Archiv
Rádi bychom navázali na minulý rok!
Dorost IHC Písek v minulé sezoně vybojoval pěkné třetí místo. Tento úspěch by chtěl v nové sezoně jeho trenér Václav Šrámek opět alespoň zopakovat, a to přesto, že má s kolegou Josefem Vokurkou pod rukama zcela nové mužstvo. „Museli jsme odchozí hráče nahradit z jiných klubů, což se nám povedlo, přišli hlavně hráči z Č. Budějovic. Celkem přišli odjinud dva gólmani, čtyři obránci i útočníci,“ vypočítává Šrámek. To znamená, že nyní dorost tvoří krom dvou brankářů deset obránců a čtrnáct útočníků. „Navíc máme kam šáhnout, protože máme v deváté třídě několik hráčů, kteří by už mohli hrát za dorost.“ V článku představujeme s trenérem Šrámkem letošní mužstvo dorostu IHC Písek a přinášíme další informace z přípravy dorostenců.
Propadli jsme úplně ve všem, je jasné Milanu Kořánkovi
Co se stalo s Pískem? Jak je možné, že mužstvo s cílem postoupit do první ligy předvede ušmudlanou tragikomedii proti průměrnému Táboru? „Já nevím, nevím co k tomu říct.“ To jsou první slova viditelně zklamaného a rozladěného kapitána domácích Milana Kořánka. Kroutí hlavou a pátrá po výrazech, jimiž by vysvětlil, co se dělo s jeho týmem…
My chceme Písek!
Přesně takhle vyprovodili po zoufalém výkonu domácí fanoušci své borce. Totiž to, co modrožlutí proti Táboru předvedli, mělo hodně daleko do výkonů, na jaké bývali návštěvníci píseckého zimáčku zvyklí. Tentokrát bylo na programu vraždění neviňátek. Bezzubí hráči IHC nebyli schopni vymyslet kloudnou akci, vše bylo špatně. V první třetině se trefil hostující Ficek a neexistovala síla, která by půl hodiny hrací doby hnula s ušmudlaným skóre 0:1. To se povedlo až po nástupu do poslední části. A hned třikrát, ovšem pokaždé Kohoutům. Jejich druhý úspěch zaznamenal expísecký obránce Michal Peroutka, k němu se pak ještě přidali Mrkvička a Kaltenböck a bylo vymalováno.
Kluci umějí hrát lépe!
Po zápase se Strakonicemi jsme vyzpovídali i domácího trenéra Karla Slabého. Po povinném vítězství nad soupeřem, který podal mnohem lepší výkon než se čekalo, vypadal spokojeně, nervozita z dlouho nejistého výsledku se pomalu vytrácela. Trenér své svěřence spíše pochválil, ale párkrát zvedl i varovný prst. Takže jak vypadalo utkání Písek – Strakonice z trenérské lavičky?
Za stavu dva nula jsme polevili, říká Ondřej Mikeska
V prostřední části úvodního druholigového střetnutí byly Strakonice lepší, než hostitelské mužstvo. Tato skutečnost byla jasná i Ondřeji Mikeskovi, centrovi elitní domácí formace, v níž s ním na křídlech spolupracují kanonýři Řehoř a Květoň. Kromě tradičně skvělé obranné práce předvedl nejzkušenější člen sestavy IHC i chvályhodnou útočnou aktivitu, kterou korunoval vítěznou brankou a dvěma asistencemi a byl také po zásluze oceněn jako nejlepší hráč Písku. Po závěrečné siréně ale přiznal, že utkání bylo těžší, než favorit původně očekával… „Strakonice překvapily složením mužstva, kterému nechyběla rychlost ani zkušenost.“
Chtěl bych s Pískem letos postoupit!
Se svojí sedmdesátkou doslova "lítá" po ledě a svojí bojovností či dravostí velmi často straší soupeřovy obránce. Útočník Petr Kica, který je odchovancem vimperského hokeje, působil v loňské sezóně v plzeňských juniorech, kde nasbíral ve 43 zápasech 23 bodů a za svoji píli si vysloužil i dvě utkání v hlavním extraligovém týmu Plzně. Svými loňskými výkony v píseckém dresu se také podílel na postupu do baráže o první ligu, kterou by rád letos s píseckým mužstvem vybojoval...
