byl vyměněn, útok se rozpadl, trenéři se střídali, Písek spadl do baráže a sestoupil do druhé ligy. Lukáš Zika byl u toho. Po sezóně si sbalil věci a odjel. Vrátil se až dnes.
Začnu víc střílet, slibuje Tomáš Květoň
Co si budeme povídat, Tomáš Květoň letos ne vždycky předvedl to, na co bývali písečtí diváci v jeho podání zvyklí z loňské sezóny. Samozřejmě, na jeho obranu je třeba zmínit, že za to mohla hlavně zranění, a bez odezvy nezůstal ani odchod ideálního zakončovatele jeho pasů Kubeše. A přes to všechno, ačkoliv to možná mnohým zrakům uniklo, si tvořivé křídlo nakonec udrželo průměr jednoho kanadského bodu na zápas. V devětadvaceti duelech, do nichž v základní části nastoupil, se Květoň trefil desetkrát a devatenáctkrát jeho číslo figurovalo v zápise ve sloupku pro nahravače. Této bilanci pomohl i závěrečný zápas dlouhodobé části sezóny, kde si připsal do statistik tři čárky za gól a dvě asistence. Znamená to, že se před play-off dostává do staré pohody? „Tak to nevím, to musejí posoudit jiní,“ pousměje se a dodá „Já hraju pořád stejný hokej.“
V Písku vládne pohoda jako už dlouho ne!
Čtyři výhry v řadě proti pěti výhrám v řadě. Písek proti Jindřichovu Hradci. A výsledek? Písek dohnal sérii Vajgaru a zároveň ukončil tu jeho. Stav 5:0 po závěrečné siréně navíc poměrně přesně odráží dění na ledě. Hosté tak prestižní derby nezvládli a zůstávají v současné době až pátým nejlepším klubem na jihu Čech. To Písek nabírá před play-off pekelně dobrou formu. Vyhrává, i když nehrají opory Filipi, Holec nebo Mikeska. „Na kluky jsem hrdý a pyšný,“ nešetřil tentokrát chválou trenér Písku Jan Rybáček. Mozaiku pohledů na derby doplňují Michal Pinkas, Petr Pechek (na obr.) a Josef Mazanec.
Už je asi čas vykašlat se na hokej, usmívá se otlučený bojovník Ondřej Mikeska
Na první pohled vypadal jako nějaký junior. Jedenáctka na zádech a zarputilá bojovnost ale napovídaly, že jmenovka nelže a s plexisklem (a později mřížkou) přes celý obličej se po ledě skutečně prohání starý známý Ondřej Mikeska. Novou image musel zvolit kvůli stále ještě ne úplně zahojené zlomenině líce. „Kluci se tomu smáli, ale bylo to skutečně po nějakých osmnácti letech,“ vzpomíná druholigový veterán, kdy že naposledy nastoupil na led s kompletní ochranou tváře. I přesto to se ale Mikeska v utkání s Táborem podílel na všech brankách svého mužstva.
Zpráva z jednání výboru IHC Písek
Témata pondělního setkání výboru klubu IHC Písek se točila kolem několika ožehavých otázek, které se v současné době týkají píseckého hokeje nejvíce. Ať už je to shánění posil do nadcházejícího konce sezóny, ať už to jsou nepříliš přesvědčivé výsledky písecké mládeže nebo také spolupráce s městem a s jeho novým zastupitelstvem. Několik stanovisek a závěrů z jednání shrnujeme v tomto článku.
Petr Bezouška: Působení v Písku mi může hodně pomoci
Dvacetiletý Petr Bezouška je i přes svůj nízký věk už celkem zdatným hokejovým cestovatelem. Jako malý hájil barvy Kladna, Písku a Vsetína, v Opavě si zahrál první ligu a přes Ostravu se loni jako posila do druholigové obrany vrátil na jih Čech. Jeho působení u řeky Otavy se ale zatím bohužel odehrává nikoliv ve znamení souboje s útočníky soupeře, ale s patáliemi, které talentovaného beka nepřestávají pronásledovat. „Je to opravdu výborná sezóna,“ poznamenává Bezouška ironicky na adresu právě probíhajícího ročníku, v němž doteď stihl nastoupit jen v devíti případech za áčko a šesti mezi juniory. Rozhovor vznikl po pátečním střetnutí, v němž písečtí mladící přejeli bezzubé Klatovy.
Na Písek jsem byl pořádně natěšenej!
Hokejovým cestovatelem je útočník Robert Štefan. Je mu pětadvacet let a vystřídal již šest týmů, které hrají minimálně druhou hokejovou ligu. Tak od začátku: Odchovanec Příbrami vystřídal kromě svého mateřského klubu i Hradec Králové, Písek, Benátky, Řisuty a teď je v Milevsku. Anabáze v Písku patřila k těm úspěšnějším, Štefan párkrát dokázal svým nápadem potěšit diváky. Postupně se ale ze sestavy vytrácel a před letošní sezónou v Písku skončil. Ani návrat na písecký led nebyl pro Štefana veselý – “jeho“ Milevsko nedalo ani gól. Jak se tedy má Robert Štefan?
Písek si venku vyšlápl na druhou Chrudim!
Velmi dobrou defenzívou se prezentovali písečtí hokejisté na ledě v tabulce druhé Chrudimi a byli za to bohatě odměněni. Již v první třetině silnému soupeři odskočili na rozdíl dvou branek, a protože po dvě třetiny udrželi v čele s brankářem Pinkasem čisté konto, mohli jít do třetí třetiny s náskokem tří branek. Ve druhé třetině totiž napodobil branky Kašpara a Kořánka z úvodní části přesilovkovou trefou Milan Filipi, který si totéž zopakoval ještě v 52. minutě, tentokrát ale v oslabení. Michal Pinkas se však nakonec druhé vychytané nuly v sezoně nedočkal, přesto trenér Rybáček při hodnocení zápasu nešetřil slovy chvály. Tři body z Chrudimi znamenají již čtvrtou výhru Písku v šesti zápasech s trenérskou dvojicí Rybáček - Malý st.!
Místo zápasu za Drahonice vypomohl Písku s Kolínem
Diváci zápasu s Kolínem hledali v zápasovém zpravodaji hráče s osmnáctkou na písecké soupisce marně. Že by zase nějaký junior? Ne, pozorní diváci jistě v postavě s číslem osmnáct rozeznali starého známého Jana Marouška, i když by jim k němu spíše pasoval původní dres s číslem 43. O startu jednatřicetiletého útočníka se rozhodlo nedlouho před zápasem, kdy se píseckým trenérům pod rukama vinou nemocí a zranění hroutila sestava na sobotní zápas. To by ještě nebylo nic tak neobvyklého, kdyby o Vánocích nevyšla překvapivá zpráva, že Jan Maroušek v Písku končí...
