Archiv
Začátek sezóny nebyl zase až taková katastrofa, tvrdí Miroslav Šperl
Zkušený trenér Miroslav Šperl zažil sezónu rozdílných pocitů. Už po osmém kole musel přenechat své místo hlavního kouče u A týmu svému dosavadnímu asistentovi Slabému, po pětadvacátém kole pak byli oba vystřídáni tandemem Rybáček – Malý. Sám odvolaný z toho vědu nedělá. „Výměna trenéra je běžná věc. Nevím, proč je kolem toho v Písku taková velká aféra. Vylítli jiní trenéři, než je Šperl a Slabý,“ říká vyrovnaně. Přesto však přinesl argumenty, které stojí za zamyšlení. Druhá část rozhovoru se týká juniorů, které Šperl následně dostal na starost a s nimiž dokončil ročník na prvním místě a dostal možnost vést je i v kvalifikaci o extraligu.
Jiří Svoboda: Dávat góly je pro mě svátek
V píseckém dresu právě dokončil svou čtvrtou sezónu. A přesto může úspěšně kandidovat na cenu pro nejnenápadnějšího člena základní sestavy IHC. „Asi je to taková moje slabina, že nejsem víc vidět,“ zamýšlí se sám Jiří Svoboda, třiadvacetiletý zadák, který prošel mládeží v pražské Slávii a zahrál si i na mistrovství světa do dvaceti let. Oblékal pak barvy Mladé Boleslavi a Kadaně, než jej hokejový osud zavál zpět na jih Čech do rodného města. Tady zažil pád o soutěž níž, přesto se nikam pryč nehrnul. Začal studovat vysokou školu a myslí na to, jak pomůže klubu vrátit prvoligovou příslušnost. „Když budou mít trenéři zájem,“ podotýká.
Máme za sebou rozporuplný druholigový rok...
Skončila sezóna. Jedna z dalších. IHC Písek zůstává ve druhé lize, postupu do vyšší soutěže, který byl letos nejsnáze dosažitelný za poslední roky, se navzdory předsezónnímu očekávání ani nepřiblížil. Tým začal ligový ročník katastrofálně a prachbídné výsledky vyústily až ve výměnu trenérů po pětadvacátém kole. Klub s ambicemi na přední umístění se totiž nacházel dokonce mimo postupovou osmičku. K mužstvu se od úspěšných juniorů přesunuli Jan Rybáček a Bedřich Malý a pomohli psychicky zničenému celku získat potřebné sebevědomí, díky němuž se vyškrábal alespoň na šestou pozici. V play-off však přišel rychlý konec. „Přemýšlel jsem nad tím. Mám na sezónu dva pohledy,“ přiznává současný hlavní kouč Písku, který povede áčko i v příštím ročníku.
Sváteční utkání píseckých juniorů...
Páteční zápas juniorky s Mladou Boleslaví, který vyzněl pro hosty jasně poměrem 1:7, měl pro hodně zúčastněných hráčů velmi zvláštní význam. Ať už to byla trojice Písečáků v mladoboleslavském dresu nebo na druhé straně parta, s níž ještě loni v tuhle dobu válčili na jedné lodi. „Když jsme sem jeli, tak jsem byl úplně hotovej. Měl jsem docela strach. Bylo zvláštní, hrát po třinácti letech proti Písku. I proto jsem hrozně rád, že jsme vyhráli,“ přiznal Martin Všetečka, jeden z ze zmiňovaného tria. „Byl to hodně divný pocit. Sedm let jsem neznal nic jiného, než hrát za Písek, potvrdil i Tomáš Maršík. Posledním píseckým „krajánkem“ je Nikola Gajovský, který v utkání zaznamenal bilanci 1+1.
Ondřej Ježek: Snad bylo vidět, že jsem se snažil
V rozhodujícím zápase o bytí či nebytí IHC v letošní sezóně na sebe upozornil nejen červenou českobudějovickou helmou. Ondřej Ježek, devatenáctiletý talent z jihočeské metropole, jehož písecké áčko letos několikrát využilo na střídavé straty, se ukázal jako pravá posila. Patřil k tomu nejlepšímu, co se v žlutomodrém dresu po kláštereckém ledě prohánělo. Navíc, „Ondra je hráč, kterého bych do mužstva bral kdykoliv bez váhání. Platný hokejista a navíc pohodový super člověk,“ chválil mladíka trenér Jan Rybáček.
Že jsem v Nymburku radil trenérům? Výmysl!