Tomáš Burkoň: Písek neberu jako nouzové řešení!
Možná si pamatujete, jak na startu předminulé sezony coby náhradník dvěma góly v samém závěru zápasu zmírnil debakl od tehdy prvoligových a hvězdami nabitých Českých Budějovic. Milan Mazanec, v té době trenér áčka IHC, pak po porážce 10:3 o Tomáši Burkoňovi v nadsázce řekl, že kdyby hrál od začátku, mohl Písek i vyhrát. Talentovanému obránci tehdy bylo rovných dvacet let a po hrstkách sbíral prvoligové zkušenosti. Když pak jeho mateřský klub zakončil strastiplný ročník sestupem, vydal se zkusit štěstí do Komety Brno. Odtud se ale letos vrátil a po různém koketování s možnostmi odchodů do zahraničí se nakonec přece jen rozhodl zůstat ve městě, kde se naučil hokej hrát. A zřejmě právě na něm teď bude, aby nahradil Pavla Procházku…
Švédi v Písku? Jen samá pozitiva…
V minulém týdnu okupoval útulný písecký zimáček tým z druhé švédské ligy Växjö Lakers. Hráči a realizační tým mužstva ze severské země si z jihočeského královského města na čas vybudovali základní tábor svého soustředění. Všichni do jednoho se prezentovali sympatickým vystupováním a kromě řady zajímavostí stojí za připomenutí i jejich úžasní fanoušci. Čtyřicítka z nich neváhala absolvovat půldenní trmácení autobusem napříč polovinou Evropy, jen aby pobyla několik dní se svým mužstvem a zhlédla tři zápasy. Švédští hokejisté si totiž jednou zahráli proti domácímu Písku a dvakrát změřili síly s elitním rakouským celkem Black Wings Linz. A Lakers vše vyhráli…
Dominik Hašek: V Písku jsou dobré podmínky pro trénink
Tohoto muže asi netřeba představovat. Dominik Hašek, mimo jiné olympijský vítěz a národní hrdina z Nagana, držitel Stanley Cupu, sedmi Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře NHL a dvou Hart Trophy udělovaných nejlepšímu hráči kanadskoamerické ligy, je osobnost svým věhlasem přesahující hokejové mantinely. Letos, v jedenačtyřiceti letech, bez váhání přijal roční nabídku na působení u Rudých Křídel z Detroitu, s nimiž před čtyřmi roky vyhrál nejcennější hokejový grál, a právě v těchto dnech končí svou individuální přípravu na další náročnou sezonu. Pod tradičním dohledem brankářského vševěda Josefa Bruka a poprvé také s tréninkovým partnerem Tomášem Poöpperlem už potřetí zavítal prohánět své nadpozemsky rychlé tělo i do Písku.
Michal Peroutka nebude hrát ani v Písku, ani v Jihlavě. Stal se z něho Táborák
Po loňské sezóně, která se mu vinou zranění rozhodně nepovedla tak, jak by si představoval, absolvoval Michal Peroutka letní přípravu normálně jako posledních pár let coby člen píseckého IHC. Jenže během července se objevila nabídka z prvoligové Dukly Jihlava a mladý obránce vyslyšel vábení klubu s bohatou tradicí. Ovšem v tamním kádru se neuchytil a přemýšlel, co dál. A rozhodl se pro Tábor, když hlavní roli podle jeho slov hrála blízkost domova ve Veselí nad Lužnicí a možnost pracovat v rodinném podniku…
Pierre Pochon sní o Olympiádě a NHL, zná se s Gerberem a v Písku nemůže najít holiče
IHC získal do svých řad hodně zajímavou postavu. Dvacetiletý francouzský brankář Pierre Pochon se totiž zdá být více než jen řadovým zástupcem hokejově rozvojové země, který se vydává na dobrodružství po světě. V našem rozhovoru mohutný rodák z Rouen mimochodem prozradil, že má reprezentační ambice a trénuje každý rok po boku světové brankářské smetánky. V Písku by měl vydržet jednu sezónu, ovšem jak to s jeho pozicí ve zdejším brankovišti bude, je jistě zajímavá otázka. Tou se však on sám zatím příliš netrápí. V restauraci na městském ostrově se láduje těstovinami a ptá se, jak daleko jsou odtud Vítkovice. Během týdne tam totiž hraje přátelské utkání jeho mateřský klub. Odpověď jej mírně zklame…
Mají si co vracet....