V Písku ho není třeba představovat. Nikola Gajovský, jeden z největších sportovních talentů města posledních let, však v létě vzbudil pozdvižení, když se rozhodl odejít z mateřského klubu, kde měl mezi vrstevníky výsostní postavení a v osmnácti letech už hrál za A tým. Zamířil do bohaté Mladé Boleslavi, která ho nechala zahrát první ligu mužů a v jejímž dresu nadále dominoval juniorské soutěži. Na stadionu, který jej vychoval, se představil už coby člen druholigového Nymburka (A hned dal gól!) a teď sem přijede s boleslavskou juniorkou, aby jako její hlavní hvězda dotáhl mužstvo do extraligy. „S tímhle týmem by byl neúspěch nepostoupit,“ prohlašuje. O nadcházejících bojích i o tom, jak se vyvíjí kariéra nadaného útočníka, si můžete přečíst v následujícím rozhovoru…
Bude se hrát na pět zápasů a postoupíme my
Do Písku ho přivedl trenér Milan Mazanec. Jeho a Jan Kožnara, dva hráče odněkud ze severu. Kožnar se neprosadil, nezaujal, odcestoval. I Lukáš Zika se zpočátku taky nějak nemohl rozehrát. Ovšem poté se stal součástí jednoho z nejlepších píseckých útoků posledního desetiletí: Nouza, Jelen, Zika. Spolu řádili. Zika zaujal především kombinačními schopnostmi a prudkými přesnými projektily. Trenér Mazanec si spokojeně mnul ruce. Pak se však všechno zadrhlo. Nouza byl vyměněn, útok se rozpadl, trenéři se střídali, Písek spadl do baráže a sestoupil do druhé ligy. Lukáš Zika byl u toho. Po sezóně si sbalil věci a odjel. Vrátil se až dnes.
Juniory čeká boj o extraligu
Po roce opět se o mety nejvyšší budou ucházet písečtí junioři. Z prvního místa v lize jde tým - u něhož se na pozici hlavního kouče letos vystřídali Jan Rybáček a Miroslav Šperl – do nadstavby, v níž bude bojovat se třemi dalšími postupujícími o extraligu. Za soupeře mu budou celky Mladé Boleslavi, Kadaně a Tábora. Oproti hlavně prvním dvěma zmíněným Písek nijak nerozšířil svůj kádr, bude spoléhat výhradně na vlastní zásoby. „Uvidíme, v jaké situaci bude áčko. Bezouška, Holec a Kica by nám určitě pomohli, mužstvo by bylo zase o něco lepší. Mohli bychom postavit tři opravdu kvalitní útoky. Jinak jsme nedělali žádná opatření, o kterých slýcháme z Boleslavi a Kadaně. Ty tu byly v prosinci na turnaji a už měly hodně dobré výběry. A podle našich zpráv ještě výrazně posílily,“ informuje trenér juniorky Šperl a dodává: „Tito dva soupeři budou hodně silní.“
Na Klášterec s pevnou obranou a šikovností útočníků
Tak je to jasné. V prvním kole vyřazovací části narazí Písek na Klášterec nad Ohří. A zatímco v extralize vrcholí nervozita před vypuknutím infarktových bojů play-off, i o dvě patra níž se kluby a jejich hráči pomalu připravují na to, že teprve teď začíná to pravé zápolení. Nás pak nejvíce zajímá, že svěřence trenérů Jana Rybáčka a Bedřicha Malého čeká kvalitní tým ze západní skupiny, skončivší po základní části třetí v tabulce. Klášterec v sezóně prohrál maximálně dvakrát za sebou a v podstatě se vyhnul jakémukoliv vážnějšímu průšvihu. Celkem posbíral šestaosmdesát bodů a před ním skončily jen Most a Děčín.
Začnu víc střílet, slibuje Tomáš Květoň
Co si budeme povídat, Tomáš Květoň letos ne vždycky předvedl to, na co bývali písečtí diváci v jeho podání zvyklí z loňské sezóny. Samozřejmě, na jeho obranu je třeba zmínit, že za to mohla hlavně zranění, a bez odezvy nezůstal ani odchod ideálního zakončovatele jeho pasů Kubeše. A přes to všechno, ačkoliv to možná mnohým zrakům uniklo, si tvořivé křídlo nakonec udrželo průměr jednoho kanadského bodu na zápas. V devětadvaceti duelech, do nichž v základní části nastoupil, se Květoň trefil desetkrát a devatenáctkrát jeho číslo figurovalo v zápise ve sloupku pro nahravače. Této bilanci pomohl i závěrečný zápas dlouhodobé části sezóny, kde si připsal do statistik tři čárky za gól a dvě asistence. Znamená to, že se před play-off dostává do staré pohody? „Tak to nevím, to musejí posoudit jiní,“ pousměje se a dodá „Já hraju pořád stejný hokej.“
Písek získal pohodu, Nymburk je z kola venku
Šestí v tabulce už by domácí skončili i kdyby vypukla atomová válka, takže zápas s Nymburkem vlastně zdánlivě nic neřešil. Jenže šlo ještě o jednu věc, která se nedá vyjádřit body ani nijakou jinou měřitelnou hodnotou. Sebevědomí. Po třech porážkách si tým nutně potřeboval v posledním kole základní části zvednout náladu. Co na tom, že se mu do cesty přimotal celek, pro něhož znamenalo utkání existenční bitvu o postup do vyřazovacích bojů. „Byli jsme uvolnění a oni naopak v takovém stresu. Nám už nešlo o body, které nic nemění na našem postavení, my jsme hráli hlavně o pohodu, kterou teď výhra přinesla,“ vystihl podstatu klání Filip Procházka. No a zatímco domácí po šestibrankové přehlídce děkovali fanouškům, trousili se hosté do kabiny s nepříjemným tušením, že Kolín ani Jindřichův Hradec nezaváhaly. „Je to jasné, že tam nebudeme,“ procedil mezi zuby Vladimír Lejsek, zklamaný trenér Nymburka. V tu chvíli ještě netušil, že má pravdu…
Na vině byla únava a soupeřovy výborně sehrané přesilovky, shodují se Písečtí
Přišla třetí prohra v řadě, což se pod trenérskou dvojicí Rybáček – Malý ještě nestalo. Tým to pochopitelně nenechává v klidu, ale zároveň nikdo nevěší hlavy. „Myslím, že se nic zásadního neděje, spíše se už soustředíme na play-off,“ předkládá svůj pohled Petr Kica, v zápase s Milevskem zřejmě nejlepší a nejaktivnější Písečák. I jeho potěšil výjezd znovuzrozených fanoušků z ´královského města Písku´ na okresní derby. „Chtěl bych poděkovat divákům za skvělou atmosféru. Moc nám to pomáhá!“ vyšvihl poklonu neúnavně povzbuzujícím příznivcům. A když pak mluvil o hokeji samotném, dost často skloňoval právě výše zmíněné vyřazovací boje. Je vidět, že mužstvo už se na protivníky ze západní skupiny chystá…
Písecká radost, smutek a regulérní gól
Vrátil se po dlouhém zranění, které jej vyřadilo na pěknou porci zápasů. A přesto, že se Ondřej Pošmourný na ledě objevil spíše sporadicky, stačil hned při svém druhém pobytu na ledě zaznamenat svou pátou trefu v sezóně. „Potěší to. Byla to ale hlavně Píďovo práce, na mě už čekala jen prázdná brána,“ přikládá však hlavní podíl na svém úspěchu spoluhráči Petru Kicovi, který celou akci drzým průnikem započal. Pošmourného branka byla ovšem jen jednou z dvojice těch píseckých. Hosté jich vsítili jednou tolik a zvláště jejich třetí zásah nenechává klidným gólmana IHC Filipa Kubiše: „Mrzí mě to hodně. Ten gól byl hodně důležitý a byl můj.“
V Písku vládne pohoda jako už dlouho ne!
Čtyři výhry v řadě proti pěti výhrám v řadě. Písek proti Jindřichovu Hradci. A výsledek? Písek dohnal sérii Vajgaru a zároveň ukončil tu jeho. Stav 5:0 po závěrečné siréně navíc poměrně přesně odráží dění na ledě. Hosté tak prestižní derby nezvládli a zůstávají v současné době až pátým nejlepším klubem na jihu Čech. To Písek nabírá před play-off pekelně dobrou formu. Vyhrává, i když nehrají opory Filipi, Holec nebo Mikeska. „Na kluky jsem hrdý a pyšný,“ nešetřil tentokrát chválou trenér Písku Jan Rybáček. Mozaiku pohledů na derby doplňují Michal Pinkas, Petr Pechek (na obr.) a Josef Mazanec.
Jakub Kovář: Juniorskou extraligu už příští rok chytat nechci
Mnozí odborníci jej označují za nejlepšího brankáře juniorské extraligy. Zřejmě zcela zaslouženě. Jakub Kovář drží ze všech gólmanů chytající mládežnickou soutěž mimo jiné i nejlepší průměr obdržených branek na zápas. Písecký odchovanec se také zúčastnil dvou posledních šampionátů jak hráčů do osmnácti, tak i do dvaceti let. V současnosti, při zranění Romana Turka plní Kovář roli budějovické brankářské dvojky. "Takže jsem se do Tábora zatím nedostal," říká nadějný gólman k tomu, že mu byly vyřízeny střídavé starty do Tábora, jednoho z nejbližších konkurentů Písku.