Že Písek a Hradec mají stále ještě spoustu věcí k vyřizování, ukázal domácí zápas těchto dvou mužstev. Zvlášť hosté předváděli zákroky, které domácím divákům dávaly jasnou odpověď na tradiční píseckou otázku: „Proč já ten Vajgar vlastně nemám rád?“ Napadení Gajovského, nerovný souboj Vachulky a Holce, nesmyslné podražení Kubiše... Vzájemné zápasy, jak to tak vypadá, budou kořením letošní II. ligy. K prvnímu přípravnému zápasu se vrací trenéři Karel Slabý a Jiří Dobeš, druhé přípravné utkání těchto dvou mužstev nás čeká v pondělí.
Kotalíkovi byla v Písku vždycky zima!
Jako letos poslední známá hokejová tvář přijel potěšit mladé hokejisty trénující na píseckém kempu bronzový medailista z olympiády v Turíně Aleš Kotalík. Ten působil více než sympatickým dojmem a zvědavým dětem odpověděl trpělivě i na ty nejbanálnější otázky. Co se týká jeho kariéry, má za sebou útočník Bufala Sabres výbornou sezónu, v níž během základní části nasbíral dvaašedesát bodů a skončil třetí v klubové produktivitě za Drurym a Afinogenovem. Šavle navíc dokráčely do semifinále Stanley Cupu, když za svými zády nechaly i silnou Philadelphii a favorizovanou Ottawu. Cestu do finále zavřela týmu z města u Nigarských vodopádů až sedmizápasová série, v níž podlehl pozdějším šampionům z Caroliny. Jedním z tahounů poražených byl i tentokrát sedmadvacetiletý jindřichohradecký odchovanec, který před odchodem do zámoří vyzkoušel extraligu v dresu Českých Budějovic a během výluky nastupoval za Bílé Tygry z Liberce. V nedávných dnech si pak od Buffala vysloužil novou tříletou smlouvu, díky čemuž se obě strany vyhnuly arbitráži.
Tomáš Květoň: Může se stát, že letos ani nezačnu
Sestava IHC by mohla po odchodech Kubeše, Procházky či Nikoly Gajovského schytat i další ránu. Excelentní technik Tomáš Květoň to má totiž v hlavě srovnané jako málokdo a je mu jasné, že sportem se nelze živit neustále. Proto se věnuje hlavně civilnímu zaměstnání, ve kterém se mu daří. A loňský nejproduktivnější hráč píseckého týmu i celé soutěže neví, jestli mu jeho pracovní vytížení dovolí naskočit do druholigového kolotoče i v nadcházející sezóně. Písecké vedení i trenéři mu ale vychází vstříc. Aby také ne, vždyť bez borce s jednačtyřicítkou by bylo mužstvo – se vší úctou k ostatním – určitě znatelně slabší.
Dneska to bylo jako v prádelně…
Filip Procházka se z legrace pošťuchuje s Josefem Slabou, Michal Pinkas se pohodlně uvelebí na střídačce a hodí nohy ověšené brankářskými chrániči na mantinel, zatímco klábosí s vedoucím mužstva Potůčkem. Kolem projíždí Filip Kubiš a rozhazuje úsměvy na všechny strany, většina ostatních se občerstvuje. Pak se ale ozve zvuk píšťalky a všichni se rozjedou k tabuli, kde trenéři Šperl se Slabým objasňují další nácvik. „Tenhle týden jsme trochu přitvrdili. Zařazujeme dvakrát týdně před tréninky i posilovnu, cvičení jsou ostřejší, děláme i situace jeden na jednoho, dva na jednoho,“ objasňuje prvně jmenovaný kouč náplň přípravy píseckých hokejistů v právě probíhajícím týdnu.
